Sociálně vyloučené lokality drtí sever Čech. Jak to zastavit?

Co se v článku dále dočtete:

• Bez pomoci státu nelze problém vyloučených lokalit vyřešit
• Možností je, aby organizace kraje a obcí zaměstnávaly ve větším množství lidi bez kvalifikace
• Možností je vytvořit program proti sociálnímu vyloučení na úrovni Ústeckého kraje
• "Nelze před krajskými volbami stavět kampaň s xenofobními slogany a kritizovat vládu v Praze, že za to může. Jen represe a policie v ulicích to nevyřeší," říká advokát Arnošt Špaček (ČSSD), který kandiduje do zastupitelstva Ústeckého kraje.

Sídliště Mojžíř tvoří tři bloky dlouhých paneláků v ulici Jindřicha Plachty. Nachází se u hlavní silnice při výjezdu z Ústí nad Labem na Děčín, blízko železničního koridoru i řeky Labe.

Paneláky byly postaveny jako poslední v rámci rozvoje východní části krajského města na konci 80. let minulého století. Plánovači je umístili přímo mezi rodinné domy dříve samostatné obce Mojžíř.

Po roce 1989 v rámci privatizace bytového fondu drtivá většina bytů získala soukromého majitele, menší část bytové družstvo a malý počet město. A právě soukromníci začali byty přeprodávat těm, kteří díky levné ceně bytů se rozhodli do paneláků sestěhovávat početné rodiny z jiných částí měst z celého Česka.

A v poslední době sem přicházejí i lidé ze Slovenska.

DOPORUČUJEME: Dopravní špunt v Bílině, v Postoloprtech a Klášterci omezuje rozvoj v kraji

Zatímco první vlna byla podle znalců problematiky o tom, jak zajistit "náhradní ubytování" kvůli snaze "vyčistit" finančně zajímavou nemovitost kdesi jinde, ve druhé vlně to byla zřejmě snaha vydělat na nájmech a ve třetí vlně už je to migrace z jiného státu pravděpodobně kvůli štědřejšímu sociálnímu systému v rámci Evropské unie.

Xenofobní slogany na plakátech nic nevyřeší

To, co se poslední roky odehrává v Mojžíři, mnoho let podobně se odehrává v Chanově u Mostu či na sídlišti Janov v Litvínově. Avšak problematika sociálně vyloučených lokalit se týká i Krupky, Chomutova, Jirkova...

Města ani kraj dosud problém nevyřešila, naopak rok od roku se stav vyloučených lokalit zhoršuje. Trpí tim města a kraj jako celek.

"Souhlasím s tím, že bez pomoci státu a neziskových organizací to nevyřeší nikdo na úrovni města či kraje. Ale nelze před krajskými volbami stavět kampaň s xenofobními slogany a kritizovat vládu v Praze, že za to může. Jen represe a policie v ulicích to nevyřeší," říká advokát Arnošt Špaček (ČSSD).

Podle Arnošta Špačka, pokud kandidáti ČSSD (neplést se současnými zastupiteli Ústeckého kraje, kteří odešli ze sociální demokracie a  kandidují pod názvem jiného hnutí) budou zvoleni v takovém počtu, aby se mohli podílet na nové vládě Ústeckého kraje po říjnových volbách (2. a 3.10. 2020), připraven je jasný plán.

Lidem je nutné zajistit práci

"Vedení kraje půl roku po volbách vytvoří program boje proti sociálnímu vyloučení, a to ve spolupráci s neziskovým sektorem, aby byla vytvořena pracovní místa v organizacích řízených krajem a ve spolupráci i s obcemi a městy," nabízí jedno z řešení Arnošt Špaček ze sociální demokracie.

Podle ČSSD je to cesta, jak nekvalifikovaným lidem pomoci k zaměstnání a výdělku. "To je jedna z cest, jak přerušit spirálu lichvy, trestné činnosti a pouliční kriminality," vysvětluje advokát.

"Pro obce uvažujeme vytvořit krajský dotační program pro prevenci kriminality. Tím jim pomůžeme s financováním strážníků či asitentů prevence kriminality. Nekvalifikovaným lidem zajistíme práci v organizacích kraje a ve spolupráci s obcemi. To je cesta, jak Ústecký kraj problém může částečně efektivně řešit," říká Arnošt Špaček (ČSSD).

DOPORUČUJEME: Chceme to dělat jinak, říkají Hamáček s Krákorou k nové ČSSD v Ústeckém kraji