Rakovina zabíjí. Na prevenci za uplynulé dva roky nepřišlo stovky tisíc lidí

S rakovinou se aktuálně léčí více než 300 tisíc klientů Všobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Další tisíce pacientů jsou pojištěnci ostatních zdravotních pojišťoven.

Mezi nejčastější onkologické diagnózy patří nádory kůže (67 tis.), prsu (55 tis.) a mužských pohlavních orgánů (49 tis.).

V květnu VZP vydala varování, že pacienti během uplynulých dvou let výrazně omezili návštěvu lékařů a přestali chodit na prevenci.

VZP při té příležitosti vydala data o výskytu onkologických onemocnění a zároveň upozornila na zanedbávání prevence. Počet screeningových prohlídek, které se pravidelně v celém Česku provádějí u karcinomu prsu, děložního hrdla a konečníku, klesl v průběhu pandemie o 227 tisíc.

„Těchto 227 tisíc prohlídek, které se neuskutečnily, může znamenat velmi vážný problém. Včasný záchyt nemoci je pro efekt léčby klíčový. Je tedy otázka, kolik nádorů jsme kvůli takovému výpadku v prevenci neodhalili. Před VZP jsou proto dvě výzvy, dohnat tento dluh a celkově se zaměřit na lepší informovanost obyvatel a posílení prevence. Za druhé, zamyslet se i nad další koncepcí onkologické péče v Česku. Dostupná by měla být na nejvyšší úrovni ve všech krajích,“ říká Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.

Podle jeho slov by pak raritní, resp. vzácné případy onkologických onemocnění měly být centrálně léčeny ve vysoce odborných centrech tak, aby byla zajištěna péče na špičkové úrovni.

Počet léčených onkologických pacientů v průběhu pandemie klesl.

Z dat VZP vyplývá, že po oba covidové roky (2020 a 2021) klesal oproti předchozímu trendu počet onkologických pacientů. Pokud srovnáme výskyt nejčastějších onkologických diagnóz, pak oproti roku 2019 bylo v letech 2020 a 2021 mezi klienty VZP léčeno každoročně zhruba o 15 tisíc pacientů s rakovinou méně.

„Není to bohužel důvod k radosti. Lze předpokládat, že se na tomto faktu podepsala na jedné straně oslabená imunita pacientů, a tedy vyšší úmrtnost na covid-19, na straně druhé také nižší návštěvnost preventivních prohlídek, tedy méně záchytů lidí, kteří tak o svém onemocnění zkrátka ještě nevědí,“ vysvětlil ředitel VZP.

Z dat VZP je také patrné, že i přes pokles léčených pacientů náklady na léčbu významně rostou. Jde o důsledek využívání stále modernějších, a tedy i nákladnějších léčebných prostředků. Například náklady na biologickou léčbu nádorových onemocnění vzrostly za posledních pět let o víc než 2 miliardy korun, a to na loňských 5,8 mld. Kč.