Vedoucí Destinační agentury Jiří Rak: České Švýcarsko je i pojmem v zahraničí

Jiří Rak. Foto: archiv SeveročeskýDeník.czJiří Rak. Foto: archiv SeveročeskýDeník.cz

České Švýcarsko, Krásná Lípa /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - "Destinační agentura České Švýcarsko má za úkol rozvíjet šetrný cestovní ruch v regionu národního parku plus na Šluknovsku ve vazbě k Saskému Švýcarsku," říká v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz vedoucí Destinační agentury České Švýcarsko Jiří Rak. "České Švýcarsko je i pojmem v zahraničí."

Reklama

Co je destinační agentura České Švýcarsko a co je její náplní?

Destinační agentura České Švýcarsko je jednou ze dvou základních noh společnosti České Švýcarsko, kdy druhá agentura je rozvojová a stará se o controlling, o projekty, o kvalitu a o ekonomiku. Destinační agentura České Švýcarsko pak má za úkol rozvíjet šetrný cestovní ruch v regionu národního parku plus na Šluknovsku ve vazbě k Saskému Švýcarsku.

Jaká je synergie nebo součinnost s ostatními destinačními agenturami v Ústeckém kraji? Je tam vůbec nějaká? Možná lze říci, že České Švýcarsko je nejatraktivnější oblastí Ústeckého kraje z pohledu cestovního ruchu.

Asi to tak bude dáno historicky, protože České Švýcarsko je i pojmem v zahraničí. Naše společnost existuje od roku 2001, zatímco ostatní destinační agentury vznikly teprve z popudu kraje asi před pěti roky, a přestože jsou velice úspěšné a velice razantně se ve svých oblastech zasloužily o rozvoj turismu, tak stále nemohou být tak daleko jako my. Ale je to spíš dáno tím historickým vývojem, než že by dělaly svoji práci hůře. V každém případě u Českého Švýcarska je podstatné to, že turisticky má historii už od nějakého konce 18. století, což u těch ostatních území tak nebylo. Možná ještě České středohoří má taky historicky velkolepou minulost a už v 19. a v polovině 20. století německy psané průvodci sdělovaly, že údolí Labe mezi Litoměřicemi a Hřenskem, to znamená převážná část Hřenska a Brána Čech je krajinově malebnější než údolí Rýna, takže v pojetí starých turistických autorů bylo Středohoří ceněno obrovským způsobem.

Jaká je struktura návštěvníků Českého Švýcarska? Jde ve většině o lidi z Ústeckého kraje nebo spíše o zbytek republiky? Jezdí sem třeba lidi z Moravy, kteří obecně vnímají sever Čech jako turisticky neatraktivní?

Pokud se týká denních návštěvníků, tak možná padesát procent tvoří lidé z Ústeckého kraje. Pokud se týká dovolenkových pobytů, tak určitě takových 30 až 40 procent tvoří návštěvníci z Prahy a ze Středočeského kraje. Dalším významným faktorem jsou návštěvníci z Moravy, kdy zejména v posledních letech odhadujeme v létě, v hlavní sezóně, návštěvníky z jižní části Moravy na 20 procent.

Čím se vám to povedlo? Děláte nějakou speciální akci pro tuto oblast?

My jsme se v posledních letech více zaměřili na oslovování návštěvníků na Moravě. Uspořádali jsme tam několik akcí a tento výsledek je vlastně důsledkem vývoje předchozího období, kdy jsme dříve jezdívali na veletrh GO v Brně. To bylo někdy mezi lety 2007 až 2013, kdy jsme byly na GO veletrhu každoročně a zaujímali jsme tam návštěvníky, ať už dobře udělanými katalogy, prospekty, tak promítáním filmů o krásách Českého Švýcarska. To samé se nám osvědčilo i v Bratislavě, kde jsme potom ve druhé fázi kolem roku 2013, 2014 byli na veletrhu v rámci veletrhů Incheba a v té době jsme za přítomnosti delegátky CzechTourismu pro Slovensko udělali setkání s novináři, kde jsme opět prezentovali České Švýcarsko. A asi tak dobře, že novináři byli úplně fascinováni, co za krásu se nachází na severu Čech a masivně o tom pak informovali na Slovensku. V létě jsme zaznamenali, že asi deset procent z návštěvníků jsou Slováci.

Myslíte si, že lze zvýšit návštěvnost a získat lidi z jiných oblastí na základě tohoto marketingu, novinařiny, zaměřené na cestovní ruch?

Ano, určitě a bez ohledu na různé online možnosti. Pokud chceme mířit na zákazníky z konkrétní oblasti, tak tam pomáhá přímé osobní setkávání více než na veletrhu a také setkání s novináři vždycky pod taktovkou někoho, kdo je umí svolat, to je nezpochybnitelné.

Takže stačilo novináře svolat na Slovensku nebo jste je přivezli i sem?

Já bych řekl, že to gró stačilo pořádně udělat tam, a když jsme potom přivezli skupinu novinářů z toho původně většího fóra sem, do severních Čech, tak tím to bylo prakticky zpečetěno. Ale když bychom je sem nepřivezli, tak těch návštěvníků ze Slovenska by nebylo deset procent ale osm nebo sedm procent, což by byl též enormní nárůst, když předtím to byla třeba dvě procenta. Základ byl tedy v setkání na Slovensku.

V saském Bad Schandou, kousek za Hřenskem, je Dům Saského Švýcarska. Spolupracujete?

To je Dům Národního parku Saské Švýcarsko, který spravují složky podléhající saskému Ministerstvu životního prostředí. S nimi spolupracujeme, ale co se týče turismu a marketingu, je naším hlavním partnerem Tourismusverband, s kterým už pracujeme od roku 2005. Oni uspořádali na jaře roku 2005 setkání v Bad Schandau, kam pozvali spoustu českých subjektů. My jsme ještě v té době nebyli na trhu tak známí. Oslovili nás, hoteliéry, malá informační střediska a tak dále, všechny, kteří by mohli mít zájem o spolupráci. My byli jediní, kdo se o to přihlásil. V tu chvíli to vzniklo. Za tři týdny jsme tam přijeli a dohodli se, v čem všem chceme spolupracovat.

Propagace a to, za jakým účelem sem mají turisté přijet, z toho by měla žít města, respektive i podnikatelé. Vnímáte tady nějakou spolupráci mezi restauracemi, hotely a jinými subjekty? Když podpora chybí, tak se do toho asi nezapojí žádný komerční subjekt. Naopak když je to zajímavé, tak ten komerční subjekt se zapojí.

My jsme měli na počátku století výhodu, že se nám dařilo, to se všeobecně v republice dařilo, získávat zdroje z fondů, ať už z vnitrostátních dotací nebo z evropských fondů a my jsme dokázali nastartovat cestovní ruch vydáváním turistických materiálů a zavedením turistického autobusu. Také jsme plánovali pro hoteliéry výletní okruhy tak, aby oni sami uměli návštěvníkům radit. To se všem líbilo.

Když jsme potom někdy v roce 2008 oslovili partnery, kteří nás znali předtím a nejen hoteliéry, ale i starosty, dopravce, nebo poskytovatele jiných služeb, jako třeba koupališť a tak dále. Tak už nás znali a věděli, že jsme důvěryhodným partnerem a na naši nabídku, aby se všichni stali členem Českého Švýcarska, takzvaného destinačního fondu, kývli. Pro ně to znamenalo, že se každý z nich vzdá každý rok určité peněžní částky, nepříliš náročné, abychom my, jako správce fondu, mohli zdroje soustředit a vykonávat společný marketing, společnou propagaci, protože to vyjde pro každého lépe, než když si to bude dělat zvlášť.

V září 2008 jich bylo čtyřicet, kteří se do fondu přihlásili. To byli ti nejklíčovější. Druhých čtyřicet jsme získali během pár následujících let. Takže dneska sdružujeme osmdesát partnerů, kteří sdílí společnou ochotu dělat něco pro region Českého Švýcarska. Přispívají a vkládají v nás důvěru, abychom prostředky náležitě využívali k propagaci a marketingu. To děláme, a to po vzoru destinací v západní Evropě nebo i v Krkonoších, kde takové podobné destinační agentury také existují.

V Terezíně, kde získali dotace, aby mohli rekonstruovat, teď rozebírají problém, že potřebují dát městu image, aby ho lidé přestali brát jen jako ghetto a pevnost, ale aby se naTerezín začali koukat trošku jinak a přilákali tam lidi i za jiným účelem. Kde jste hledali inspiraci, zkušenosti?

My jsme měli štěstí, že jsme inspiraci našli u partnera svazu Saské Švýcarsko, který už měl několik let rozběhlý systém členství, kde jsou vlastně všichni hoteliéři a starostové členy svazu. Tam jsme se s tím setkali poprvé. Když se jedná o tak významné místo jako je třeba Terezín se svými objekty, tak tam je jednou z cest spojit se s destinačním managementem území, což je agentura České Středohoří a oni mají možnost nastoupit do destinačního fondu tak, jako je to u nás, protože ve všech třech destinačních agenturách kraje vznikly destinační fondy po našem vzoru. Je tam trošku nevýhoda, že tyto destinační agentury vznikly a v tu samou chvíli založili destinační fond, tedy ve chvíli, kdy o nich partneři ještě moc nevěděli, nebyli o nich informováni a neznali je. Nás tenkrát už znali.

Turista dnes tedy primárně přijede za přírodou, ale stačí mu to nebo už potřebuje i nějaký event, zážitkovou turistiku, něco dalšího, nějaké služby? Mění se trendy nebo vidíte, že to tak bude v budoucnu, že už to není jen o přírodě?

Určitě. U nás v regionu jde o rodiny, jde o aktivní seniory. Je pravda, že v určité chvíli jsme museli výrazně cílit na to, abychom návštěvníkům nastavili možnosti jiných aktivit než pěší turistiky.

To znamenalo ukázat, kde všude v okolí se nachází areály s welness, o které je obrovský zájem. A přesto že u nás je toho wellness málo, tak hned v zahraničí je ho spousta. Takže jsme dělali akce, jejichž součástí byly výlety do různých německých lázní, jako jsou lázně v Kirschau nebo v Neustadtu. To jsou vlastně velice příjemné a ne náročné záležitosti. Proti wellnessu jsme nastavili jako cíl krajinu stávkových domů, přestože u nás není těchto objektů zachováno tolik, tak umíme návštěvníkům ukázat, že v Německu je těchto domů mnohem více, a to i s expozicemi i s muzei.

Naše programy vždycky propojujeme tak, že něco ukážeme na naší straně hranice, něco v Sasku a v Lužici. Závěr je takový, že návštěvník si po příjezdu domů vzpomene, že celé území, které viděl, bylo krásné přeshraničně a nerozlišuje, že něco bylo víc v Německu a něco víc v Česku. Těch míst je tam více, ale my to nabízíme tak, aby to zákazník vnímal v příhraniční šíři. On pak za rok za dva vzpomíná na pobyt v severních Čechách a všechno má v paměti, že to viděl na severu a už ani neví, že většina z toho byla v Německu. Mluvíme o wellnessu, mluvíme o podstávkových domech, mluvíme o sakrálních památkách. Spolupracujeme s Loretou v Rumburku, kde jsou šikovní pracovníci a lidé, kteří fandí obnově křížových cest, obnově drobných sakrálních památek a umějí to s námi nabízet tak, že řada návštěvníků přijíždí pátrat po takovýchto menších věcech, po kterých by před deseti lety nevzdechl ani pes.

Hrají u zážitků nějakou roli pro turisty místní slavnosti? Nebo akce, které se snaží město obnovovat? Jarmark a podobně, nebo je to už spíš událostí pro místní?

Dnes už v létě na většinu slavností zavítá výrazně větší počet návštěvníků, kteří jsou na dovolené, tedy nejen místních. To se týká například Šluknovských slavností nebo dnu Českého Švýcarska. Spousta lidí o dovolených se už těchto aktivit účastní. Řekl bych 40 až 50 procent návštěvníků mohou být zrovna ti, kteří tam jsou na dovolené. U aktivit, které se konají ve školním roce, je menší návštěvnost těchto lidí. Extra jen kvůli těmto slavnostem zase nepřijede zásadní část návštěvníků. Ale i tyto akce zajišťují vysokou návštěvnost.

Hrají významnou roli také regionální potraviny nebo minipivovary či je to spíš jen doplněk mozaiky?

Myslím si, že role regionálních výrobků je stále významnější. Kdysi se začínalo tím, že v republice na spoustě míst byly kozí sýry. To se mi zdálo trošku otřepané, aby byly všude od Prahy až po hory nabízeny kozí sýry, i když jsou výborné. Ale mohu říci, že jak firma pana Grešíka na Děčínsku, nebo mýdlárna Rubens v Růžové, ale i masny, cukrárny na Varnsdorfsku, kde dělají naprosto špičkové výrobky, o minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu a pivovaru v Krásné Lípě ani nemluvím. Všechno to jsou velmi kvalitní a vyhlášené výrobky. Pivovar v Krásné Lípě vzniknul před třemi roky a vyváží pivo už i do Saského Švýcarska a je to pivo, které už je zde vlastně vyhlášenou značkou a nabízí výrobek spojený s regionem po mnoha a mnoha stránkách. Zmíním ještě Rumburk, kde přichází lidé s pěstováním jablek na starých opuštěných sudetských sadech a přicházejí se sajdrem. Najednou začíná být cider výkřikem Šluknovska. Letní zákazníci, návštěvníci tyto věci vyhledávají velice rádi jako zpestření, i když v každém případě pěší turistika, i při tom tlaku na zážitky a vedlejší aktivity, zůstane v tak atraktivní krajině jako jsou pískovce Českého Švýcarska vždy na prvním místě. Pěších v létě bude vždycky nesčíslněkrát více než cyklistů a vždycky napřed pěší, napřed výlety a až potom všechny tyhle ostatní aktivity.

ČTĚTE:  Ředitelka Destinační agentury Eva Maříková: Ačkoli pověst Krušných hor není optimální, příroda je v dobrém stavu

Jiří Hofman ze sdružení Terezín - město změny: Terezín v podstatě nemá svou historii

Diskusní salon: Cestovní ruch a turismus na Litoměřicku a Podřipsku

Diskusní salon: Jak zintenzivnit propagaci cestovního ruchu na Litoměřicku a Podřipsku

Ředitel Autodromu Most Jiří Volovecký: Nejsme jen sportovní a výukový areál, ale i zážitkový

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat/zobrazit komentáře

» Další zprávy z regionu Šluknovsko

Očekávám těžkou soutěž, soudí Zdeňko Frťala, který je s Varnsdorfem ve druhé lize poslední Očekávám těžkou soutěž, soudí Zdeňko Frťala, který je s Varnsdorfem ve druhé lize poslední
V rumburské nemocnici hořelo, pacienti byli evakuováni V rumburské nemocnici hořelo, pacienti byli evakuováni
Za neprokázané obvinění dostane bývalá sestra z Rumburku odškodnění Za neprokázané obvinění dostane bývalá sestra z Rumburku odškodnění

Ve Varnsdorfu jsem si hodně zahrál, kvituje obránce Karel Knejzlík Ve Varnsdorfu jsem si hodně zahrál, kvituje obránce Karel Knejzlík
Věřím, že se budu dál zlepšovat, říká mladý stoper Lischka z Varnsdorfu Věřím, že se budu dál zlepšovat, říká mladý stoper Lischka z Varnsdorfu
Karel Gott se do Doubice na Děčínsku stěhovat nebude. Chalupu chce prodat Karel Gott se do Doubice na Děčínsku stěhovat nebude. Chalupu chce prodat


Komentáře