Tomáš Krajník: Financování zdravotnictví probíhá asi tak jako výherní automat

Tomáš Krajník. Foto: archiv PNsP
Tomáš Krajník. Foto: archiv PNsP

LITOMĚŘICE /Vize pro Česko/ – „Financování zdravotnictví probíhá asi tak jako výherní automat. Dostanete zaplaceno v letošním roce za výkony z předchozího roku navýšené o nějaké procento,“ přirovnal české zdravotnictví Tomáš Krajník. Ředitel Podřipské nemocnice v květnové debatě Vize pro Česko o zdravotnictví obsáhleji pohovořil o financování zdravotní péče.

Reklama

Nemocnice trápí různá výše základní sazby. Malé nemocnice mají za stejné výkony méně peněz než ty velké. Proč tomu tak ale je?

„Základní sazba není veřejná věc, ale ředitelé nemocnic ji zhruba znají, jak to u nemocnic je. Jsem v radě Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), neboť jsem v úhradové komisi, takže těch informací vím více. Problém je posledních tří let, kdy u základní sazby se rozvíjejí ty pověstné nůžky. Navíc u každé zdravotní pojišťovny jsou základní sazby jiné,“ vysvětlil Tomáš Krajník základní princip financování.

SOUVISEJÍCÍ: Hassan Mezian: Pacienta by mělo zajímat, kdo nemocnici vlastní a jak hospodaří

Pro příklad: Litoměřice se pohybují kolem úrovně 30 tisíc, Roudnice okolo 25 tisíc korun. „Každý rok se do vyhlášky přidalo 6 procent. Z toho je zřejmé, že ta nemocnice, která měla větší základ sazby na začátku má více peněz, protože 6% ze základu je u každé sazby jiná částka. Kdo měl na začátku větší základ, má nyní ještě více peněz,“ konstatoval.

Nůžky se rozevírají

„Pořád rozevíráte nůžky místo toho, kdy se měly sazby sbližovat, jako to je v Německu. Naopak v Česku nepochopitelně nůžky ještě rozevíráte, což je chyba. Přitom platí stejná personální vyhláška, stejná vyhláška na vybavení, jak je tedy možné, že po deseti letech slibů se sazby nesrovnaly? Podle mého osobního názoru je to něco jako neoprávněná výhoda a je tady nastaven nějaký systém, který by tady takto fungovat neměl,“ povzdechl si ředitel roudnické nemocnice.

Financování zdravotnictví probíhá asi tak jako výherní automat.

„Dostanete zaplaceno v letošním roce za výkony z předchozího roku navýšené o nějaké procento. Nastavíte si, kolik peněz máte do systému vložit a kolik vyplatíte. Někdo, kdo sestavuje vyhlášku, je matematicky zdatný. Stanoví si na začátku kolik chce nemocnicím rozdat peněz, má referenční období dva roky nazpět, řekne, kolik přidá, vykalkuluje si to a s přesností vám řekne, kolik utratí za zdravotnictví. Pokud do toho nevstoupí politici, kteří rozhodnou, komu přidají na různé dotační tituly,“ naznačil princip fungování zdravotnictví v Česku.

SOUVISEJÍCÍ: Hassan Mezian: To, po čem volám, je veřejná kontrola nemocnice. To se neděje

To ale není všechno.

„Jste placen jen do úrovně reference. Tento systém každoročně vytváří stavy, kdy nemocnice odmítají pacienty, což funguje i u ambulancí. Systém je nastaven tak, že v určitou chvíli je pro vás ekonomicky nevýhodné ošetřit více pacientů, neboť to pojišťovna nezaplatí. Financování nemocnic funguje přes zdravotní pojišťovny. Ty de facto regulují zejména plánované operace. Běžně se stává, že nemocnice je nucena pacientovi říci, že jeho operace je přemístěna na další rok, neboť nemocnice již vyčerpala limit,“ řekl Tomáš Krajník.

Pojišťovny a nemocnice mají odlišné zájmy

Podle ředitele Podřipské nemocnice zdravotní pojišťovna a nemocnice mají odlišné zájmy. „Zatímco nemocnice je pro pacienty, aby je ošetřila, pojišťovna - už to pojmenování je špatné, neboť v Německu je to Krankenkasse, je od vytváření zisku.  Manažeři pojišťoven jsou motivováni vytvářet zisk pro tu pojišťovnu. Ví se, že jejich odměny jsou závislé na výši zisku, což už z podstaty je špatný motivační prvek. Místo toho, aby peníze plynuly k pacientům, tak jsou zadržovány v pojišťovnách. Za poslední rok se vytvořil rezervní fond 36 miliard korun, které leží na účtech pojišťoven. Je dobře, že tam jsou peníze, až bude krize, otázka je, jak se použijí. Na druhou stranu se domnívám, že tato částka je obrovská v době, kdy se zavírají nemocnice a mluví se o nedostatku financí,“ uvedl Tomáš Krajník.

„Systém je nastaven prakticky od roku 1992. Přijde mi rozumnější německý systém. V něm jen polovina peněz jde na pacienta. Další část jde na úhradu obnovy přístrojového vybavení, kde je určitá materiální podpora pojišťoven nemocnicím. Není to jen honba za lukrativními pacienty,“ konstatoval Tomáš Krajník.

SOUVISEJÍCÍ: Senátor Hassan Mezian: To, co se děje u nemocnic na Litoměřicku, je důvod, abych se znepokojoval

Co to způsobilo? „České nemocnice vydělají na plánované operativě, na jednodenních výkonech. Naopak je zatěžují vážně a dlouhodobě nemocní pacienti. Takže i velké fakultní nemocnice, které se mají specializovat na těžce nemocné pacienty, což ale pro jejich ekonomiku je zatěžující, tak si přivydělávají také plánovanými operacemi,“ vysvětlil ředitel roudnické nemocnice.

Zamezme nadnárodním koncernům a finančním skupinám nemocnice

Tomáš Krajník varoval před tím, aby se české zdravotnictví dostalo do rukou centrálně řízených finančních skupin nebo nadnárodních koncernů.

„Pokud nebude dostatečně silná regulace ze strany státu a veřejnosti, tak ty koncerny budou dělat jen lukrativní výkony. Oni mají nějaké akcionáře, mají finanční investory a investor logicky chce návrat investice. Výsledkem bude, že místo toho, abychom se zabývali komplexností, tak se budeme zabývat tím, co je ve zdravotnictví lukrativní.“

Podle Krajníka České zdravotnictví má dva tábory. „Je tu akutní péče, kterou zařizují nemocnice a pak ambulantní péče, kterou tvoří jednotliví lékaři a specialisté. Třeba základní pohotovost může zajišťovat kdokoliv z těchto dvou táborů. Není nutné, aby to zajišťovala nemocnice, přestože z historických důvodů to tak většinou je.“

Regulovat, nebo kontrolovat?

Kdo by měl určovat strukturu poskytování péče, kdo by měl být regulátorem?

„Mělo by být určeno, co je akutní nemocnice, co má obsahovat a podle toho by také měla být určena základní platba. Akutní nemocnice nese nějaké náklady - máte třeba 4 základní oddělení, k tomu je nutná laboratoř, diagnostika...“

Avšak podle Tomáše Krajníka ve zdravotnictví se jen reguluje než kontroluje. „Jsem spíše pro kontrolu a nejlépe to lze dělat ekonomicky. Pokud uděláte tento typ nemocnice, dostanete takovéto peníze. Pokud jinou, tak jiné peníze.“

SOUVISEJÍCÍ: Ministr - zpěvák. Vojtěch a Babiš nechápou příčiny krize ve zdravotnictví, říká David Rath

Do debaty se připojil i lékař a chirurg roudnické nemocnice Ondřej Krajník.

„Mám zkušenosti z působení v Německu, konkrétně v Bavorsku. Tam jsou platby závislé na typu nemocnice. Důležité je rozdělení, zda nemocnice je akutní. A co je akutní je opět definováno. Minimálně jsou to tři oddělení - akutní interna, akutní chirurgie a akutní porodnice společně s neantologií. Akutní nemocnice je ta, kde děti přicházejí na svět, jsou tam léčeni dospělí a člověk tam může i důstojně zemřít. A teď se zamysleme nad tím, kolik plateb srovnatelných s akutní nemocnicí jde do různých kočkopsů - ať už jednodenních nebo pseudonemocnic - ať už městské nebo soukromé v Česku fungují,“ uzavřel téma.

SOUVISEJÍCÍ: Ředitel Podřipské nemocnice Tomáš Krajník: Je nenormální, že po studiu nastoupí pouze 30% absolventů

Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře