Teplický zastupitel Jakub Mráček: Argument s nelegálními hernami považuji za podpásový

Herny v podstatě vydělávají na závislosti slabších jedinců. Jak hazard vnímáte jako člověk? Je podle vás takový způsob vydělávání morálně v pořádku?

Asi bych nechtěl soudit morální aspekty hazardu, to si každý musí rozhodnout sám. Co ale díky číslům a kvalifikovaným odhadům soudit můžu, jsou dopady, které hazard má. Tyto dopady nejsou jednostranné, plynou z toho peníze. Ať už do rozpočtů obcí nebo státu, ale jsou z toho především také dopady sociální, urbanistické, bezpečnostní, ekonomické a tak dál. Naprostá většina z nich je negativní. Protože se ale dají vyčíslit mnohem hůře, než třeba finační zisky, často se takové negativní aspekty vnímají jako podružné. Já je vnímám rovnocenně. Tedy, hazard vnímám jako věc, která tady je už dlouho a předpokládám, že se jí nějak nezbavíme. Protože se ale hazard pohybuje na hraně společenského benefitu, myslím, že je třeba ho držet na uzdě přísnými a jasnými pravidly.

V rozhovoru v rámci projektu Vize pro Česko nám provozovatelé heren sdělili, že herny nejsou palčivým problémem měst, protože na debaty přišlo vždy jen pár jedinců. Proč tedy chtějí města nulovou toleranci prosadit?

Ty debaty jsou argumentační faul. Já jsem několik debat k hazardu pořádal a na několika jsem byl. Přijde na ní tolik lidí a mají takovou úroveň v závislosti na tom, jak je propagovaná a moderovaná. Viděl jsem příšerné debaty s malou návštěvností. Viděl jsem také skvělé debaty, kde se férově dával prostor oběma stranám a kde skutečně docházelo k diskuzi.

Prvním důvodem proč chtějí města prosadit nulovou toleranci je, že zkrátka věříte, že tím hazard definitivně vyženete. Do jistě míry je to naivní; je to ale méně naivní, než tvrdí zastánci hazardu. Pro závislé lidi je důležitá snadná dostupnost. To znamená, pokud herna není obtížně dostupná, je viditelně označená a ještě láká na řadu benefitů, třeba pivo zdarma apod., tak se závislosti snadno nezbavíte. Nulová tolerance nezničí hazard, ale učiní ho hůře dostupným - a o to jde.

Druhý důvod je praktičnost a pragmatičnost. Pokud se bojíte soudních sporů, je regulace hazardu právně velmi náročná. Zastánci hazardu tvrdí, že nelze hazard zrušit v jedné čtvrti a v druhé nechat, protože by ty postižené firmy mohly toto napadnout u soudu nebo u úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za nerovné podmínky. Pravděpodobně ale jen blafují - zatím za to nikdy nepadla žádná relevantní žaloba. Nicméně, stát se to může.

Plošné zrušení hazardu je tím nejférovějším řešením, jaké můžete udělat. Stejně férové je nezasahovat vůbec. A protože se s významnou částí občanů shodneme na  potřebě regulace, jediné férové zrušení je zrušit všechny. Nikdo vás nemůže podezřívat z jakéhokoli nadržování.

Spekuluje se nad tím, zda je lepší tento byznys zakázat nebo ho regulovat. Nulová tolerance by reálně mohla způsobit vznik heren provozovaných na černo a tím by zároveň ztížila dohled nad tímto zábavním průmyslem. Co je správná cesta? Nulová tolerance, regulace nebo zkrátka hazard nechat a nic neměnit?

Ten argument nemám rád, protože ho považuji za podpásový. To, že se v případě nulové tolerance hazard částečně přesune do černé zóny, je bezpochyby pravda. Ale ten argument, tak jak se postaví, působí, že 100 % heren se přesune do ilegálního prostředí, kde bude prosperovat stejně, ne-li lépe. Z měst, ve kterých nulová tolerance platí, lze odhadnout, že provozovatelů, kterých se přesunulo do černé zóny, je naprostá minorita.

Když se podíváte na tyto firmy, tak ve většině případů jsou to pouze franšízy. Stojí za nimi velké firmy, které nestojí o žádné problémy. Pokud chcete dělat byznys v tomto sektoru, tak zkrátka musíte počítat s tím, že se z vás bude někdo snažit vytřískat více peněz nebo vás zakázat úplně. Firmy toto vědí a snaží se svůj byznys uhájit, ale nejdou přes mrtvoly.

Takže se přesun do černého prostředí týká spíše menších provozovatelů než velkých firem?

Je to nesmysl. Velké firmy nebudou riskovat zbytek svého byznysu jenom proto, aby si udržely něco, co doposud fungovalo, ale podmínky se změnily. Zároveň chápu, že pro nějaké malé hospody by nulová tolerance mohla znamenat ekonomický konec. Jsou případy, kdy by to tu hospodu opravdu mohlo zruinovat.

Přikláníte se tedy spíše k plošnému zákazu a nulové toleranci než k regulaci?

Kdybych byl v situaci, kdy mohu takto přímo rozhodnout, tak řeknu nulová tolerance a navazující opatření. Musím ale pracovat s realitou, a v té nerozhodují sám, ale musím hledat kompromis s naší opozicí. Věřím, že se někde uprostřed potkáme. Odmítám ale slevovat z regulace kvůli horentním příjmům do rozpočtu. To bychom rovnou mohli podporovat třeba nevěstince, které také vynášejí velké množství peněz.

Pokud se to povede a v Teplicích se podaří alespoň část heren zrušit, myslím, že to na město a život v něm bude mít ozdravný efekt. Majitelé prostor budou muset snížit nároky na nájem, který jsou schopné zaplatit pouze herny. V tu chvíli se otevře prostor pro normální obchodníky. Lidé by tak měli opět důvod těmito ulicemi chodit, protože v nich bude více obchodů, do kterých chtějí jít.

Má představa o hazardu v lázeňském městě jako Teplice je v podobě reprezentativních kasin na úrovni; máme-li se bavit o počtu, tak řeknu v řádu jednotek. Mohlo by to být třeba hotelové kasino, případně kasino spojené s dražší restaurací.

Proč města čekají s vyhlášením nulové toleranci? Místo toho neustále pořádají debaty a platnost zákazu stále odkládají.

Je to obrovské politikum. Lobby hazardního průmyslu je velmi silná, mají obrovské finance na mediální antikampaň. A protože jsou některá města závislá na příjmech z hazardu do obecní kasy, tak musejí řešit, co budou dělat se schodkem rozpočtu. Stále ale věřím, že všichni mají na zřeteli potřeby obyvatel. A těm v součtu desítky heren jednoduše neprospívají.

ČTĚTE:  Manažer v hazardu Libor Lisý: Přijatelná regulace je rozumná regulace, ne úplný zákaz

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.