Rektor UJEP Martin Balej: Chci, aby veřejnost věděla, že univerzita realizuje chemický a strojírenský výzkum

Martin Balej. Foto: archiv UJEPMartin Balej. Foto: archiv UJEP

Ústí n/L. /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - Rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem Martin Balej hovoří v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz o vizích vysoké školy a její roli v Ústeckém kraji a v České republice.

Reklama

Jakou roli by měla Univerzita Jana Evangelisty Purkyně hrát v rámci kraje a z pohledu České republiky?

Musíme se na to dívat reálně, tedy samozřejmě s vizí, ale s nohama na zemi. Pro mě to znamená, abychom v rámci ostatních vysokých škol byli viditelní a čitelní. Co tím myslím? Měli bychom se čitelně profilovat. Analogicky zmíním Liberec. Když se vysloví TU Liberec, i laikovi se vybaví nanotechnologie a textilie. Když se řeknou České Budějovice, tak ekologie a biologie.

Mým přáním by bylo, aby veřejnost při vyslovení Ústí nad Labem věděla, že univerzita realizuje chemický a strojírenský výzkum a je zde kvalitní umělecká škola, fakulta umění a designu.

Již nyní je UJEP známá výzkumem česko-německých vztahů. Byl bych rád, kdyby byly známé i na tento výzkum navazující instituce, které se těmto vztahům věnují. Tak bych chtěl, aby byla UJEP mezi ostatními vysokými školami vnímána. Myslím, že na poli tohoto zviditelnění máme ještě rezervy a pro mě je to výzva. Souvisí, samozřejmě, s intenzivnější spoluprací s regionem, s tím, jakou roli bude UJEP hrát v rámci Ústeckého kraje. Mluvil jsem s  primátorem Ústí nad Labem i s hejtmanem Ústeckého kraje. Byl jsem jimi vyzván, aby univerzita významněji vstoupila do dění ve městě a v regionu.

Myslím si, že je dále nutné více se zaměřit na konkrétní práci s firmami, nejen ve výzkumu, ale i v oblasti spolupráce na výuce. Některé fakulty již pořádají tzv. Dny kariéry, kdy firmy studentům ukazují, co dělají.

Jsem přesvědčen, že tuto spolupráci je třeba více prohlubovat a podněcovat, např. organizováním kulatých pracovních stolů, u kterých se setkají garanti našich studijních oborů společně se zástupci firem, které mají o naše studenty v daném oboru zájem.

Diskuze se musí vést nad studijními plány oborů, musí docházet k zapojení firemních odborníků do výuky, vytváření možností praxe či předabsolventských pozic. Toto je pak nutné podpořit třeba evropskými fondy.

Jaký přínos z pohledu UJEP bude mít společný projekt s Krajskou zdravotní a Ústeckým krajem, tedy snaha vytvořit z Masarykovy nemocnice fakultní?

Týká se to především naší nejmladší a nejmenší fakulty zdravotnických studií. Fakulta vznikla nedávno a v době, kdy klesá demografická křivka počtu studentů a tím pádem i finanční podpora ze strany ministerstva. Její rozvoj přišel do doby, kdy nastal postupný útlum počtu studentů. Proto její situace není vůbec jednoduchá. Navíc, v našem pohraničním regionu je fluktuace lékařů do zahraničí velmi výrazná.

Fakulta přitom potřebuje nové odborníky, lékaře, se kterými bude spolupracovat i na odborných činnostech, na stážích a praxích studentů. Pro univerzitu je tato aktivita velmi přínosná v tom, že se snažíme s Univerzitou Karlovou dohodnout na přilákání jejich studentů k nám na sever Čech.

Naše fakulta by dále mohla navazovat kontakty s odborníky, s lékaři z Krajské zdravotní, a s nimi dále spolupracovat tak, aby nebyla jen čistě zdravotnickou, ale i lékařskou, resp. se k ní pomalu přibližovala. Pro samotnou FZS je to v této době velmi obtížné.

V této souvislosti jsem zaznamenal myšlenku o vzniku nové stavební fakulty. Jaká je situace?

Jednal jsem s děkanem fakulty výrobních technologií a se zástupci stavebních institucí, které toto iniciují. Možnost vzniku nové stavební fakulty vnímám optikou stávajícího stavu univerzity, jejíž struktura je finalizována a stabilizovaná. Navíc doba nenahrává štěpení univerzity do menších jednotek.

Naprosto rozumím názorům zástupců stavebních firem, že nenaplňujeme požadavek a potřeby regionu po absolventech tohoto oboru. Ovšem ne vždy se musíme vydat cestou vzniku nové fakulty, neboť to přináší vysoké náklady na administrativní i personální zátěž.

Rozpočet univerzity pro následující roky nevypadá příznivě, navíc nejsme na další fakultu připraveni z hlediska prostorového zázemí.

Byli byste vůbec schopni konkurovat ČVUT v Praze, VUT v Brně?

Spíše než cestu vzájemné konkurence, vidím cestu společné spolupráce. Existují nejen mezifakultní obory, ale i meziuniverzitní, společné obory dvou univerzit. V tom vidím další možný potenciál. Obdobně se nyní např. rozvíjí možná spolupráce s VŠCHT v oblasti chemie.

Blíží se budování kampusu k cíli? Jak to vypadá s pavilonem po bývalé porodnici?

Probíhá architektonická soutěž, tzv. soutěž o návrh, což je složitější než výběrové řízení. Snažíme se zachovat přístup, který jsme slíbili, tedy poctivě se zabýváme i tím, jak bude nová budova vypadat.

Věřím, že porota složená z renomovaných architektů vybere nejlepší návrhy. Slíbených 560 milionů je připraveno na ministerstvu školství. Dle harmonogramu výstavby bychom během letošního roku měli postupně dojít až k výběru generálního projektanta stavby.

V příštím roce bude finalizována projektová dokumentace a UJEP by měla vyhlásit výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. Následně, v roce 2017, bychom měli začít stavět. Výstavba CPTO (Centra přírodních a technických oborů) bude složitější než např. výstavba rektorátu, kde se jednalo o kanceláře a zasedací místnosti. V nové budově CPTO vzniknou laboratorní prostory, jejichž parametry vyžadují respektování přesných specifik.

Je to už poslední objekt?

Na ministerstvu školství jsme diskutovali záměr výstavby budovy pro fakultu výrobních technologií a managementu. Ministerstvo by prioritně rádo vidělo, že se začínáme vypořádávat s nepotřebnými objekty. Zatím totiž univerzita staví nové budovy, koncentruje se do Kampusu, ale nedokáže se již nevyužívaných budov zbavovat. Ať už mluvíme o Vaňovu, kde jedna z budov byla mezitím vyhlášena kulturní památkou, nebo o K5, tedy nevyužívané koleji na Klíši. Nyní má UJEP zčásti prázdný objekt i v Hoření ulici, do budoucna je však také plánováno jeho kompletní uvolnění. S panem kvestorem se tímto problémem zabýváme. Snažíme se o intenzivní komunikaci s městem Ústí nad Labem i s Ústeckým krajem o převzetí vybraných budov.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

5 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat/zobrazit komentáře

» Další zprávy z regionu Ústecko

Bude Ústecký kraj platit obědy chudým dětem? Bude Ústecký kraj platit obědy chudým dětem?
Ústecko: Konec doplatků na bydlení? Ústecko: Konec doplatků na bydlení?
Co si o Severočeších myslí Plzeňáci? Hezké to opravdu není... Co si o Severočeších myslí Plzeňáci? Hezké to opravdu není...

Na severu Čech se bouřka vyřádila. Padaly i stromy Na severu Čech se bouřka vyřádila. Padaly i stromy
Boj mezi kraji? Plzeňský chce přetáhnout lidi z Ústeckého. A má to zaplatit EU Boj mezi kraji? Plzeňský chce přetáhnout lidi z Ústeckého. A má to zaplatit EU
Opravuje se dálnice D8. Na řidiče čekají hororové kolony Opravuje se dálnice D8. Na řidiče čekají hororové kolony


Komentáře