Ředitel zoo Ústí nad Labem Jiří Bálek: Měli bychom být výkladní skříní a turistickým lákadlem

Jiří Bálek. Foto: archiv SeveročeskýDeník.czJiří Bálek. Foto: archiv SeveročeskýDeník.cz

Ústí n/L. /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - Ředitel zoologické zahrady v Ústí nad Labem Jiří Bálek hovoří v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz o vizích a roli zoo ve městě, v Ústeckém kraji a v České republice.

Reklama

Jakou roli by mělo hrát zoo pro město Ústí nad Labem, pro region a v rámci republiky?

Ústecká zoologická zahrada by měla být pro město výkladní skříní, lákadlem – top číslo 1. Domnívám se, že na to má nakročeno. Když jsem v zoo pracoval před 30 lety, tak k tomu měla nakročeno. Bohužel v posledních letech se mnoho do zahrady neinvestovalo a mnoho jiných zahrad nás předběhlo. Chtěl bych, abychom se co nejdříve vrátili k té špičce. A jak toho dosáhnout?

Ve své koncepci jsem se zaměřil na jihovýchodní Asii a v tom bychom měli být nejlepší. Už jsme změnili i slogan, který by měl vyjadřovat, s čím by se návštěvník u nás měl setkat. Slogan zní Oáza exotiky. Pro návštěvníka by to měl být jiný zážitek nežli u jiných zahrad.

Cílem je, aby při příchodu na návštěvníka exotika okamžitě dýchla. Aby viděl nejen exotická zvířata, ale i rostliny. Dále ochutnal exotické jídlo, shlédl exotické tance, poslechl si exotickou hudbu, viděl výstavu fotografií či další expozice. Aby byl vytvořen komplexní systém.

Když zůstaneme v Ústeckém kraji, je tu zoo v Děčíně, zoopark v Chomutově. Obě zahrady mají více návštěvníků než Ústí? Čím je to způsobeno?

Děčín ne, ale Chomutov ano. Pro mě je to trochu záhada. Ústecký kraj má specifikum v tom, že tady máme tři zahrady. To jinde nenajdete, je i kraj – Karlovarský – který zahradu nemá. Proto se musíme specializovat, profilovat. Chomutov je specializován na euroasijskou faunu a Děčín také dost podobně. Plus k tomu má exotickou faunu menších zvířat.

My musíme být trochu jiní a nabídnout rozdíl, aby lidé z jiných regionů k nám přijeli. Druhou věcí je nabídka pro místní obyvatele, kterým musíme nabídnout oázu odpočinku. Aby k nám přišli i po práci. Proto jsme rozšířili otevírací dobu. Pokladny jsou otevřeny do 18 hodin, pavilony do 19 hodin a zahrada do 21 hodin.

Pro řadu obyvatel Ústí to může být zajímavá relaxace po práci. Také jsme výrazně zlevnili permanentní vstupenky, protože se domnívám, že pro pravidelné návštěvníky by zahrada měla být mnohem vstřícnější.

Ústecká zoo by měla být relaxačně-poznávacím centrem pro obyvatele a zároveň se snažit přitahovat návštěvníky z kraje, z ostatních částí republiky. Jak docílit toho, aby přijížděli lidé z daleka a konečně objevili severní Čechy? Lze to v blízké době v konkurenci dosáhnout?

Je to o tom být jiný. Máme specifikum, že zoo je v kopci. Pokud se budete ptát odborníků, ti jsou z toho nadšeni. Řeknou vám, že je to zajímavé, je to výzva i pro zajímavé expozice. Pro návštěvníky je to náročnější, proto tu máme vláček, se kterým mohou vyjet do horní části zahrady. Pro nás je výzva tuto velice zajímavou konfiguraci terénu využít, abychom lidem ukázali různé pohledy, rozčlenili ji, využili její potenciál k různým vyhlídkám.

Zoo je zábava, ale samozřejmě chov zvířat, což je odborná záležitost. Jakou roli dnes zoologická zahrada hraje a má hrát ve společnosti? Zábava, chov zvířat, ochrana zvířat…

Zoo má několik rolí. Kromě chovu především vzácných zvířat a výzkumu má roli vzdělávací, roli relaxační a je i role k ochraně tzv. inscitu. Zoo funguje jako jakási Neomova archa, vzdělávací prostředník mezi přírodou a civilizovaným světem. V dnešní době je více nutné chránit přírodu v místech výskytu živočichů. Proto každá zoo má tyto programy. My především působíme v jihovýchodní Asii  na dvou místech – v Indonésii a na Filipínách. To jsou dva projekty, kde fungujeme jako zprostředkovatel mezi přelidněnou Evropou a potřebami tohoto území.

Často se řeší, jakou vzdělávací formou dětem a mládeži předávat poznatky a přírodu jim ukázat. Jak dostat informace lidem, aby je to bavilo?

Metody se stále mění. Jiné metody byly před 30 lety kdy jsem pracoval v propagačním oddělení, jiné metody jsou v současnosti. Jsme v různých asociacích zoologických zahrad. Jak v celosvětové, tak především v evropské. Funguje část, která se věnuje vzdělávání, ve které působí naši pracovníci z oddělení z kontaktu s veřejností, kde se dozvídají stále nové trendy. Existují kampaně pro každé období.  Nyní je kampaň Od pólu k pólu, kde se lidem přibližují polární oblasti. Tyto kampaně jsou spojeny s ochranou přírody, s udržitelným rozvojem, se životním prostředím. Pro lidi je to stále více důležitější téma než tomu bylo před několika desítkami let.

Co je zoo pro zvířata? Je to pro ně zajetí nebo je to pro ně de facto přirozený prostor, kde žijí?

V moderních zoologických zahradách je velmi dbáno na to, jak žijí zvířata. Je to jedna z podmínek, aby chov byl úspěšný a obhajitelný před veřejností.

Mnoho zvířat se podařilo v zoo zachránit před vyhynutím a jsou znovu vysazovány do přírody, pokud to lze. Bohužel ne vždy to lze, protože v přírodě místo pro ně není. Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby nestrádaly. Největší problém je to u zvířat, které mají vysokou inteligenci, kde hrozí nuda a stereotypní chování. To je třeba příklad u opic. To se různě řeší. Vymýšlí se různé způsoby krmení, zaměstnání pro zvířata, aby se nenudila.

Je důležité si uvědomit, že zvířata v chovech nepotřebují tak velké území jako v přírodě. Protože: potravu dostanou, nemusí se skrývat před nepřáteli, nemusí hledat pohlavního partnera, nemusí hledat úkryt na každý den. Zvířata díky tomu, že dostanou všechny své potřeby, to území považují za své teritorium a nemají potřebu hledat někde jinde či utíkat. Často se stává, že pokud ze zoo uteče nějaké zvíře, tak kvůli tomu, aby prozkoumalo okolí a vrátí se zpátky. Tam se cítí bezpečně.

Je zjištěno, jak na zvířata působí návštěvníci?

To je různé druh od druhu a je to individuální. Jsou zvířata, která vyhledávají kontakt s návštěvníky. Je to pro ně zábava, zkrátka je pozorovat.

Jak to vypadá s investicemi do zoo?

U města cítím velikou podporu a uvědomuje si, že zoo by mohla být výkladní skříní a turistickým lákadlem. Proto podporuje naše aktivity a vize. K naplnění vizí potřebujeme peníze a v Ústí jich není mnoho. Budeme hledat jiné zdroje financování, zejména z dotačních fondů. To co můžeme nyní dělat jsou malé krůčky. Zlepšovat se, abychom návštěvníkům přinášeli stále něco nového. Pro nás je důležité, aby návštěvník byl spokojený – to lze zařídit i s minimálními investicemi. A přinášet nové věci a nemusí to být nutně pavilon za stovky milionů korun. Stačí třeba letní výběh pro želvy či zlepšený výběh pro lemury, kde budeme vevnitř budeme dělat trochu jiné terénní úpravy – skalky, terénní vlny.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

4.17 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Přidat/zobrazit komentáře

» Další zprávy z regionu Ústecko

Bude Ústecký kraj platit obědy chudým dětem? Bude Ústecký kraj platit obědy chudým dětem?
Ústecko: Konec doplatků na bydlení? Ústecko: Konec doplatků na bydlení?
Co si o Severočeších myslí Plzeňáci? Hezké to opravdu není... Co si o Severočeších myslí Plzeňáci? Hezké to opravdu není...

Na severu Čech se bouřka vyřádila. Padaly i stromy Na severu Čech se bouřka vyřádila. Padaly i stromy
Boj mezi kraji? Plzeňský chce přetáhnout lidi z Ústeckého. A má to zaplatit EU Boj mezi kraji? Plzeňský chce přetáhnout lidi z Ústeckého. A má to zaplatit EU
Opravuje se dálnice D8. Na řidiče čekají hororové kolony Opravuje se dálnice D8. Na řidiče čekají hororové kolony


Komentáře