Ředitel muzea v Ústí nad Labem Václav Houfek: Důležitá je kulturní politika města

Reklama

Jakou roli hraje Muzeum města Ústí nad Labem pro město a v regionu?

V tuto chvíli hraje muzeum pro město už významnou roli. Pozice muzea je vnímána jako vzdělávací a kulturní centrum pro veřejnost. Návštěvnost, kterou reflektujeme, se pohybuje okolo 20 tisíc platících lidí.

Ústí nad Labem není klasická turistická destinace, což ovlivňuje pozici muzea. Jsme spíše kulturní institucí pro město a obyvatele.

Hlavními návštěvnickými skupinami z řad obyvatel Ústí jsou rodiny s dětmi na straně jedné a na straně druhé senioři, kteří často přicházejí také s malými dětmi – s vnoučaty.

Kdo by a co by mělo nastartovat, aby Ústí nad Labem bylo turistickou destinací – aspoň částečně? A muzeum by bylo jedním z turistických lákadel. Má se muzeum více specifikovat regionálně či republikově a mít nějakou významně neregionální expozici nebo muzeum samo o sobě nemá takovou sílu turistického magnetu a musí to podpořit město? Muzeum je jen jednou ze součástí? Je nějaká šance do budoucna to změnit, nebo ani není zájem to změnit?

Plány do budoucna určitě jsou, aby se situace změnila. Muzeum to samo nezvládne. Musí existovat kulturní politika města, které je zřizovatelem muzea. A provozuje i další kulturní instituce. Je nutné, aby to bylo koordinované a výsledek přispíval k vytváření pozitivního obrazu města. Muzeum pak může hrát významnou roli. Návštěvník může přijet za muzeem, za nějakým výstavním projektem. Ale aby se rozhodl přijet z větší dálky, musí si cestu plánovat i s dalšími cíly.

Musí dobře fungovat zoologická zahrada a další turistické cíle a atraktivity. Aby si turista mohl říci, že v Ústí nad Labem stráví celý víkend a bude mít co dělat, kam chodit. Ať přímo ve městě nebo v blízkosti. Tato kulturní politika města je důležitá.

Pokud jezdí lidé do divadla z Prahy a širšího okolí, vyjedou lanovkou na Větruši, navštíví hrad Střekov, zajdou do Zoo, do skanzenu v Zubrnicích. To je hodně důležité,  aby člověk měl komplexní pohled.

Jinak samozřejmě muzeum se může stát vlajkovou lodí. Třeba nejnavštěvovanější město světa – Paříž je známa dvěma symboly – věží a Monou Lisou. To je muzeum, to je Louvre.

Nebo Drážďany a Zwinger, kde funguje komplex muzeí a galerií, aby si město obnovilo pověst kulturního a turistického centra.

Má v tom Ústí nad Labem potenciál?

Domnívám se, že ano. Máme tady slušné instituce a je spíše důležité si stanut rozvojové cíle. Pak je to na strategickém rozhodnutí města, na kterém by se měli podílet lidé, kteří o veřejný zájem mají zájem.

Je důležité, aby se město rozvíjelo, aby to bylo odstartováno. Pro nás bude důležité, aby se nám podařilo vybudovat vnitřní rozvojové cíle. Vybudovat pro návštěvníky stálé expozice.

Máme sice krásně rekonstruovanou budovu, máme technické zázemí pro práci, kterou musí muzeum dělat a vařejnost ji nevidí. Vždycky říkám, že jsme velcí skladníci, kteří sbírají, stěhují, umisťují, inventarizují, zapisují. To tvoří 90 procent práce odborných pracovníků muzea. A pak je 10 procent práce pro veřejnost, která je vidět, je špičkou toho ledovce, podle kterého nás veřejnost hodnotí.

Máte odborníky?

Samozřejmě a špičkové. Jen veřejnost o tom moc neví. Kolega ornitolog je zastoupen v mezinárodních organizacích. Kolegyně se vrátila z Afriky, kde se podílí v Etiopii na česko-německém projektu.

V muzeu je stálá expozice nebo jsou jen nahodilé?

V současnosti muzeum žádnou stálou expozici nemá. Bohužel při investicích, které se realizovaly, nepřišly peníze, které by podpořily vznik moderní stálé expozice. To není o tom, že by muzejníci na tom nepracovali.

Jsou dva rozpracované projekty – jedním z nich je naše sesterská organizace Collegium Bohemicum, která by měla garantovat neregionální expozici, jenž se má zabývat dějinami českých Němců a měla by reflektovat česko-rakouské a česko-německé vztahy. Samozřejmě s ohledem na dějiny Ústí nad Labem a severozápadních Čech budou zastoupeny i regionální dějiny.

Tato expozice je připravena ve vysoké rozpracovanosti a čeká se na dotaci, která by snad v letošním roce měla přijít z ministerstva kultury. Už je schválena v rozpočtu České republiky. Stavba expozice je složitá věc.

Druhá expozice, kterou připravilo muzeum, je určena pro obyvatele města a měla by přibližovat dějiny Ústí nad Labem. Vazby řeky a města. Labe výrazným charakterem přispělo k rozvoji města ve všech různých aspektech. Toto bychom chtěli ukázat a zohlednit.

Stavby expozic jsou technicky i provozně náročné a stojí to hodně peněz. Jsou to rozsáhlé investice v řádu mnoha milionů korun. V rozsahu, co plánujeme, se bavíme o desítkách milionů korun. V současné době od roku 2011, kdy jsme se otevřeli veřejnosti, máme dramaturgii výstav, aby ladily. Aby to nebyla jen nahodilá témata.

Jaké typy výstav se již uskutečnily a co je v plánu?

Na přelomu roku 2014 – 2015 byla výstava, která přibližovala každodenní život Ústečanů v 70. a 80. letech. Na to navazovala výstava architektury té doby. Nyní probíhá komplex výstav, které reflektují 70. výročí konce 2. světové války. V dubnu jsme zahájili výstavu k výročí bombardování města, které zničilo historické centrum Ústí nad Labem. Je to především exteriérová výstava. To je můj pohled na muzeum, které by nemělo být jen uzavřené v budově, ale mělo by umět vystupovat do veřejného prostoru, aby lidé, kteří ani nevědí, že muzeum v Ústí nad Labem existuje, nebo jen tuší, že je budova, ale nevědí, kterými dveřmi se do té budovy vstupuje, aby tito lidé se s ním seznámili.

Bylo by to životaschopné, byl by o to zájem, kdyby Muzeum města Ústí nad Labem se stalo muzeem severních Čech, mapovalo by historii celého Ústeckého kraje?

Těžko říct, jestli by to zvládla jedna ucelená expozice. Ty současné regiony ve správních hranicích jsou umělým administrativním celkem. Respektuje to nějaké historické hranice, ale ty regiony jsou velmi odlišné.

Co má společného Krušnohoří s Bohušovicemi a Terezínem? Kraj má širokou specifiku. Pokud by někdy v budoucnu vznikla ucelená expozice, která by reflektovala Ústecký kraj  jako takový, musela by fungovat spíše jako křižovatka, rozcestník, odkud lidé načerpávají informace.

Muzeum samozřejmě má technologie, které nikdo nenahradí. My máme originály těch věcí. Když to chcete vidět, musíte jít do toho muzea. Můžete mít tisíc reprodukcí, ale pokud chcete zažít autentický kontakt s nějakou historickou památkou, musíte přijít. To nikdo nenahradí. Něco jiného je se dozvědět informace, které jsou uloženy v předmětech a dobře to zprostředkovat. To lze mnoha způsoby. Krajská expozice vůbec nemusí existovat na jednom místě. Může to být virtuální expozice, která bude spojovat jednotlivá muzea a objekty, které v kraji jsou. Bude rozcestníkem, kdy si lidé mohou poskládat nějaký obraz. Zajímám se třeba o železniční dopravu a vyhledám si o tom informace, které se vztahují ke kraji.

Existuje nějaký rozcestník? Jako občan Ústeckého kraje vůbec nevím, co nabízí muzeum v Chomutově a ani nevím, proč bych tam měl cestovat. A myslím si, že to bude stejné v Chomutově, kde nevědí, co je v Ústí nad Labem. Jak to popularizovat?

V současnosti něco podobného neexistuje. Ve většině případů jsou tato muzea v kraji zřizována Ústeckým krajem. Máme tady skupinu muzeí, která jsou zřizována městy a obcemi, mezi které patří Muzeum města Ústí nad Labem. Pak tu máme státní muzeum – Památník Terezín a detašovaná pracoviště jiných státních muzeí. Jsou tu i soukromé aktivity spolků, firem, fyzických osob. Jsou tu objekty, které spravuje Národní památkový ústav. Aktivní jsou knihovny, archivy. To všechno patří do oblasti kulturního a přírodního dědictví, což si člověk moc neuvědomuje. Chtělo by to najít program, který by to zastřešil.

Třeba to digitalizovat?

Ano. Musela by probíhat digitalizace exponátů. Bohužel v česku neexistuje koncepce digitalizace muzejních exponátů. Sice jsme se jako stát k tomu přihlásili, ale ve skutečnosti státní kulturní program, který by to podpořil, takový zatím neexistuje. To jsme jedna z mála zemí v Evropě.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.