Ředitel gymnázia Most a Bílina Karel Vacek: Tragédie školství je financování dle počtu žáků

Kolik bývá v posledních letech uchazečů o studium na Podkrušnohorské gymnázium v Mostě a Bílině?

Počty uchazečů se už delší dobu v podstatě nemění, což znamená, že odpovídají trendu klesajícího počtu absolventů základních škol, který nastal někdy v letech 2009, 2010. Klesající počet uchazečů a studentů bude teď zachován a ani do budoucna nepočítáme s tím, že by se počty nějakým způsobem zvyšovaly.

Jak hodnotíte současnou kvalitu studentů na gymnáziích v Mostě a Bílině?

Na tohle vždy říkám: v každé době, v každém čase jsou dobří a špatní a lepší a horší.

Nesouhlasím s tvrzením, že dříve bylo všechno lepší, a že dřívější generace toho uměla víc. Není to pravda. Je to úzký pohled učitele třeba jen jednoho předmětu. Myslím si, že studenti na gymnáziích jsou stejně šikovní, jako byli kdysi a možná, že v některých oblastech mnohem šikovnější. A je asi určitě pravdou, že dřív kromě studia prakticky nic jiného nebylo a dneska je toho mnohem víc.

Studenti mají širší zájmy a dle mého názoru se kvalita studentů nemění a stále je taková, aby školu zdárně absolvovali.

Pořádají se, i přes menší počet uchazečů, stále přijímací zkoušky nebo se od toho začíná opouštět?

Přijímací zkoušky pořádáme tradičně pokaždé. V posledním roce jsme absolvovali pilotní ověřování jednotlivých přijímacích zkoušek podle pokynů ministerstva školství. V letošním roce se zapojíme znovu do pokusného ověřování. Myslím, že přijímací zkoušky do oboru vzdělání s maturitní zkouškou by měly být jednotné a povinné. Měly by být řízené centrálně.

Když srovnáte svou práci před rokem 2008, než se mostecké gymnázium sloučilo s bílinským, je o hodně náročnější? Cítíte na sobě, že máte více práce, více zodpovědnosti? Přece jenom musíte přejíždět mezi pracovišti a řídit dvě školy.

Já o tom nepřemýšlím. To je otázka toho, že sloučení dvou pracovišť se ukázalo jako nezbytné z důvodu zachování bílinské školy a samozřejmě se to snažím dělat poctivě, ale to by muselo posoudit spíše mé okolí, jak to dělám. Ano, je toho hodně, ale pracovat musí každý a já doufám, že to dělám tak, aby ani jedno pracoviště nepocítilo, že jej nějakým způsobem šidím. Navíc zaměstnanci bílinského gymnázia vědí, co mají dělat. Já říkám, že se tohle pracoviště řídí samo.

Zkrátka jste to vzal jako fakt, jako nutnost, jinak by jednu školu zavřeli.

Ano. Takhle jsme to chápali s bývalou paní ředitelkou Mrázovou. Takhle jsme se dohodli, protože přece jenom škola, která má zhruba dvě stě žáků je z hlediska provozního financování těžce ufinancovatelná a oproti tomu škola, ve které je přes devět set žáků, nemá z hlediska provozního rozpočtu zásadní problém.

Jaký jste si za ty roky vytvořil vztah k bílinskému gymnáziu?

Mám tu školu rád. Je to malá škola. Panuje tu rodinná, příjemná atmosféra.

Ale asi by nebylo na škodu, kdyby žáků ve třídách mohlo být obecně méně a přitom by to šlo ufinancovat. Určitě by to přispělo ke zkvalitnění výuky.

To je o tom, že naplněnost tříd je jedním z kritérií financování ze státního rozpočtu, to znamená platů učitelů.

Když bude třída málo početná, tak na to doplatí vždycky ten učitel, který tam pracuje. V podstatě v tu chvíli vyschnou prostředky na mzdy, na odměny, na osobní hodnocení. To je bohužel tragédie dnešního školství a nikdo neví, co s tím.

Změny financování regionálního školství se diskutují. Je to horké téma. Ale nikdo nemá sílu ani chuť skutečně najít řešení a hlavně je následně i zrealizovat.

Jaká by byla vaše vize změny ve školství?

Největším problémem je už několik let to, že v tom resortu se vystřídalo, nevím kolik ministrů za několik období, to znamená, že jsme teď, když to řeknu zcela otevřeně, bez delší koncepce, protože jestliže se vám za sedm osm let vystřídá třináct ministrů v čele resortu a většina z nich skončí dřív, než se tam stačí zorientovat, tak to určitě nemůže prospět.

Politická nestabilita v čele resortu školství je věcí, která to určitě neposouvá dopředu. My víme, že bude nový školní rok, a že budeme nějakým způsobem fungovat. Ale jen ze setrvačnosti. Školství dnes funguje, protože zvoní, protože děti chodí do školy, ale nějaká vize, proč to vzdělání a vzdělávání má být, tam chybí.

Nedávno se preferovalo všeobecné vzdělávání, teď nastal prudký obrat k technickému. Nikdo neví proč a myslím si, že s příchodem dalšího ministra se zase něco změní a ten proces se nikdy neustálí.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.