Praha chce 2 miliony obyvatel. I na úkor severních Čech?

Reklama

Hlavní město Praha nevolí do krajského zastupitelstva. Nejdůležitější volby samosprávy jsou tak do zastupitelstva hlavního města. A tak se tamní politická reprezentace přetahuje, kdo nabídne zajímavější vizi.

„Neznám úspěšné město, které by bylo vedené státem. Znám jen úspěšná města, která řídí silná radnice,“ pojmenoval zásadní problém Prahy ředitel IPR Ondřej Boháč na konferenci E15 Premium Budoucnost Prahy konané na začátku června 2022.

„Praha odevzdá státu každý rok 240 miliard korun. Polovina celé DPH jde taky z Prahy. Stát by měl mít eminentní zájem na tom, aby byla Praha městem pro dva miliony lidí. V této premise nás ale nepodpoří,“ řekl v debatě Ondřej Boháč a dodal, že by se tím výrazně zlepšila pozice Prahy při vyjednávání s dotčenými orgány.

Praha chce mít 2 miliony obyvatel

Politici Prahy chtějí město pro 2 miliony obyvatel. Stát vedený vládou tomu není nakloněno. Naopak by si to přáli soukromí investoři v rámci developmentu.

Pražští politici i developeři by si přáli mít vlastní stavební předpisy i v rámci stavebního zákona - na úkor zbytku Česka, tedy ostatních českých a moravských regionů. I na úkor Ústeckého a Libereckého kraje, tedy severních Čech.

„Naším úkolem je nastavit podmínky tak, aby bylo možné najít shodu mezi investory, vlastníky pozemků a veřejným zájmem, protože právě to povede k urychlení povolování staveb. O tom, že je potřeba něco změnit, už vedeme debatu dlouho, ale reálně se stále nic nezměnilo,“ sdělil na konferenci náměstek pražského primátora Petr Hlaváček z TOP 09.

Shoda nejen mezi účastníky konference, ale i mezi dalšími odborníky v oblasti územního plánování panuje i ohledně dalšího rozvoje české metropole. Ten by měl vést jednoznačně cestou zahušťování.

Praha se už nechce rozšiřovat plošně, ale plánuje zastavit brownfieldy či dlouhá desetiletí prázdné velké plochy v širším centru města. Typicky nákladové nádraží Žižkov, Bubny v Holešovicích či Smíchov u smíchovského nádraží a Karlín. Jenže k tomu pražští politici s developery by preferovali růst budov do výšky.

Pro Prahu je velký problém doprava. Bydliště v Praze má 1,3 milionu lidí, avšak reálně v ní během dne funguje zhruba 1,7 milionu lidí. Mnozí z nich do Prahy cestují ráno a odpoledne zase pryč do regionů.

Praha je navíc tranzitním městem. Praha je prakticky ve středu Čech a pokud někdo chce cestovat z východu na západ či z jihu na sever, tak musí přes Prahu.

Praha na úkor regionů?

Praha je přirozeným centrem Čech. Z Liberce, Ústí nad Labem či Chomutova je do Prahy autem zhruba 100 kilometrů. Lepší časovou dostupnost mají zajišťovat dálnice a železnice.

To ale platí jen v případě Ústí nad Labem díky D8 a železničnímu koridoru Praha - Děčín - Drážďany. Špatná situace je především v železniční dopravě z Prahy do Liberce, kam vede jen dálnice D10. Stav se nezlepšil ani u oblasti Most a Chomutov s dálnicí D7. Železniční spojení je špatné, lze využívat jen trať z Chomutova do Ústí nad Labem, a pak teprve do Prahy.

Odkud by Praha vzala nové obyvatele, kteří budou bydlet v nových čtvrtích a bytových domech developerů?

Prakticky se nabízí dvě možnosti. Migrace lidí mimo Česko, nebo migrací lidí z českých a moravských regionů, tedy i ze severních Čech.

Stát přitom buduje dálnice typu D7 (které nejsou až tak důležité pro tranzitní dopravu jako D8 ve směru východ - sever) a také vysokorychlostní železnici se zastávkou v Ústí nad Labem na trati Praha - Drážďany či větev VRT Poohří do Mostu. A to právě proto, aby obyvatelé Ústeckého kraje měli rychlejší spojení do Prahy, aniž by v ní museli bydlet.

Politici a developeři v Praze navíc řeší jen bytové a dopravní kapacity. S nárůstem obyvatel ale se zvyšuje požadavek i na školy, zdravotnictví a kromě veřejných služeb i pracovní příležitosti.

"Vyluxování" obyvatel z regionů

Praha by tak logicky "luxovala" učitele, zdravotníky, lékaře a další pracovní sílu právě z těch regionů, tedy i severních Čech.

Zatímco Praha nyní má 1,3 milionů obyvatel, reálně  se v ní přes den pohybuje 1,7 milionů a vizí je mít 2 miliony stálých obyvatel, tak kraje typu Ústeckého a Libereckého by postihl propad.

Ústecký kraj má 822 tisíc lidí (2016) a Liberecký kraj 440 tisíc lidí (2016). Oba kraje, které tvořily Severočeský kraj mají tedy 1,26 milionu lidí - tedy jako nyní Praha. Oba kraje ale mají svá města a obce se samosprávami, které mají vlastní "rozhodovací autonomii".

Je jistě správné, že existuje konkurence mezi kraji. Avšak je logické, že jedno zastupitelstvo hlavního města bude jednotnější v prosazování zájmů města s 1,3 miliony lidí než kraj s jednotlivými obcemi, který reprezentuje 822 tisíc či 440 tisíc obyvatel. A je navíc složený z politiků těch měst a obcí, kteří často preferují zájmy těch obcí, ve kterých jsou zastupitelé.

Podle politiků a developerů z Prahy by přitom měl mít stát (vláda a parlament) zájem na tom, aby Praha byla dvoumilionovým městem.

Opravdu?

DOPORČUJEME: Vyloučené lokality jako jizva severočeských měst. V čem je problém?

Pojďme se vrátit k názvu Severočeský kraj. S Ústím se Severočeši ztotožnit neumí

Zavedení krajů byla největší chyba po Listopadu 1989. Jak zanikly historické kraje Litoměřický, Žatecký a Boleslavský