Politolog Jan Hrubeš: Vláda se musí jasně vyjádřit, jak to myslí s Ústeckým krajem

Jan Hrubeš. Foto: archiv J. HrubešeJan Hrubeš. Foto: archiv J. Hrubeše

Most /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - Vysokoškolský učitel a politolog Jan Hrubeš hovoří v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz o situaci v Mostě, o současném vnímání města v Ústeckém kraji a v České republice.

Reklama

Proč neodejdete z tohoto místa, regionu, když vidíte, jak to tady vypadá a jaká budoucnost se pro tento region chystá?

Nemohu mluvit za lidi z Horního Jiřetína, neboť jsem z Mostu. Ale na těch lidech je to vidět. Vyznávají nějaké hodnoty.

Třeba, že za peníze si nelze všechno koupit. Je to morální záležitost. Ukazuje, že peníze neumí v tomto konzumním světě založeném na neustálé spotřebě, všechno. Naše společnost je statkově postavena na tom, kdo má nejvíc. A na lidech z Jiřetína, kteří by mohli být opravdu bohatí, neboť těžařské společnosti jim chtějí dát miliony, je vidět, že toto velkorysé vyrovnání nechtějí.

Je to otázka morálního obrazu naší společnosti. Je vidět, že stále jsou mezi námi lidé, kteří na tyto finty nenaletí. A domov a krajina pro ně něco znamená.

Narodil jste se v tomto regionu?

Narodil jsem se na Mostecku. Narodil jsem se v roce 1980, a když jsem se dozvěděl, že kdysi stálo krásné královské město Most, které by bylo srovnatelné s dnešním Českým Krumlovem, tak jsem se začal více zajímat o to, co to bylo za město.

Když do Česka jezdí cizinci, tak kam jedou? Do Prahy, do Karlových Varů nebo do Českého Krumlova. Nikam jinam prakticky nejezdí. Říkal jsem si, jaké by to bylo, kdyby v této řadě měst byl také Most.

Protože starý Most měl druhý nejvyšší počet věží hned po Praze.

Starý Most by mohl být v Ústeckém kraji něco jako Litoměřice?


Ještě krásnější. V době socialisticko-budovatelského úsilí celý Most padnul. Myslím, že o něm bylo rozhodnuto v roce 1964 a během 70. let se boural. Dnes po něm máme zatopenou jámu, do které se nesmí, neboť do ní mají údajně prosakovat jedy z vedlejší skládky. Dodnes nám nikdo nevysvětlil, proč se k němu nesmí. Stále se argumentuje rekultivací. Třeba jak to bude krásné, jak si budeme užívat, jak sem budou jezdit rekreanti a zahraniční turisté. Mně je nyní 34 let a to je velice dlouhodobý proces. Někdy to možná bude, jak píše ve svých knihách Václav Cílek. Ale mně to bude k ničemu, když to bude za 150 let.

Když se podíváme na sociálně-demografickou skupinu města Most, už při pohledu na člověka zvenčí může připadat, že je to mix lidí, kteří nemají vytvořený jasný vztah k městu, neboť jsou sestěhovaní z různých vesnic, měst apod. Jak to vnímáte jako rodilý Mostečan?

Mně je to moc líto, když to vidím. Není to jen váš pohled.

Když pojedete někam do Prahy hledat práci a řeknete, že jste z Mostu, automaticky vám nabídnou nižší plat. Protože jste z Mostu – a teď to řeknu lidově – jste ta „socka“ z Mostu, kde jsou všichni hloupí. Teď si nepamatuji  ty konkrétní studie, ale vychází z nich, že Ústecký kraj má nejnižší počet vysokoškoláků a kulturně-intelektuálně založených lidí.

Má to několik důvodů. Prvním z nich je to, co se stalo po 2. světové válce, kdy bylo prakticky celé obyvatelstvo Mostu odsunuto, neboť zde žili sudetští Němci. Řekl bych, že je to historická etapa, se kterou jsme se jako Češi ještě neuměli vyrovnat. Tento region je tím hodně vykořistěn.

Druhým důvodem je, že jsem přišli noví lidé, kteří k tomuto regionu neměli vztah a nenašli si ho. Ve své podstatě to tady podle toho vypadá. Nejde jen o sociální skladbu, ale i z hlediska sociálního vyloučení. Tato otázka má mnohem hlubší pozadí, než si myslíme.

A dnes to stále pokračuje. Tehdy to bylo kvůli budovatelskému úsilí. Dnes je to v rámci kapitalismu, kdy si jednotlivci kvůli kapitalizaci zisku kupují domy a sestěhovávají do nich z celé republiky tzv. nepřizpůsobivé občany. Dějí se stejné nekalosti jako v minulosti, ale jen z jiných důvodů. Podstata je však stejná.

Je nějaká cesta, jak z toho ven? Nechci se těch lidí dotknout, jsou určitě mezi nimi i naši čtenáři, ale je nějaká vize, jak současný stav změnit?

Přes 120 let tento region zásoboval nejen bývalé Československo, ale i ostatní východoevropské země nerostným bohatstvím. V rámci budovatelského úsilí, kdy se tento region měl stát kovárnou východní Evropy, protože jsme dováželi uhlí do našeho bratrského Sovětského svazu, tak jsme se pro tuto republiku obětovali. Nejsem naivní snílek, který by si myslel, že když se to tady všechno zavře, že to tady bude krásné. Jsem realista v tom, že my musíme nabídnout alternativu, se kterou nám musí pomoci stát. Chtěl bych, aby současné obyvatelstvo bylo krajsky vlastenecké.

To ale není! Tady si každý žije ve svém městě, ve svém paneláku a chybí ztotožnění se s Ústeckým krajem jako takovým. Tady nefunguje to, co jinde – třeba lidé z Domažlic, Klatov jezdí za kulturou do Plzně apod.

Myslím si, že v této chvíli by každý měl začít u sebe. Jakmile nezačneme u sebe a nezačneme se osobně angažovat, nikdy nepůjdeme příkladem těm ostatním. Jiná cesta bohužel není. Není to cesta náhlého přerodu, okamžitého zlomu. To by byla naprosto idealistická představa. Je to cesta postupné a pomalé práce. Nelze za pět či deset let napravit to, co se tady zničilo během několika desetiletí.

Ale není už na čase říci: Pojďme to změnit, vymyslet vizi – aby za 20 let se to změnilo? Ale musí se přece říct: Jdeme do toho, aby byl ten start, nebo ne?

Jistě! Každý je alibista a nikdo se toho nechce ujmout. Vláda se musí jednoznačně vyjádřit k limitům těžby. Ale nejen k tomu! Musí se vyslovit i k tomu, jak to myslí s Ústeckým krajem, s naší domovinou, která věnovala tisíce tun uhlí celému Československu a České republice.

Jak by to mělo vypadat?

Především je nutné vymyslet a uvést v život sociální systém pro horníky. Prostě něco, co je podobné ropným mocnostem, jako je Kuvajt nebo Saudská Arabie. Tyto země těží ropu a vyvážejí do celého světa, ale ti lidé se tam mají dobře. Proč to u nás nefunguje na podobném principu? Když už se obětujeme, proč na tom nejsme alespoň z části jako občané ropných zemí?

Nyní by bylo možné oponovat, že když končila vláda Miloše Zemana, tak rozhodlo o 15 miliardách, které měly zamířit do tohoto regionu. Ty už se někde rozplynuly. Vzhledem k tomu, že na Mostecku žijete, chci se zeptat. Vidíte někde změny? Kde ty miliardy jsou?

To víte, že se to nezlepšilo. Nevím, jak se těch 15 miliard distribuovalo. Komu se daly, co se z nich zaplatilo... To dneska nevíte. Já osobně z těch 15 miliard nevidím téměř nic. Akorát hipodrom, který je na vzdáleném okraji města a jednu velkou napuštěnou louži, ke které se nesmí. Jestli tady někdo vidí něco jiného, ať mi to ukáže. Základem úspěchu každého z nás, je přestat si nalhávat věci, které nejsou pravdou. To platí jak pro jednotlivce, tak i pro náš region.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

4.8 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat/zobrazit komentáře

Aktuálně

Lovosičtí házenkáři vyloupili Jičín Lovosičtí házenkáři vyloupili Jičín
Sněhové závěje a jazyky. V horských oblastech má napadnout až 25 cm sněhu Sněhové závěje a jazyky. V horských oblastech má napadnout až 25 cm sněhu
Požár u chaty v Jizerských horách si vynutil evakuaci desítek lidí Požár u chaty v Jizerských horách si vynutil evakuaci desítek lidí

Dodávka prorazila zábradlí na mostě přes Labe Dodávka prorazila zábradlí na mostě přes Labe
OBRAZEM: Hokejisté Chomutova v derby nestačili na Litvínov OBRAZEM: Hokejisté Chomutova v derby nestačili na Litvínov
Trable s rekonstrukcí radnice v Jablonci nad Nisou nekončí Trable s rekonstrukcí radnice v Jablonci nad Nisou nekončí


Komentáře