Krajský radní Stanislav Rybák: Chceme přilákat mladé lékaře a v Ústí vytvořit fakultní nemocnici

Jaké je zdravotnictví v Ústeckém kraji?

Je to široká otázka. Ústecký kraj jako stoprocentní vlastník Krajské zdravotní má největší přehled o této společnosti, která sdružuje pět nemocnic. I v těchto odštěpných závodech je úroveň různá. I tady se promítá nedostatek lékařů jako u ostatních poskytovatelů zdravotní péče.

Máme celou řadu špičkových pracovišť, která se zejména sdružují v Ústí nad Labem. Máme i řadu špičkových pracovníků, kteří jsou napříč nemocnicemi.

V kraji existují i další nemocnice, které nejsou krajské. Mají buď soukromého vlastníka či provozovatelem je město. Třeba Roudnice nad Labem, Litoměřice, Rumburk, Žatec.

Před čtyřmi lety byla velká debata o rušení nemocnice, což se týkalo zejména Roudnice nad Labem a Žatce. Je z vašeho pohledu již klid nebo máte nějaké indicie, že opět bude snaha rušit nemocnice?

Můj osobní názor, který byl již několikrát i zakomponován v usneseních krajského zastupitelstva je, že tyto nemocnice považujeme za součást sítě poskytující zdravotní péči. Když se vrátím k Rumburku, je to zhruba 45 kilometrů do Děčína. Zejména v zimním období si neumím představit, jak by se řešily porody a jiné případy.

V současnosti je problém s nedostatkem zdravotních sester a lékařů, je to dlouhodobé. Čím je to způsobeno? Skutečně tím, že oni mohou volně odcházet do ostatních zemí Evropské unie, zejména Německa a české nemocnice nejsou schopny je zaplatit?

To je jeden z problémů, se kterým se setkáváme i v kraji. Řada lékařů a sester jezdí do Německa. Vyplývá to i z odpovědí studentů. Někteří už dnes studují  s tím, že odejdou. Je to třeba  na Fakultě zdravotnických studií, kdy studentka už ví, že tady nebude a dokonce někde v Německu má připravené místo.

Byl jsem svědkem toho, jak na ústeckém Úřadu práce probíhala náborová akce, kdy německý pracovní úřad z Annaberg-Buchholz přímo říkal: Pojďte k nám na hranice do Krušných hor. Protože jsme v EU, je tu volná soutěž a je to o tom, kdo nabídne lepší podmínky.

Je to i o postavení toho konkrétního člověka. Mladý člověk, který nemá rodinu, nemá závazky, se rozhoduje jinak než ten, který je starší a má rodinu.

Ústecký kraj, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Krajská zdravotní – to je trojice, která chce z Masarykovy nemocnice vytvořit další fakultní nemocnici. Proč?

To je dlouhodobá vize, kterou máme.

Chtěli bychom, aby Masarykova nemocnice měla statut fakultní nemocnice, když ne univerzitní. Máme už osm klinik, snahou je, abychom měli klinik více.

Bylo přijato společné memorandum mezi těmi jmenovanými institucemi. Snažíme se získat studenty lékařských fakult, aby po skončení studia tady vykonávali lékařskou praxi. K tomu z naší strany budou vytvářeny podmínky. Nyní se pracuje na změně stipendijního programu, který Ústecký kraj má. Chceme to rozšířit o lékařské obory, aby stipendium mohli dostávat ve vyšších částkách, než je současný stav – 20 tisíc korun.

Chceme částku zvýšit na 50 tisíc korun. Současně s tím, aby na stipendium mohli dosáhnout studenti, kteří nejsou z Ústeckého kraje, protože zatím je stipendium určeno jen pro občany našeho kraje.

Měli jsme již jednání na Karlově univerzitě, navštívil nás v Ústí nad Labem i pan rektor. Ukázali jsme mu pracoviště, kde by medici praktikovali. Chceme, aby si k městu a regionu vytvářeli vazby, proto je zapojena univerzita UJEP.

Ovšem mezi odbornou veřejností se říká, že Česko má na počet obyvatel mnoho fakultních nemocnic a vy chcete novou zakládat. Dále většinou zřizovatelem fakultních nemocnic je ministerstvo zdravotnictví, u Masarykovy nemocnice by to asi nebylo. Nebo je to jinak?

To je otázka, jak by to organizačně mělo být vyřešeno. Myslím si, že vše lze vyřešit, jen najít cestu. Řekl bych, že toto je to nejmenší v celém projektu.

Vrátil bych se ke množství fakultních nemocnic. Kdyby jich bylo dostatek, tak je dostatek lékařů, neboť ne všichni do zahraničí odcházejí. Je to otázka do širší diskuse.

Česko tolik fakult od Prahy na sever a západ zase tolik nemá. Pochopitelně vazby, kde ti mladí lidé studují si vytvářejí v tom místě. A o to nám jde. Studium není krátké, trvá několik let a všechny ty společenské vazby se při něm vytváří. Chceme do Ústeckého kraje získat nové vzdělané obyvatele.

Hodně se mluví i o kvalitě poskytované péče. Třeba Nemocnice Most nepatří zrovna k těm, o které by se hovořilo v superlativech. Kvalita nemocnic napříč Krajskou zdravotní se liší. Jak to vnímáte?

Nemyslím si, že by kvalita zdravotní péče v Mostě byla horší než je jinde v rámci Krajské zdravotní. Problém je spíše v tom, a tak to vnímám, že spokojený pacient většinou nemá důvod někde chválit. Naopak nespokojený pacient si stěžuje, což je logické.

Před komunálními volbami v Mostě rezonovala otázka možného převodu nemocnice z kraje na město. Jak jste to vnímal?

Jako předvolební folklor. To byl výkřik do tmy. Pokud jedna strana měla takovou vizi, tak je tu druhá strana, které to patří. Možná hráli na city lidí, že by se lépe dokázali postarat o nemocnici. Avšak nemocnice v Mostě procházela rekonstrukcí z evropských dotací, Vršanská uhelná pomůže finančně přispět na rekonstrukci dětského oddělení a porodnice. Podařilo se získat finance a rekonstrukce má být v letošním roce dokončena.

V předchozích letech se řešil i stav onkologických pracovišť v Ústeckém kraji. Rušení v Chomutově a Ústí nad Labem, kde to nebylo ideální. Jaká je současná situace?

Povedlo se získat statut komplexního onkologického centra v Ústí nad Labem se spolupracujícím pracovištěm v Chomutově. Takto jsme to chtěli, abychom měli obě tato centra. Je to i logické. Centru v ústeckém Podhájí se mnoho let nevěnovala patřičná pozornost, neboť se počítalo s tím, že se postaví nové pracoviště. Ukázalo se, že je to nad finanční možnosti Krajské zdravotní. Poslední náklady se pohybovaly přes 2 miliardy korun, to je naprosto neúnosné. Dnes se do Podhájí investuje, jsou tam nové přístroje a o dalších se jedná. Opravuje se i samotná budova, ambulance, vyměňují okna… Je to jiné než to bylo například před dvěma lety.

Před více jak dvěma lety byla vytvořena krajská zdravotní komise. Jak to s ní dnes vypadá?

Nejprve upřesním, že se jednalo o pracovní skupinu k přípravě koncepce zdravotnictví kraje. Byla ustanovena krajským zastupitelstvem na prvním ustavujícím zastupitelstvu v roce 2012. Byli v ní i zástupci zdravotních pojišťoven, zástupci asociace malých nemocnic, zástupci Krajské zdravotní. Komise práci již skončila po provedené práci. Byla vytvořena koncepce, která byla schválena zastupitelstvem. Víme, co můžeme přímo ovlivňovat jako kraj. Tento dokument byl schválen loni v září a je otevřen. Budeme se k němu postupně vracet, aby se doplňoval na základě událostí a potřeb v průběhu let.

ČTĚTE:  Primářka v Hornické nemocnici s poliklinikou v Bílině Alena Jelínková: Chceme získat lékaře a rozvíjet se

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.