Justiční palác krajského soudu v Ústí nad Labem: Chyba pro Střekov i Bukov

Reklama

Budova okresního soudu byla v dnes již nestojící budově staré radnice na dnešním Mírovém náměstí a rovněž v sousedním domě "U zlatého anděla" v Dlouhé ulici.

Jakmile Ústí nad Labem (dříve jako Aussig) se stalo po říjnu 1938 součástí říšskoněmeckého právního řádu, počítalo se i s výstavbou nové budovy. To se během válečných let nestalo a po roce 1945 se počítalo s výstavbou nového objektu, ale na Střekově. Ten byl od roku 1939 součástí Ústí nad Labem.

Avšak nejedná se o současnou budovu okresního či krajského soudu na Střekově. Vybrána byla jiná parcela, ale shodou okolností naproti dnešní justiční budově.

Stávající budova krajského soudu byla postavena v letech 1967 až 1972. Od té doby je dominantou nábřeží na Střekově.

Původní objekt musel ustoupit tehdejším představám o modernizaci centra města. V "administrativní budově orgánů justice", jak byla budova nazývána, byl umístěn krajský i okresní soud, státní notářství, krajská i okresní prokuratura, krajské sdružení advokátů a advokátní poradna. Dnes budovu užívá krajský soud.

Po povodni 2002 přemístíme krajský soud

Minimálně dvacet let se mluví o nutnosti změny současné budovy krajského soudu. A přemístění někam jinam kvůli povodni. Právě v roce 2002 se ukázalo, že budova leží v záplavové oblasti.

Podobné budovy a úřady dotváří centrum krajských měst. Jsou v centru či v jeho širším centru.

Ani jedno, ani druhé není Bukov, oblast rondelu.

A přesto se v této lokalitě počítá s výstavbou velkého justičního paláce. I kvůli němu neprobíhala jiná výstavba v této části města, která byla zbourána kolem roku 1988.

Deset let politici jako prezident Miloš Zeman či bývalá ministryně Marie Benešová poklepávají na základní kámen. Veřejnosti jsou ukazovány architekonické návrhy. A také náklady na výstavbu.

Ústečtí politici po celá léta nevědí, co by na Bukově u rondelu vlastně mělo být, a tak ani nerozporují tento nesmyslný návrh.

Budova justičního paláce vůbec nemá stát na Bukově.

Klíše a Bukov: historie a role pro Ústí

Nejprve k historii kvůli souvislostem.

Město Ústí nad Labem vzniklo z centra, které lze ohraničit ulicemi Velká Hradební a Malá Hradební.

Za městem, odděleno polem či loukou, v poměrně velké vzdálenosti od Ústí nad Labem, byl postaven základ budoucího velkého areálu chemičky.

Teprve za areálem chemičky byly Předlice a na kopci obec Klíše. Hlavní cesta (dnes bychom řekli silnice), vedla z Ústí nad Labem do Chabařovic podél chemičky a druhým směrem na Bukov a Všebořice.

Tato cesta se stala páteřní komunikací rostoucího města (dnešní Masarykova ulice).

Klíše (tak jako Krásné Březno) byla připojena k Ústí nad Labem v roce 1900.

Mluvíme-li zde o části, nebo lépe o městské čtvrti Ústí nad Labem, tak je to zcela na místě, neboť od roku 1900 byla Klíše společně s Krásným Březnem připojena k Ústí n. L. jako jeho nová městská čtvrť a od té doby jsou její další osudy úzce spojeny s celým vývojem Ústí nad Labem.

Klíše, podobně jako Bukov, se nikdy nestala průmyslovou čtvrtí.

Pouze v západním cípu jejího katastru (dnes Jateční ulici) bylo na přelomu století postaveno několik průmyslových objektů, jejichž sortiment výroby zůstal v podstatě zachován do dnešní doby.

Tyto všechny závody úzce souvisely s celým průmyslovým komplexem, který od osmdesátých let 19. století vznikl v západní části Ústí od Spolku pro chemickou a hutní výrobu až k hranicím Předlic. Velká většina katastru obce však zůstala průmyslovým vývojem Ústí n. L. nedotčena. Vyrostla zde exkluzívní vilová čtvrť v pěkném prostředí Střížovického kopce.

V období 2. poloviny 19. století se Bukov stává podobně jako Klíše a Předlice převážně předměstským sídlištěm Ústí nad Labem bez většího vlastního hospodářského a průmyslového zázemí.

Vznikají zde jen drobnější průmyslové závody. Vlastní výstavba je charakterizována stavbou rodinných domů, pouze podél hlavní ulice, dnešní Masarykovy, byly vystavěny větší obytné domy.

Vedle rodinných domů se zde vytváří hustá obchodní síť, v roce 1893 byla postavena nová škola. Od roku 1907 měl Bukov vlastní poštu. V roce 1903 byl s Ústím spojen elektrickou dráhou.

Přes několikeré pokusy si v letech 1920-1938 zachoval Bukov vůči Ústí samostatnost. K připojení došlo administrativním rozhodnutím nacistické správy 1. května 1939.

Širší centrum Ústí

Ústí nad Labem mělo své nové centrum, které začalo vznikat k propojení původního "středověkého" centra s Klíší a Bukovem.

Toto širší centrum lze charakterizovat od divadla podél Masarykovy ulice k budově hotelu Vladimír, a dále k poliklinice.

Druhým směrem výstavba bytových domů okolo městských sadů. Pak zde vznikl areál nemocnice (dnes kampus univerzity).

Jak byla snaha propojit s Ústím Klíši a Bukov, vznikala obytná zástavba bytových domů městského stylu podél dnešní Masarykovy ulice, kde to končilo atletickým a fotbalovým stadiónem.

Pak následoval starý původní Bukov, který byl charakterizován malými příměstskými domy, avšak v uličním uspořádání.

Přestavba Bukova

Už od divadla byla dnešní Masarykova třída koncipována jako široký bulvár. Hlavní dopravní tepna města, po které jezdily tramvaje.

Za Bukovem směr Všebořice v 50. a 60 letech 20. století začalo vznikat jedno z prvních sídlišť. V módě byly solitérní několikapodlažní budovy, mezi kterými byla zeleň. Sídliště. Tedy architektonicky-urbanistický prvek, který je prakticky ve všech českých městech.

Pomineme-li výstavbu megalomanského rondelu, tak pak vznikly dvě hlavní tepny. Pokračování Masarykovy ulice a ulice Všebořická. Ačkoliv se to tak nejeví, Všebořická ulice má stále prostor pro své rozšíření.

Z dopravního hlediska totiž vede čtyřpruh od Severní Terasy, a také od rondelu do centra Ústí. Zde byl uměle kvůli bezpečnosti provozu změněn na dvoupruh. Naopak Všebořická ulice byla stavěna jako dvoupruh, ale na každé straně je vůle pro vytvoření čtyřpruhu.

To, že se s tím i počítalo, ukazují dodnes nepoužívané dva nadchody pro pěší.

Když byla vybudována dopravní síť na Bukově s dominantním rondelem, staré domy podél Masarykovy ulice musely jít k zemi. Bylo to kolem roku 1988.

Byly jiné plány na přestavbu centra Bukova. Na jedné straně rondelu vznikla mohutná budova spojů a telekomunikací. Na dalším konci je vysoká panelová budova nekdějšího ředitelství dvou stavebních podniků.

Na volném prostranství mělo vzniknout pokračování sportovní a kulturní infrastruktury v podobě sportovních hal. A také obchodní centrum.

Po Listopadu 1989 se nevedělo, jak území využít. Pokus o pokračování městské blokové zástavby skončil výstavbou v 90. letech budovou domova seniorů. A po roce 2005 výstavbou tří samostatných bytových domů blíže k ulici Vinařská.

Justiční palác na Bukově

A najednou vznikl nápad, že se na uvolněné ploše postaví nový krajský soud. Veřejnost dokonce začala spekulovat, že se plánuje i výstavba věznice.

Návrat k blokové městské výstavbě se tedy nekoná. Rondel má být zastavěn další výškovou samostatnou budovou, hmotově předimenzovanou stavbou.

Rondel přitom nabízel řešení jako má Vítězné náměstí v Praze 6, tzv. Kulaťák. Místo toho je na Bukov naplánován další velký objekt.

Proč je Bukov špatné řešení

Obsáhlý úvod tohoto textu si kladl za cíl přiblížit historii i členění města Ústí nad Labem.

Z urbanistického hlediska:

Bukov není širší centrum města. Byl koncipován jako obytná zóna, ve které je obchodní centrum a sportovní a kulturní zázemí pro obyvatele krajského města. Trend mít všechna hlavní sportoviště na jednom místě.

Bukov byl koncipován jako městská část pro místní obyvatele.

Podobné stavby jako je krajský soud vznikají v centru či v širším centru města. Je to krajský soud, tedy slouží celému kraji, nikoliv okresu. Přijíždějí sem lidé nejen auty, ale i veřejnou dopravou.

Z dopravního hlediska:

Budova krajského soudu na Bukově a její umístění na rondelu zatíží opět nejen místní a tranzitní dopravu, ale i ji i zvýší. Každý může denně vidět, jak vypadá doprava a parkování v okolí krajského soudu na Střekově.

Bukov je napojen jen na městskou dopravu, zejména páteřní síť trolejbusů. Lokalita je zcela mimo železnici a autobusy dálkové veřejné dopravy.

I současná lokalita Střekova je z tohoto hlediska mnohem výhodnější, prakticky je to jen po mostě přes řeku pěší chůzí.

Z architektonického hlediska:

Architektonický návrh justičního paláce, který má být situován na Bukově u rondelu, pokračuje v trendu započatém v 80. letech 20. století. Stavět velké samostatné budovy.

Lokalita Bukova by ale podél Masarykovy ulice měla zachovat blokovou nízkou zástavbu do výšky a stylu postaveného domova seniorů. Rondel není náměstí. Je to jen dopravní uzel, přes který jezdí místní a tranzitní doprava.

Budova justičního paláce není z veřejných budov zrovna ta, která by do lokality přivedla i kromě aut veřejnost s chutí trávit v okolí rondelu volný čas tak, aby to zde žilo. To se nedaří ani na Střekově.

Proč zvolit širší centrum Ústí

Existuje přitom místo, kde v Ústí nad Labem by budova justičního paláce - a to i v navrhované architektonické podobě - mohla být.

Bukov u rondelu je v údolí. Na jedné straně Střížovický vrch, na druhé straně Na Kabátě, neboli oblast původního plicního sanatoria. Výšková budova zde bude opticky "utopena".

Tím vhodným místem je oblast u městských lázní. Konkrétně oblast vymezena ulicemi U Chemičky, Brněnská, U České besedy.

Tato oblast byla uvažována pro vybudování nadjezdu hlavní dopravní tepny přes západní nádraží a propojení s dálničním přivaděčem (dnešní Žižkova ulice).

V této oblasti se počítá i s terminálem vysokorychlostní železnice i s výstavbou obchodního centra. Hned vedle je i správní budova Spolchemie, což byla ve své době nejvyšší budova v Československu.

Tato část je již širší centrum města. To původní totiž končí u Grandu. I předci do širšího centra začali umisťovat veřejné budovy typu knihovna, divadlo, hlavní pošta apod.

Justiční palác jako dominanta

Pokud by ve vymezeném prostoru byl postaven justiční palác v té podobě jak je veřejnosti předkládána, v návaznosti na terminál VRT lze předpokládat i vybudování kompletního dopravního uzlu včetně parkovišť pro auta.

Výšková budova soudu by se v této lokalitě stala novou dominantou města. A rovněž by byl vyřešen smysl tohoto kousku centra města, které stále hledá svoji tvář...

Tento článek reaguje na aktuální text z webu ŽítÚstí.cz: Justiční palác je stále ve hře, jeho cena vyšplhala na 2,4 miliardy

DOPORUČUJEME: Dopravní studie Ústí nad Labem z roku 1981: Takto měla vypadat dopravní síť v roce 2000

Stop tunelům a obchvatům. Opravdu? Aktivistický pohled méně autům nepomůže

Téma územního rozvoje: Ústí, město nad Labem promarněných příležitostí

Vysokorychlostní železnice (VRT): Téma, se kterým si na severu Čech neví rady stát ani kraj

Pojďme se vrátit k názvu Severočeský kraj. S Ústím se Severočeši ztotožnit neumí

Vyloučené lokality jako jizva severočeských měst. V čem je problém?

Zavedení krajů byla největší chyba po Listopadu 1989. Jak zanikly historické kraje Litoměřický, Žatecký a Boleslavský