Jaká je vize pro souměstí Podkrušnohorské pánevní oblasti?

Souměstí je několik měst srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu.

V Česku do této kategorie patří Ostravsko-Karvinská konurbace, neboli Ostrava – Havířov – Orlová – Bohumín – Karviná – Frýdek-Místek.

Dále Liberec – Jablonec nad Nisou, Hradec Králové – Pardubice, Česká Třebová – Ústí nad Orlicí, Choceň – Vysoké Mýto, Zlín – Otrokovice, Uherské Hradiště – Kunovice – Staré Město, České Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí.

V Ústeckém kraji souměstí Litoměřice – Lovosice – Terezín a konečně Podkrušnohorská pánevní konurbace, neboli Ústí nad Labem – Teplice – Litvínov – Duchcov – Bílina – Most – Jirkov – Chomutov.

Právě Podkrušnohorské souměstí je si nejvíce podobné s Ostravsko-Karvinskou konurbací, avšak se liší v tom, že zatímco Ostrava je přirozeným centrem, v Ústeckém kraji takové město není.

SeveročeskýDeník.cz začíná dlouhodobým seriálem v rámci projektu Vize pro Česko a datové žurnalistiky prvním tématem, kterým je zjištění, jak to vypadá s vyjížďkami za prací a do škol.

Jako příklad využijeme data Českého statistického úřadu v rámci Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

Podkrušnohorská konurbace je tvořena souměstími Ústí nad Labem - Trmice, Teplice - Dubí - Krupka, Most - Litvínov, Chomutov - Jirkov.

V případě Ústí nad Labem je silná vazba na Trmice, kam dojíždí lidé do práce či do škol a naopak.

V případě Ústí nad Labem je druhý největší tok do Děčína (pouze v rámci školství) a třetí tok je do Prahy.

U Teplic je nejsilnější tok v rámci práce směr Dubí. Nižší toky jsou do Bíliny a Ústí nad Labem.

Naopak v rámci školství nejvíce studentů a žáků z Teplic vyjíždí do Ústí nad Labem. Méně je to do Duchcova a Krupky.

U Duchcova jsou vazby především na Teplice a Bílinu. To z Bíliny jsou vazby na Teplice, Most a Ledvice.

V rámci škol z Bíliny jsou toky do Mostu a Ústí nad Labem.

To u Mostu a Litvínova je reciproční vazba. Z Mostu do Litvínova vyjíždí 50% lidí, opačným směrem 60%. U školství je to takto: 47 procent jezdí z Litvínova do Mostu a opačně jen 14%.

Z Mostu dále vyjíždějí studenti a žáci do Ústí nad Labem.

Oproti Ústí nad Labem je pro Most hlavní město Praha bezvýznamné. Zatímco Ústečáci do školy do Prahy jezdí zhruba v 16 procentech a za prací 9 procent, Mostečáci jen 7%, resp. 6%. Litvínováci ještě méně.

Naopak zajímavé je porovnání u souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín. Odtud do Prahy do školy jezdí 9 procent, resp. za prací 11 procent.

U souměstí Chomutov - Jirkov je výrazně dominantní právě Chomutov. Tam za prací míří zhruba 60 procent, do škol přes 65 procent. Z Chomutova do Jirkova je to 18% u práce.

Druhý proud u školství je z Chomutova namířen do Mostu a v menší míře do Kadaně. Ta ale není zahrnována do Podkrušnohorské konurbace. Naopak hodnoty směr Praha jsou z Chomutova nízké zvláště u práce, naopak u školství vyšší.

Nyní se podívejme na vazby mezi jednotlivými sídly v Podkrušnohorské konurbě.

Nejprve zaměstnání a vazby sestupně (zaokrouhleno na celé číslo):

Z Ústí nad Labem do: Teplice (11%), Most (4%), Chomutov (1%)

Z Teplic do: Ústí nad Labem (9%), Most (3%), Chomutov (0%)

Z Mostu do: Chomutov (14%), Teplice (3%), Ústí nad Labem (0%)

Z Chomutova do: Most (3%), Teplice (0%), Ústí nad Labem (1%)

A nyní školství a vazby denního dojíždění sestupně (zaokrouhleno na celé číslo):

Z Ústí nad Labem do: Teplice (32%), Most (11%), Chomutov (5%)

Z Teplic do: Ústí nad Labem (9%), Most (6%), Chomutov (2%)

Z Mostu do: Chomutov (15%), Ústí nad Labem (7%), Teplice (6%)

Z Chomutova do: Most (9%), Teplice (0%), Ústí nad Labem (1%)

Podkrušnohorská pánevní oblast, kde nedominuje žádné centrum, je decentralizovaná. Ústí nad Labem jako krajské město není to, co Plzeň pro Plzeňský kraj.

Když touto optikou to srovnáme třeba s jinými sídly, tak výrazná dominance jednoho sídla je Ostrava v rámci Ostravsko-Karvinské konurbace. Moravskoslezské krajské město je soběstačné a dokáže fungovat bez ostatních měst, naopak ta jsou na Ostravě poměrně závislá.

Ale zatímco existují vazby mezi Ústím - Teplicemi - Mostem a potažmo Litoměřicemi s Lovosicemi, Děčín stojí mimo.

Tato konurbace (školy, zaměstnání) tvoří řetězec. Silné vazby jsou mezi sousedícími městy.

Minimální vazby jsou mezi Ústím nad Labem, resp. Teplicemi a Chomutovem. Zcela stranou leží Žatec, Louny nebo třeba Rumburk a Varnsdorf.

Do samostatné kategorie patří Hradec Králové s Pardubicemi, které tvoří souměstí, ale obě centra jsou soběstačná a rovnocenná.

V případě souměstí Liberec - Jablonec nad Nisou je první město dominantní, v rámci škol je spíše uzavřené, ale v rámci vyjížďky za prací je otevřené a jsou vazby i na další města v širším regionu.

Co z toho vyplývá?

Souměstí jsou uzavřená a fungují na řetězovém principu. Chomutov s Jirkovem a Most s Litvínovem jsou izolované oblasti, kde probíhá malá mobilita za prací mezi dalšími celky.

Větší mobilita je v regionech Teplice a Ústí nad Labem, kde dochází k propojenosti. Mohla by postupně vzniknout průmyslová aglomerace z těchto dvou měst, kde společným pojítkem bude dálnice D8. Již nyní vidíme zastavování území mezi oběma městy průmyslovou zástavbou.

Kromě toho, že lidé necestují za prací na větší vzdálenosti, chybí i užší spolupráce mezi celky.

Pokud už spolupráce funguje, tak jen na úrovni Chomutov - Jirkov a Most - Litvínov. Negativně se navíc projevuje nadřazená role Chomutova (vůči Jirkovu) a Mostu (vůči Litvínovu).

Spolupráce Ústí nad Labem či Teplic s Mostem a Chomutovem je minimální, je tu spíše rivalita a jediným pojítkem jsou krajské orgány.

SOUVISEJÍCÍ: Jaká je vize pro souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín?

Spouštíme datovou žurnalistiku ve spolupráci s institutem Vize pro Česko

Chebsko a Děčínsko (Šluknovsko): Regiony u německých hranic s velkými rozdíly. Víme proč!

Analýza je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.