Evangelický farář Mikuláš Vymětal: Uprchlíci pobyt v Drahonicích vnímají jako trest za nelegální vstup do země

Mikuláš Vymětal. Foto: archiv M. Vymětala
Mikuláš Vymětal. Foto: archiv M. Vymětala

Drahonice (Žatecko) /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - "Cílem teroristů je pomocí krutých útoků budit strach a poštvat lidi různých názorů a náboženství proti sobě. Tam, kde se tomu lidé postaví a vyjádří, že spolu chtějí žít v míru, teroristé neuspějí. Naopak přístup, který se zakládá především na odvetách a omezování lidských práv, podhoubí terorismu posiluje,“ říká v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz Mikuláš Vymětal, evangelický farář, který se zastává muslimů, Romů a dalších skupin lidí, kteří se ocitají na okraji společnosti.

Reklama

Jak byste hodnotil podmínky pro uprchlíky v Drahonicích? Bylo by tam potřeba něco změnit?

V Drahonicích je čerstvě otevřené detenční centrum, upravené z bývalého vězení. Jak jsem poznal jeho zaměstnance, snaží se svou práci odvádět dobře a starat se o klienty - to je výraz, který se zde užívá pro nedobrovolné obyvatele detenčního tábora.

Problémem zde nejsou podmínky, které se od situace v létě výrazně zlepšily, ale řád a pravidla provozu, stanovená ministerstvem vnitra, která značně omezují svobodu těch, kdo jsou v detenci (např. nemohou mít mobilní telefony, které pro ně představují spojení s rodinou, nemohou chodit na vycházky vně zařízení apod.).

Připomeňme si, že se jedná o uprchlíky, kteří ve většině evropských států zažívají ochranu a pomoc, zatímco u nás se k nim podle vyjádření ministra vnitra Milana Chovance chováme co nejpřísněji, abychom je odradili od úmyslu usadit se v České republice.

Co jazyková bariéra? Je dostatek tlumočníků, co tam s nimi pracují?

Nevím, jak to je přesně v Drahonicích. V Bělé pod Bezdězem, kterou jsem navštěvoval předtím, byl jen jeden tlumočník z češtiny do arabštiny. Uprchlíci, s nimiž jsme se setkali, mluví arabsky, persky, urdsky, paštsky i dalšími jazyky - a někteří také anglicky. První slovo, které se naučí česky, bývá "nejde".

Jak se ti lidé cítí?

Jsou mezi nimi velké rozdíly - někteří snáší pobyt dobře a těší se na okamžik, kdy budou propuštěni. Jiní ovšem už před tím, než byli policií v Česku odchyceni, byli psychicky zatížení hrůzami, před kterými utíkali i obavou o své blízké. Dlouhodobá izolace od kontaktu s rodinami i stav, kdy jsou zavřeni a neví, na jak dlouho, nedobré psychické stavy velice posílily. Pobyt v Drahonicích vnímají jako trest za nelegální vstup do země, což právně zcela neodpovídá. Na druhou stranu uprchlíci vděčně přijímají pomoc zvenčí a jsou rádi za návštěvy a i za drobné projevy sympatií.

Nedávno tam údajně měly proběhnout hladovky, revolty a demonstrační sebevraždy. Je to pravda? Co bylo důvodem?

Údaje o čtyřdenní hladovce a několika sebezraňujících pokusech proběhly nejen našimi médii, ale například i Al Jazeerou.

Důvodem byla kombinace beznaděje, které uprchlíci propadali poté, co jim byl po třech měsících prodlužován pobyt o další tři měsíce a obav, zda a kam budou odsunuti poté, co byl v noci odvezen autobus jiných uprchlíků neznámo kam. To je nakonec přivedlo k rozhodnutí, že když nemohou jinak ovlivnit svůj osud, pokusí se toho dosáhnout alespoň tím, že sáhnou sami na sebe.

Podařilo se jim vzbudit velkou míru sympatií i u veřejnosti mimo tábor. Například se na jejich podporu konalo několik různých demonstrací.

S čím konkrétně pomáháte uprchlíkům?

Spolu se spolupracovníky z iniciativy "pomoc uprchlíkům v detencích" se snažíme dát uprchlíkům - i dalším klientům detenčních zařízení, v nichž nejsou jen uprchlíci - slovo a zjistit, co si sami přejí. Kromě materiálních věcí - např. kávy, telefonních karet, cigaret apod., chceme být alespoň těm, kteří snášejí pobyt nejhůře, lidsky blízko. Bavíme se s nimi osobně, po telefonu, občas si s některými píšeme dopisy. Kromě toho se snažíme, aby se na ně nezapomnělo, měli přístup k právní pomoci a dostali i ve společnosti svůj hlas.

Jak dlouho se už zabýváte pomáháním menšinám jako jsou muslimové nebo Romové, s jejich postavením ve společnosti?

Aktivněji asi od jara roku 2011, tedy již pátým rokem. Ale i před tím jsem se s různými příslušníky menšin osobně přátelil a např. již v roce 2002 prosadil rozšíření činnosti Společnosti křesťanů a židů o dialog s islámem. Celocírkevním farářem pro menšiny jsem od počátku letošního září, předtím jsem byl rok a čtvrt seniorátním farářem pro menšiny na 25 % úvazek.

Jaký máte názor na to, co se právě děje ve světě, na teroristické atentáty a válku na Blízkém ýchodě? Jste farář, takže váš názor může být v něčem ojedinělý oproti zbytku společnosti.

Cílem teroristů je pomocí krutých útoků budit strach a poštvat lidi různých názorů a náboženství proti sobě. Tam, kde se tomu lidé postaví a vyjádří, že spolu chtějí žít v míru, teroristé neuspějí. Naopak přístup, který se zakládá především na odvetách a omezování lidských práv celým skupinám, podhoubí terorismu posiluje. Válka, především v Sýrii a na území Iráku, postupně devastuje celé území. Je otázka, do jakého výsledného stavu se nakonec tyto země proválčí. Myslím, že důležité je promýšlet nejen válečné operace, ale také pomoc trpícímu obyvatelstvu na území, kde se válčí, i milionům uprchlíků, žijícím především v táborech blízkých okolí konfliktů.

ČTĚTE:  Mým úkolem je ověřit, že české orgány a instituce dodržují zákony, mezinárodní úmluvy a další právní předpisy, říká Anna Šabatová

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová: ČR má mezery v migrační a azylové politice

Děkujeme i těm, co nás tu v Česku nechtějí, za svůj život, vzkazují uprchlíci Hael s Mazenem

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Reklama

Hodnocení

5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře