Diskusní salon: Jak zintenzivnit propagaci cestovního ruchu na Litoměřicku a Podřipsku

Reklama

Pokračování druhé části, první si přečtěte zde.

Myslíte si, že je to i image? Když téma posunu jiným směrem. Zahrada Čech je letitá značka, Libochovice je díky zámku značka. Lovosice a Štětí je také značka, ale spíše průmysl, chemie. Na druhou stranu, když se řekne jižní Morava, jižní Čechy, také je to veřejností jinak vnímáno než Ústecký kraj. Když se mluví o severu v televizi – tak na jedné straně je to uhlí v Mostě, na straně druhé politický puč v Ústí. Vše negativní informace, kde si divák odjinud řekne, jsou tam kmotři.

Tomáš Ryšánek: Co se týče Ústeckého kraje, za poslední roky se v případě propagace cestovního ruchu udělalo hodně. Je tu Brána do Čech, čtyři destinační agentury. To dřív nebylo. Horší je, jak jednotlivé destinačky pracují. Dolní Poohří – Kadaň, Žatec, to frčí. České středohoří je momentálně trochu slabší.

Jan Holá: Vidím pokles turistů i v tom, že je změna životního stylu. Dříve lidé více cestovali, nyní se věnují práci a nemají čas. Dnes je uhoněný životní styl a v tom vidím i důvod poklesu turismu.

Věra Bauerová: Na konferenci, kde se diskutovalo o elektronické evidenci tržeb (EET), se mimo jiné konstatovalo, že Češi budou více cestovat po tuzemsku, i kvůli tomu, co se děje v zahraničí a jaká je bezpečnostní situace. Takže víme, že lidé budou trávit dovolenou v Česku, jenže se budou rozhodovat, kam pojedou. Třeba rodiny s malými dětmi řeší, jaký a kde bude pro ně program. Je nutné lidem říci: přijeďte k nám a proč.

Je důležitý event, zážitek.

Bauerová: Když jezdím po republice, jsem překvapena, jak se některá města snaží. Z malé události, třeba i z blbosti, lze udělat velkou událost. Nemusí to být velký festival, který stojí organizačně hodně peněz i úsilí.

Holá: My jako město jsme zaktivovali činnost kulturní komise. Snažíme se dělat více akcí a aby byly zajímavé.

Milena Ryšavá: Dívám se na to z pohledu města, co město může udělat. Víme, že pořádáme různé venkovní akce, oslovili jsme různé podnikatele pro zajištění občerstvení a jak bylo řečeno, odezva není. Je pro město složité něco takového uspořádat. Proto se najímají agentury, které to zařídí.

Nejde to hned, rozjíždí se to postupně. Musí být politická vůle, finanční prostředky. Během roku máme několik již zavedených akcí: vítání prázdnin, loučení prázdnin, adventní trhy, Svatovavřinecká pouť. Hodně akcí se pořádá v kulturním středisku U Tři lip. Ať jsou to místní divadla či pražská divadla, která přijedou. Nově máme nabídku na taneční, což je další kulturní vyžití.

Bauerová: Mně jde ale o tu informovanost. Jak to sdělíte lidem ze širokého okolí?

Ryšavá: Ta se zlepšila, nově tiskneme každý měsíc Libochovické noviny, rozdáváme je zdarma do schránek. V současnosti pracujeme na nové vizáži webových stránek i obsahu. Snažíme se inzerovat v tištěných periodikách. Kde vidím rezervy, to je ve spolupráci s Destinační agenturou České středohoří. Těšila jsem se na zástupce, který ale nedorazil. Bohužel jsme v Českém středohoří a nikoliv Dolní Poohří.

Michaela Mokrá: Mohu se zeptat? Stále tady opakujete, že informovanost místních obyvatel je vysoká, což asi pravděpodobně bude.

Jenže cestovní ruch je o tom, že se snažíte nalákat návštěvníky odjinud. Ať už z jiných částí kraje nebo republiky či ze zahraničí. Aby ti lidé přijeli z větší dálky.

Ryšavá: Bavím se o tom, že děláme kulturní akce pro místní obyvatele. Kolik lidí přijede na zámek, to my jako město tolik neovlivníme. Je to státní subjekt jako hrad Hazmburk. To by mělo být doménou Národního památkového ústavu, který si má propagovat své stavby i kulturní akce.

Mokrá: Tomu rozumím. Tady jde ale o tu myšlenku, že děláte skvělé akce, o kterých třeba já z Ústí nad Labem nevím a přitom nemám s dcerou kam jet na výlet.

Ryšánek: Kolikrát se vy z Ústí podíváte na stránky Libochovic?

Mokrá: Nepodívám. Ale čtu noviny, čtu internet, poslouchám rádio.

Ryšánek: Ale do novin to není snadné dostat, do rádia už vůbec ne. Stojí to velké peníze. Aby byla pravidelná informovanost, bylo by nutné to dělat každý měsíc. Dnes je nejvíce lidmi sledovaná velká televize, do které tu informaci nedostanete vůbec. Mně se jednou před třemi lety podařilo prosadit do vysílání reportáž o Loupěžníkovi Štětkovi do Toulavé kamery. Ohlas byl velký. Byl jsem svědkem toho, jak přijel autobus, vystoupily maminky s dětmi a šly se podívat na Loupežníka Štětku.

Mokrá: Vy jste si svým způsobem odpověděl sám.

Když informovanost do veřejnosti půjde, vyhradíte na to investice, návratnost v podobě návštěvností se vrátí. Je otázka, zda jsou na tyto investice prostředky a zda je zvolen správný komunikační kanál.

Ryšánek: Samozřejmě, že to je o penězích. Vezměme si okresní deník. Inzerát za 6 tisíc. Kolik by stála propagace každý měsíc a navíc, kolik lidí to čte? Pokud chceme oslovit lidi z celého kraje, potřebujeme větší periodikum a jedno oslovení stojí mnohem více. Dáte do toho 500 tisíc ročně a teď se ptejte, jak to vnímají občané ve městě. Ti vám řeknou, že jsou to vyhozené peníze.

Bauerová: V propagaci bych se spíše zaměřila na sociální sítě a specializované weby než na tištěné noviny. Tady je budoucnost.

Jana Hejdová: Víme, že média otiskují tyto informace za peníze.

Město na to musí mít vyhrazený rozpočet, ovšem zase záleží na politickém zadání, kolik peněz na to v rozpočtu vyčlení. Třeba v Lovosicích pro letošní rok na tuto propagaci máme nula.

Ryšánek: Bez peněz to nejde. Štětí má třeba stánek na veletrhu Holiday World a i to stojí peníze. Teď je otázka, co to přinese.

Zahrada Čech hodně investuje do reklamy. Jak se díváte na marketing?

Mokrá: My bychom bez reklamy nemohli fungovat. Návštěvníci by se o výstavách nedozvěděli a pro nás jsou prioritně důležití.

Kromě tištěné reklamy, PR, rádia jsme přidali i billboardy. Musím říct, že díky celoročním kampaním máme ceny od našich dodavatelů úplně jinde. Když se domluvíte na ročním budgetu a oni vědí, kolik proinzerujete a zavážete se jim, jsou ochotni vám dát ceny úplně jinde. Investice do marketingu jsou velké, ale kdybychom nedávali o akcích vědět, neboť pořádáme i zcela nové akce, neměli bychom šanci jak dostat na výstaviště návštěvníky. Musíme inzerovat.

Ryšánek: Jenže vy jste soukromý subjekt. My to dáváme z veřejných peněz. To je trochu o něčem jiném.

Holá: My jako města musíme fungovat jinak a investovat i do mnoho jiných činností.

Ryšánek: Jsem zvědavý, až budeme mít Labe Arenu, zda to u nás podnikatele k něčemu rozhýbá.

Mokrá: A Labe Arena je co?

Vidíte to, máte nedostatečnou informovanost a propagaci tak velkého projektu, do kterého potečou stovky milionů z krajských peněz i z peněz města…

Ryšánek: Co se týče kanálu v Račicích, ten projde kompletní rekonstrukcí. Pokud vím, ministerstvo školství plánuje proinvestovat 365 milionů korun. U nás ve Štětí by měla být dlouhá trať a řeka. Ne všem veslařům, kanoistů i dračím lodí stačí kanál, potřebují delší trať. Kraj do výstavby loděnice schválil 160 milionů, která bude součástí  toho projektu.

Jak to máte s rozvojem výstaviště, které patří městu Litoměřice?

Mokrá: Z padesáti procent jsme vlastnění městem. Známe a chápeme kroky, které politici dělají. Ale myslím si, že to funguje velmi dobře. Město se rozhodlo do výstaviště investovat a za podpory soukromého spoluvlastníka se rozdělily investiční projekty. Stanovily se čtyři základní kroky, které se dodržují a postupně se výstaviště opravuje. Každý říká, že není nic vidět. Ono to v prvních dvou letech být vidět nemůže, když potřebujete opravit kanalizaci, zamezit úniku vody. To jsou věci, které návštěvník na první pohled asi neuvidí. Na podzimní Zahradě Čech představíme nový pavilon. Rozvoj výstaviště funguje.

Teď jsme se dostali k infrastruktuře. Když přijede návštěvník do města, očekává nové chodníky, silnice, mobiliař, veřejné toalety, informační systém. Kde na to získáváte peníze?

Holá: Nám se podařilo získat peníze z evropských dotací.

Čerpali jsme prostředky na rovoj cestovního ruchu a vybudování turistické infrastruktury. Vybudovali jsme nové přístupové cesty k zámku, které jsou vydlážděny s mobiliářem. Vybudovali jsme i zcela nové veřejné záchodky, které jsou umístěny na hlavní ulici od autobusového nádraží k náměstí 5. května. Město čerpalo zhruba 13 milionů na zlepšní této infrastruktury.

Ale samozřejmě pro místní komunikace a chodníky si město Libochovice na nějakou dotaci nesáhne.

Jak to máte v Lovosicích? Když se člověk projde městem, tak to není špatné.

Hejdová: V minulých letech z 80% revitalizace chodníků a ulic byla financována z dotačních titulů. Bohužel nové centrum – zelené náměstí – je kombinace z vlastních zdrojů a úvěrů. Nechci se vyjadřovat k peripetiím s výstavbou a financováním, které s tím souvisely a kolik to stálo.

Dívejme se na ten efekt, jak to vypadá.

Hejdová: Z mého pohledu i zpětná vazba lidí a turistů, kteří do města přijedou, máme informace, že se jim to líbí. Myslím si, že to bylo nadčasové a když se má něco výrazně změnit, vyvolává to negativní reakce, neboť starší lidé mají jiné představy a vize. Tohle chce čas, je samozřejmě škoda, že se nerealizovalo plánované zastřešení, neboť by ta plocha tím byla „rozbita“. Myslím si, že centrum bude plnit roli, kterou má. V rámci toho prostoru bychom chtěli mít venkovní galerii. Každý rok mít jedno téma, kterému bychom se chtěli věnovat. Navíc máme opravenou Pfannschmidtovu vilu, kde nám nově sídlí knihovna a informační středisko a jsou tam dostatečné prostory pro pořádání výstav. Na podzim jsou již plánovány. Zase je to o tom, aby se do povědomí lidí dostala informace, že se tam ta akce koná. Co to je, proč to je.

Bauerová: Jak Lovosice dělají reklamu?

Hejdová: Snažím se vedení města přesvědčit, že je nutné nejen informovat co bylo, ale veřejnost je nutné na tu konkrétní akci připravit. Momentálně město má webové stránky, Facebook, informace jsou i na stránkách knihovny a informačního centra. Pak máme pravidelné relace v městském rozhlase.

Pokračování ve třetí části Diskusního salonu.

SOUVISEJÍCÍ:  Diskusní salon: Cestovní ruch a turismus na Litoměřicku a Podřipsku

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.