Děkan FSE UJEP Jaroslav Koutský: Máme pocit, že kvalita zájemců o studium se zhoršuje

Jaroslav Koutský. Foto: archiv J. Koutského
Jaroslav Koutský. Foto: archiv J. Koutského

Ústí n/L. /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - Děkan Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FSE UJEP) v Ústí nad Labem Jaroslav Koutský hovoří v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz o vizích fakulty a její roli v Ústeckém kraji a v České republice.

Reklama

Jakou roli by měla hrát fakulta v rámci univerzity, města a regionu a v rámci republiky?

Odpovím v opačném pořadí. V rámci ČR patříme do spektra regionálních ekonomických fakult, které vznikly po roce 1989 ve významných krajských městech.

Na úrovni regionu se snažíme garantovat odbornost v ekonomických a sociálních tématech. Jsme institucí, kde  jsou odborníci, kteří mohou přispět do veřejné diskuse na úrovni regionu. Také věříme, že jsme, a čísla zájemců o studium nám to potvrzují, dobrou adresou pro studenty, kteří mají zájem o ekonomické a sociální obory.

Z hlediska zaměstnavatelů chceme být vnímáni jako dobrá vzdělávací instituce, ze které vychází lidé s kvalitním vzděláním. Na univerzitě se považujeme za důležitou zakládající fakultu univerzity.

Měla by být fakulta výzkumná nebo spíše vzdělávací. Na univerzitě se to již prolíná?

Naše těžiště je především v kvalitním vzdělávání. To je naše hlavní priorita. To nezpochybňuje fakt, že ve vybraných tématech usilujeme i o produkci odborných výstupů.

Vysokých škol a oborů s ekonomickým zaměřením je v Česku hodně. Třeba předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková pro média uvedla, že by byla potřebná redukce a domnívá se, že polovina oborů by mohla být zrušena. Co si o tom myslíte?

Konkurence mezi školami s těmito obory je veliká, ale nepřísluší mi veřejně hodnotit, zda by mělo dojít k nějaké redukci. Určitě jsou mezi jednotlivými školami kvalitativní rozdíly. Avšak je nutné říci, že v otázce nezaměstnanosti absolventi ekonomických fakult a oborů nepatří mezi nejproblematičtější skupinu mezi vysokoškoláky. Z tohoto pohledu jsou problémové jiné obory a často jsou to překvapivě ty, jež nyní žádají nejvyšší veřejnou podporu.

Umíte zjistit a je vůbec nějaké zjišťování toho, jací studenti ze středních škol míří na vaši fakultu a zda je vzdělanostní posun – k lepšímu, k horšímu – u maturantů? Vysoká škola je součástí celkového vzdělávacího procesu a je na jeho konci.

Samozřejmě si analýzy, z jakých středních škol přicházejí naši studenti, děláme, ale to nám řekne jen typy škol, nikoliv kvalitu jejich absolventa. S kolegy se samozřejmě o tom bavíme, a i když to jsou naše subjektivní dojmy, máme pocit, že kvalita zájemců o studium se zhoršuje.

Jaký máte názor na české školství jak je nastaven proces vzdělávání? Hodně se za příklad dává duální německý systém, zatímco v Česku stále přetrvává ten co všichni známe.

Vidím tisíc a jeden problém v českém školství jako celku a umím si představit změny, aby školství reagovalo na současný svět a jeho požadavky. Na druhou stranu největším problémem stávajícího školství je neustálý pokus o reformu, který kontinuálně probíhá a celý systém destabilizuje a omezuje možnost jakéhokoliv koncepčního rozhodování na úrovni jednotlivých škol. Je to paradox. Z mého pohledu jsou změny nutné a potřebné, zároveň  jsme obětí nepřetržité změny, kdy vůbec nevíme, jak budeme financováni za dva tři roky.

Současný systém financování je jaký?

Nechci čtenáře unavovat detailem a tak zjednodušeně řeknu, že jsme financováni dle počtu studentů a pak dostáváme peníze za vědeckou činnost, projekty a z aplikovaných zakázek.

Myslíte, že by pomohla podpora města či měst, nebo raději ani nechcete, aby byla zachována akademická nezávislost?

Dovedu se představit podporu při zachování nezávislosti, tak jak to funguje v kultivovaných vyspělých státech. Podpora je nyní spíše v rovině rétorické, v rovině obecných proklamací, ale neregistrujeme příliš mnoho konkrétní, finančně vyjádřitelné, spolupráce.

Zapojují se studenti do tvorby celospolečenských projektů, nebo se raději věnují jen samostudiu a o širší projektové aktivity není zájem?

V této otázce je deficit na naší straně. Na jednu stranu studentům umožňujeme praxe v institucích a ve firmách, ale že by studenti byli tlačeni do veřejné diskuse a kultivace veřejného prostoru, to se nám bohužel na fakultě zatím moc nedaří.

V Ústí nad Labem moc nefunguje kulturní život. Hodně pořadatelů a provozovatelů kulturních zařízení se domnívalo, že krajské město, kde je univerzita a jsou mladí lidé, by se mohlo přiblížit úrovni třeba měst jako je Plzeň. To se nedaří a ukazuje se, že ani vysokoškolští studenti nejsou hybnou silou. Čím to z vašeho pohledu může být, že Ústí není vnímáno jako studentské město?

Studoval jsem v Plzni a ta atmosféra tam je zcela jiná. Třeba ve středu večer je v ulicích a barech plno lidí. To tady není.

Nedokážu ale jednoduše zformulovat, proč prostředí v Ústí je slabší než v jiných srovnatelných městech. Řekl bych, že jedním z faktorů může být to, že vše vzniká od kritické masy přítomných studentů. Čistě kvantitativně Ústí nelze označit jako studentské město. UJEP má kolem 10 tisíc studentů, což není mnoho. Z univerzitních měst je to asi nejméně.

Dalším důležitým faktorem může být, že my máme především studenty z regionu, kteří se na večer vrací do svých měst a v Ústí nezůstávají. Relativně malý počet studentů není schopen vytvořit vibrující kulturní a zábavní scénu ve městě

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Reklama

Hodnocení

4.33 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře