Medaile by byla super, zasnil se děčínský basketbalista Jiří Jelínek

Kolikátou sezónu už absolvujete v elitní soutěži?

Myslím, že jedenáctou. Pocházím z Vysokého Mýta. Od dorostu jsem byl v Pardubicích, kde jsem naskočil i do ligy dospělých. Tři a půl roku jsem působil v Kolíně. A krátce i v Nymburce za trenéra Katzurina. Rok a půl jsem strávil ve Svitavách a teď hraji za Děčín.

Co vás přivedlo právě do Děčína?

Oproti Svitavám jsem si chtěl vyzkoušet jiný basketbal. Tedy svižnější, rychlejší, což se naplňuje. Zápasy mají vyšší tempo, než co jsem zažil v minulé sezóně. Kluci mě přijali dobře, ale to by spíš měli říci oni.

V polovině sezóny jste tudíž spokojen?

Ano. V Děčíně vládne dobrá atmosféra a zvlášť po vítězných zápasech nás dovedou lidi ocenit aplausem a nadšením. Druhé místo je asi maximem. Moc fanoušků ani odborníků to od nás nejspíš nečekalo.

Přivykl jste větší hráčské konkurenci?

Co se týče mého herního zapojení, obrana není asi bůhvíjaká. Kádr má svoji kvalitu. Každý z hráčů je schopen nastřílet za zápas deset až patnáct bodů. Jsou tady hráčské opory, ale i osobnosti po lidské stránce.

Aktuálně má Děčín nejlepší výchozí pozici pro další průběh sezóny. Kam sahají ambice?

Pokud jde o play-off, chceme jít do něj ze současného druhého místa. Ale všechny týmy chtějí dopadnout co nejlépe a aspirantů na medaile je více. Může se stát cokoliv a bylo by super, kdyby se nám to povedlo.

V basketbalovém prostředí působí i bývalý reprezentant a trenér Josef Jelínek i jeho syn David Jelínek, současný reprezentant. Máte s nimi nějakou spojitost?

Vůbec ne. Jde jen o shodu jmen. Jsem rád za svoji rodinu (úsměv).