LIDÉ Z PODŘIPSKA. Dana Sirová pracuje v roudnické nemocnici už 33 let

Dana Sirová se sestrou. Foto: archiv PNSP
Dana Sirová se sestrou. Foto: archiv PNSP

Roudnice n/L. - Dana Sirová je zdravotní sestře, která svůj život s roudnickou nemocnicí pracovně spojila přesně před 33 lety. Tedy hned po dokončení studia na Střední zdravotnické škole na Kladně, kde vystudovala obor dětská sestra.

Reklama

Osudově však už o 19 let dříve, kdy v porodnici roudnické nemocnice přišla na svět. V roce 1981 pak jak sama s úsměvem říká, byla přidělena na dětské oddělení.

Prvních 10 let strávila na dětském oddělení, po druhé mateřské v roce 1986 jí začalo vadit „píchat“ do dětí a hůře snášela dětský pláč. A tak po revoluci, kdy se začalo zdravotnictví trochu měnit, využila příležitosti a spolu s dalšími dětskými sestřičkami z roudnické nemocnice začala pracovat na nově vzniklém oddělení – interně. Zde pracovala Dana Sirová celých 20 let tedy až do konce roku 2013.

„Postupně jsem si doplňovala vzdělání, např. na kardiologii ve VFN na Karlově náměstí, nebo pomaturitní studium ARIP (Specializační vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči). Samostatným bodem byly tzv. příslužby na ARO. Od února 2014 pracuji jako anesteziologická setra na ARO a to je pro mě profesně nejvíc," rekapituluje  Dana Sirová.

Upřímně, uvažovala jste někdy o změně pracovního místa?

Taky, protože jsem měla pocit, že musím poznat a vyzkoušet něco nového. Měla jsem tendenci podívat se, jak to jinde funguje. V rámci celoživotního vzdělávání jsem samozřejmě měla možnost poznat i jiná pracoviště. Ale došla jsem k závěru, že ty velké špitály jsou neosobní. Roudnická nemocnice je pro mě srdcová záležitost. A konec konců pracovat musíte všude, a šéfy musíte respektovat také všude.

Máte recept jak vydržet manželství s nemocnicí?

Za prvé si myslím, že jsem to pracovně měla pestré, třeba právě i díky zmiňovaným příslužbám na ARO, jednak se vždy trochu měnila struktura zařízení, např. v roce 2005 se stala záchranka státní a tady v nemocnici musela fungovat pohotovost a tam nás sestry s ARIPem využily. Jezdila jsem na pohotovost do Lovosic… Za druhé ta práce vás prostě musí bavit! Navíc já jsem vždycky měla opravdu štěstí na dobrý kolektiv.

Za 33 let se muselo vystřídat spoustu lidí nejen v nemocnici, ale také v jejím vedení. Vzpomenete si, kolik se například vystřídalo generálních ředitelů?

Jestli dobře počítám 6, ale stejně také 6 primářů na interně.

Šla byste dnes znovu studovat zdravotní školu?

Asi jo. Já myslím, že už od mala jsem věděla, že zdravotní škola mi umožní se dobře postarat nejen o pacienty, ale také o rodinu a to se myslím v mých prioritách nezměnilo.

Na kterou pracovní etapu vzpomínáte nejraději a proč?

No asi na období strávené na interně. Hrozně ráda na to období vzpomínám, mám z této doby i nejvíce zážitků. Možná se budu opakovat, ale velkou roli v tom sehrál pracovní kolektiv.

Co Vám v nemocnici nejvíce vadí?

Lidi, kteří hledají jen chyby. Když to vztáhnu na pacienty, moje zkušenost je, že čím horší jsou sociální podmínky pacienta, tím častěji hledá chyby. Obráceně to už bohužel nefunguje.

Zajímavostí je, že vaše starší sestra, je také zdravotní sestrou a do svého prvního zaměstnání (roudnické nemocnice) nastoupila jen o rok později než vy.

Ano moje sestra Zdena Jirásková, pracuje v nemocnici od roku 1982, původně jako radiologický asistent na rentgenu, posledních zhruba 14 let jako vedoucí laborantka. Ona studovala nejdříve gymnázium, až po té nástavbu na RTG laboranta proto ten časový rozdíl. Nicméně se domnívám, že důvodem jejího nástupu do roudnické nemocnice jsem nebyla já, ale možná její hospitalizace ve zdejší nemocnici někdy v osmé třídě kdy zde byla operována se slepým střevem. Navíc kromě toho, jsme se tu obě narodily, ležel tu dědeček i babička, takže nemocnici jsme důkladně znaly. Začít pracovat ve zdejší nemocnici bylo vlastně logickým krokem.

ČTĚTE:  LIDÉ Z PODŘIPSKA. Zdena Kejřová je celý život lékařem v jedné nemocnici

Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře