Nejsme schopni zabránit tomu, aby Severní energetická propustila horníky a najala cizince, říká ministr Jan Mládek

Jan Mládek. Foto: archiv MojeMostecko.cz
Jan Mládek. Foto: archiv MojeMostecko.cz

Mostecko - Situace z Ostravska ukazuje, jaké to je, když těžařská firma využívá polské horníky nebo je nejasná majetková struktura. Hrozí to i Mostecku v případě Severní energetické? "Nemusíme se odkazovat na různé spekulace, které mohou a nemusí být pravdivé. Stačí co víme o jiných dolech a společnostech, třeba OKD na Ostravsku," říká v rozhovoru pro MojeMostecko.cz ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Reklama

Dojde k dohodě s prolomením či neprolomením limitů u lomů ČSA a Bílina s tripartitou (zástupci vlády, zaměstnavatelů a odbory)?

Na tripartitě mělo původně dojít k dohodě, přestože pro vládu není závazná.  Vláda má mandát vůči voličům a parlamentu. Vždy byla snaha se s tripartitou dohodnout a chtěl bych najít řešení, které bude přijatelné.

A bude tedy prolomení limitů?

Jsem si vědom, že bourat obydlí je bolestné. Vždyť jsem v roce 1993, kdy se bouraly Libkovice, dělal externího poradce tehdejšímu ministru průmyslu a obchodu, tím byl Vladimír Dlouhý. Bylo to těžké. Paradoxně Libkovice byly zbourány asi o třicet let dříve, než bylo potřeba (Libkovice se nachází v dobývacím prostoru Dolu Bílina a díky tomu, že jsou zbourány, rozšíření lomu za limity nebrání žádná zástavba – pozn.aut.). Popravdě řečeno, Bílina se prolamuje jen díky tomu, že Libkovice jsou zbourány. Jinak by tam byl podobný problém, jako je v Horním Jiřetíně. Tehdy se obec bourala kvůli hlubinné těžbě, nyní se uvažuje jen o povrchové těžbě.

Bude se tedy bourat Horní Jiřetín?

Pokud by se měla přijmout varianta, kdy se budou bourat lidská obydlí, musela by pro to existovat velice silná politická vůle. Samozřejmě bych nechtěl být tím, u koho se zopakuje historka, že se něco zbourá a pak se netěží. To je nejhorší varianta.

Stále se hovořilo o tom, že bude konec uhlí, najednou se hovoří o tom, že uhlí bude i bez nutnosti prolamovat limity. Jak to tedy je?

Na lomu ČSA by se mohlo oproti současným předpokladům, pokud by se limity neprolomily, těžit o něco déle, tedy zhruba do roku 2024. Nejde ani tak o čas, ale o zvýšení objemu těžby. Původně byl zmiňován rok 2022, vidím to i na rok 2025. Ovšem metoda chodbicování (hlubinného dobývání z bočních svahů - pozn.aut.) nelze dělat samostatně. Muselo by se to kombinovat s povrchovou těžbou, aby průměrná tuna měla rozumnou cenu a ekonomicky to bylo efektivní.

Také je nutné zmínit, o čem se příliš v souvislosti s prolomením limitů nemluví. Těžba bude oproti původním plánům déle pokračovat v lomech Sokolovské uhelné. Původně těžba měla skončit v roce 2025, nově to vypadá až na rok 2040. To samozřejmě také mění celkovou bilanci vytěženého hnědého uhlí.

Je Mostecko pro vládu důležité?

Vláda má zmocněnce pro Ústecký a Moravskoslezský kraj, mého předchůdce Jiřího Ciencialu. Snaží se dělat kroky, které by vedly k pozvednutí obou těchto krajů. Navíc vláda dělá výjezdní zasedání, byla v Ostravě, na podzim to bude v Ústí nad Labem. To jasně demonstruje zájem vlády o tento kraj. Ještě bych chtěl podotknout, že poslanec Jaroslav Foldyna správně říká, že jsou oblasti, které mají vážné problémy a nemají vůbec nic společného s uhlím. Zejména v okrese Děčín.

Nikdo se nezabývá otázkou, že Severní energetická i při prolomení limitů může propustit horníky z Mostecka a argument zaměstnanosti tak padne. Je mnoho firem v Česku, které dováží cizince. I pro OKD pracovali a pracují horníci z Polska. Kde vláda bere jistotu, že Jan Dienstl zachová zaměstnanost?

Jistotu zaměstnanosti nemáte. Pokud budeme uvažovat s variantou, že těžařská firma přiveze jiné horníky do severních Čech a nebude využívat horníky z Mostecka, tak se domnívám, že to není příliš realistické. Věřím, že pokud tady někdo bude těžit, zaměstná místní lidi. Ale samozřejmě stát žádnou stoprocentní garanci nemá.

Také není jisté vlastnictví firmy Severni energetická v rukou současných majitelů. Již se objevují indicie, že Jan Dienstl připravuje i ústupové varianty. Uvědomuje si vláda, že prolomením limitů dostanou vlastníci bianko šek ke zvýšení hodnoty firmy a lepší vyjednávací podmínky k prodeji Severní energetické? A stát, potažmo vláda nemá zase žádné mechanismy, jak si ohlídat, kdo těžařskou firmu bude vlastnit...

Vlastnictví těžařské firmy, tedy Severní energetické, je mnohem složitější otázka. Nemusíme se odkazovat na různé spekulace, které mohou a nemusí být pravdivé. Stačí co víme o jiných dolech a společnostech, třeba OKD na Ostravsku. Právě změna vlastnictví ve složité vlastnické struktuře je jednou z příčin současných problémů v OKD. I v tom černém scénáři lom ČSA bude těžit do roku 2024-2025. Naopak v OKD budeme čelit problému možná už v řádu měsíců, maximálně v řádu jednotlivých roků. To je nesrovnatelné s Mosteckem. Dokonce pan ministr Babiš říká, že to přijde dřív. Asi má lepší informace… Osobně bych byl opatrnější v určení termínu, ale určitě to bude na Ostravsku dříve než na Mostecku.

Co se s tím dá dělat?

To je otázka, kromě toho, že se MUS neměla privatizovat.

Nemůže role premiéra Bohuslava Sobotky v době privatizace MUS nyní sehrát negativní roli a neobáváte se toho, že může být nový problém?

Nedomnívám se, že by to měl být jakýkoliv problém současného premiéra. Pokud se bavíme o privatizaci Mostecké uhelné, jeho účast byla vykonstruována umělým způsobem. Především on byl koncipient v advokátní kanceláři, která poskytovala právní rady po doprivatizaci, kdy už bylo vše rozhodnuto. Základní malér nastal už v 90. letech, kdy nadpoloviční část MUS již byla zprivatizována. Pak už šlo jen o zbytek.

Co kdyby stát vstoupil do Severní energetické a měl by tak přímý vliv na těžbu i zaměstnanost? Bylo by to v podobném stylu jako je to v případě dolu Bílina a Severočeských dolů.

Tento nápad slyším poprvé. Platí to samé jako u OKD, kdy si dokážu představit vstup státu, ale ne do stávající právnické osoby. Ale jen v případě, kdyby tam vstoupil správce konkursní podstaty, tak si umím představit, že stát či nějaká jeho firma si koupí aktiva. Co se týče společného podniku, tak by to nebyl vstup do Severní energetické. Vytvořil by se joint venture na jednotlivý projekt, ale nikam jsme se neposunuli. Tato varianta se neřeší.

V případě prolomení limitů se musí Severní energetická ještě dohodnout se všemi majiteli nemovitostí, což je nepravděpodobné. Co tedy bude dělat?

Pokud se ptáte, zda bude nutné při prolomení limitů na lomu ČSA použít vyvlastňovací paragraf, tak ano. V Sasku je to tak, že se mají stěhovat dvě vesnice, je podepsána komplexní dohoda se snahou občanům vyhovět a k té dohodě dojde. Upřímně řečeno, kdyby ti občané nevěděli, že pokud bude velkorysá dohoda odmítnuta, tak na konci čeká vyvlastnění, tak by k té dohodě asi také nedošlo.

Vyvlastňovat ale v současnosti není možné. Takže by musel vzniknout vyvlastňovací zákon?

To by nebyl speciální zákon o vyvlastnění. Horní zákon je ve sněmovně, neboť je snaha zvýšit poplatek z nedobytého nerostu. Ale jakmile jednou zákon otevřete... Týká se to jakéhokoliv zákona. Poslanci samozřejmě mají v rámci iniciativy možnost přednést pozměňovací návrh, aby se do něj vrátil vyvlastňovací paragraf. Což nastane téměř se stoprocentní jistotou a bude nutné se k tomu nějak postavit. Nebude to úplně jednoduché.

ČTĚTE:  Mládek už ví, jak bude hlasovat. Pokud padnou limity, do hry se vrátí vyvlastňování

Reklama

Hodnocení

6 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře