Miloš Zeman přirovnal Horní Jiřetín k zaniklé obci Zahrádka. Ta byla zatopena

Miloš Zeman. Foto: archiv MojeMostecko.cz
Miloš Zeman. Foto: archiv MojeMostecko.cz

Mostecko - "Když jsem byl malý kluk, byl jsem v krásném městečku, které se jmenovalo Zahrádka. Dodnes si na toto městečko vzpomínám, protože dnes leží na dně Želivské přehradní nádrže. A není po něm ani vidu ani slechu," řekl prezident Miloš Zeman k prolomení těžebních limitů při návštěvě Ústeckého kraje.

Reklama

Přijel jste do Ústeckého kraje v období diskusí o možném prolomení těžebních limitů na Mostecku. Váš komentář?

Na jedné straně odbory, na druhé straně těžební společnosti, které podporují prolomení limitů, což je logické, z hlediska zaměstnanosti a těžby. Na druhé straně jsou někteří politici a samozřejmě logicky aktivisté jsou proti. Když jsem byl v Litvínově, vzpomínám si, že i bývalý starosta Šťoviček namítal, že by těžba končila asi 800 metrů od Litvínova. Při prolomení těžebních limitů bych rozlišoval dva aspekty. První aspekt se týká toho, zda se prolomení týká obydlených či neobydlených území. Například na Dole Bílina se jedná evidentně o neobydlené území, tam jsou námitky daleko slabší než u území obydlení, jako je Důl ČSA a Horní Jiřetín. Mimochodem, v Horním Jiřetíně jsem před několika lety byl a pokládal jsem za svoji samozřejmou povinnost, byť jsem byl důchodce na Vysočině, diskutovat s obyvateli o jejich názorech.

Diskutuje se i o tom, zda to uhlí je nutné vytěžit, zda je potřeba...

Pravda je, že otázka, zda to uhlí potřebujeme, je někdy transformována zda ho potřebujeme jen na výrobu tepla nebo i pro výrobu elektřiny. Je tu námitka, že když tu elektřinu vyvážíme, tak je zbytečné uhlí těžit. Jsme exportní malá otevřená republika a elektřina je zboží jako každé jiné. To znamená, že kdybyste řekli našim exportérům, vyrábějte jen pro domácí spotřebu a nevyrábějte pro export, tak by se asi podivili. Na druhou stranu uznávám oprávněnost námitky, že bychom neměli elektřinu ani jakoukoliv komoditu vyvážet za dumpingovou cenu, tedy pod výrobní náklady. Měl by tam být přiměřený zisk, protože jinak je takový export zbytečný. Co se týče obydlených oblastí, chtěl bych upozornit na novelu horního zákona, která platí už několik let, podle které nemůžete tyto oblasti vyvlastnit. Naopak se musíte dohodnout s vlastníky nemovitostí, tedy s obyvateli Horního Jiřetína. Pokud vím, tam je hnutí Dialog, které spíše podporuje tuto dohodu s těžebními společnostmi. Pak tam je přinejmenším rovnocenná skupina obyvatel, která je proti. Znovu opakuji. Nejde o to, že byste stejně jako u výstavby dálnice mohli nařídit prodej za cenu v místě obvyklou. Vždycky musíte dosáhnout dohody a já očekávám od těžebních společností velkorysou nabídku, protože bez této velkorysé nabídky by k žádné dohodě nedošlo.

Paralelně se vedou diskuse o zvýšení poplatku pro těžební společnosti za vytěžené uhlí. Měl by být poplatek vyšší než je na současné úrovni?

Určitě ano. Vím, že byly dvě verze. Jedna zvýšení poplatku na dvojnásobek, druhá na desetinásobek. U tohoto desetinásobku se zasekly těžební společnosti, u toho dvojnásobku to vypadá rozumně.  Plně podporuji, aby z toho byl vytvořen zvláštní fond určený nejenom na rekultivace, o nichž jsem mluvil v úvodu, neboť patnáct miliard už to nebudou. A zejména na zlepšení životních podmínek obyvatel v zasažené oblasti.

Lidem z Litvínova a Horního Jiřetína se nelíbí, že by měli přijít o své domovy a být přestěhováni. To je přece pochopitelné, ne?

Dovolte mi poznámku. Když jsem byl malý kluk, byl jsem v krásném městečku, které se jmenovalo Zahrádka. Dodnes si na toto městečko vzpomínám, protože dnes leží na dně Želivské přehradní nádrže. A není po něm ani vidu ani slechu. A vždycky v těchto souvislostech rozhodujete nikoliv mezi dobrem a zlem, ale mezi větším a menším zlem. Tehdy se želivská nádrž zdůvodňovala, myslím si, že to byla i pravda, nutností zabezpečení dostatku pitné vody pro Prahu. A nyní vedeme debatu o tom, zda to uhlí skutečně potřebujeme, v jakém časovém horizontu ho potřebujeme, protože i když teď rozhodneme o prolomení limitů , tak to neznamená, že se hned začne těžit. Je to otázka ekonomické bilance. Zatímco o potřebě pitné vody pro Prahu nikdo nepochybuje, tady se vedou vášnivé diskuse, zda u uhlí ano. Stačí vzít do ruky kalkulačku a počítat, což mnoho lidí z jedné i druhé strany nedělají. Já jsem to udělal a vyšlo mi menší zlo, prolomení těžebních limitů.

SOUVISEJÍCÍ: Jan Dienstl má dlouhodobé spojenectví s úředníky MPO, kteří lobbují ve prospěch prolomení těžebních limitů, říká v rozhovoru Jan Rovenský z Greenpeace

Primátor Mostu Jan Paparega odmítá krajské referendum k prolomení limitů

Reklama

Hodnocení

6 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře