Lucia Súkenníková zvládá roli kapitánky Mostu i slovenské reprezentace

Kde jste působila před svým loňským příchodem do Mostu?

Pocházím z Trnavy a nejvyšší ženskou soutěž jsem začínala hrát v Bratislavě. Pak jsem byla v českém Veselí nad Moravou, slovenské Šale a nyní jsem na severu Čech. Střídám české a slovenské kluby. Navíc trenérem Slovenska je bývalý kouč Mostu a český odborník Dušan Poloz, takže i na tomto příkladu je vidět, jak se prolíná československá házenkářská rodina.

Jaké máte za sebou reprezentační úspěchy?

V prosinci 2014 jsme startovaly na mistrovství Evropy, kam se Slovensko probojovalo po dvaceti letech. Česká reprezentace se na šampionát bohužel nekvalifikovala.

Daří se vám skloubit ligové povinnosti v Česku s programem slovenské reprezentace?

Zatím ano. Pokud se člověk rozhodne pro dráhu vrcholového sportovce, musí této branži něco obětovat. Když milujete svůj sport, dáváte do něj energii. Samozřejmě se nedá produkovat špičková házená do padesáti, ale věřím, že ještě pár let hrát budu.

Na které někdejší spoluhráčky ráda vzpomínáte?

Třeba na legendární brankářku a skvělou českou reprezentantku Lenku Černou, se kterou jsem hrála za Veselí nad Moravou. Vážila jsem si toho, že jsem s ní mohla nejen být v týmu při zápasech, ale i trénovat. Dávala mi rady do házené. Ale těch zkušených, od kterých jsem se mohla učit, bylo víc. Například Petra Beňušková, s níž jsem působila v Bratislavě. Připomínám ji proto, že ještě před několika lety hrála právě za Most.

Baník Most obhajuje titul v české lize. Kolik podobných úspěchů na klubové úrovni máte ve své sbírce?

Asi pět nebo šest z různých soutěží v kategorii žen.

V hledišti mostecké haly vás často povzbuzují nejbližší příbuzní a rodina. Jak to berete?

Je to příjemné. Po zápase se setkáme a jsem ráda, že mi tolik fandí a podporují mě.

ČTĚTE:  Chceme bojovat o medailová umístění, říká předseda Rudolf Jung o cílech házenkářek Mostu