S čím může pomoci spánková poradna?

Blanka Šnelerová. Foto: archiv PNSP
Blanka Šnelerová. Foto: archiv PNSP

Roudnice n/L. - MUDr. Blanka Šnelerová, která pracuje jako plicní lékařka v roudnické nemocnici od roku 2009, odpovídala na otázky týkající se spánku.

Reklama

Paní doktorko, můžete nám, prosím, říci jak vypadá kvalitní spánek?

Spánek je vlastně určitá relaxační činnost organismu, při které se utlumují smysly, a mozek zpracovává řadu informací, které získal v bdělém stavu. Snižuje se dechová a tepová frekvence, klesá krevní tlak, relaxují se svaly, snižuje se tělesná teplota a vyplavují se některé důležité hormony. Spánek má za úkol náš organismus po všech stránkách regenerovat.

Aby byl spánek kvalitní, musí mít určitou délku, která je však velmi individuální. Neměl by být přerušovaný, aby mohlo docházet ke střídání REM a non REM fáze spánku a člověk by se měl po probuzení cítit odpočatý a osvěžený. Dlouhodobě nekvalitní spánek může mít řadu negativních dopadů na organismus.

Je například rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění (jako je srdeční infarkt, angina pektoris, mozková příhoda atd.), může přispívat ke vzniku cukrovky a udržování nadváhy a samozřejmě narušuje naši psychiku, způsobuje nesoustředěnost, podrážděnost a může vést ke vzniku psychických onemocnění jako je například deprese.

Jaké jsou nejběžnější poruchy spánku?

Mezi základní poruchy spánku patří: insomnie ( nespavost), poruchy dýchání ve spánku (např. syndrom obstrukční spánkové apnoe), centrální hypersomnie (zvýšená spavost), poruchy cirkadiálního rytmu (tj. střídání spánku a bdění), parasomnie (poruchy chování ve spánku jako třeba náměsíčnost) a poruchy pohybu vázané na spánek (např. syndrom neklidných nohou). To jsou základní skupiny poruch spánku a jednoduše můžeme říci, že poruchami spánku se zabývá neurologie, psychologie a psychiatrie a v posledních letech ve zvýšené míře i plicní lékařství a ORL, které se zabývají poruchami dýchání ve spánku.

Jaké jsou poruchy dýchání ve spánku a čím se projevují?

Jak název napovídá, jedná se o několik onemocnění, která spojuje porucha dýchání ve spánku. Nejčastější je syndrom obstrukční spánkové apnoe (zkratka SAS), touto nemocí trpí v naší populaci asi 5-8% lidí a nejčastěji bývají postižení muži ve věku 40- 59let.

Onemocnění se projevuje chrápáním, nekvalitním nočním spánkem s častým buzením, pocitem neosvěživé- ho nočního spánku, zvýšenou denní únavou až denní spavostí, partneři těchto pacientů si často všimnou pauz v dýchání během spánku, ráno si mohou pacienti stěžovat na pocit suchosti v ústech a bolesti hlavy.

Způsobují to pauzy (apnoe) v dýchání během noci, jsou to několikasekundové výpadky dýchání, které způsobí opakovaná probuzení i z hlubokého spánku, kterých si pacient nemusí být vědom a dále způsobují kolísání krevního tepu, tlaku a pokles okysličení krve. Onemocnění je nebezpečné především proto, že výrazně zvyšuje riziko vzniku cukrovky, srdečního infarktu, mozkové mrtvice a dalších onemocnění. Dále je pro řadu pacientů nebezpečná denní ospalost, která může narušovat pracovní povinnosti a může vést např. k mikro spánkům, které jsou obzvláště nebezpečné za volantem. Tělo je při této chorobě ohroženo sníženým přísunem kyslíku v noci, což se dále negativně projevuje i během dne.

Od října tohoto roku budete v naší nemocnici na plicním oddělení provádět vyšetření poruch spánku. Jak?

Jedná se o vyšetření, které má za úkol říci, zda pacient trpí právě syndromem obstrukční spánkové apnoe. Vyšetření je screeningové, což znamená, že nenahrazuje komplexní vyšetření ve spánkové laboratoři, ale umožní nám říci, zda pacient trpí některou z poruch dýchání ve spánku. Pokud se naše podezření potvrdí, pak takového pacienta odešleme do spánkové laboratoře, kde bude kompletně došetřen a bude mu navržen léčebný postup. Jde o to, že v naší republice existuje dosud 12 spánkových laboratoří a 16 akreditovaných center pro spánkovou medicínu, ta jsou ale přeplněna a čekací doby na vyšetření jsou cca 1/2roku. Proto bylo umožněno i některým plicním lékařům provádět tato screeningová vyšetření mimo spánkové laboratoře.

Podobný systém funguje například v Německu. Samozřejmě, že lékař musí mít příslušné odborné znalosti, já jsem například 2 roky pracovala ve spánkové laboratoři v Ústí nad Labem a ráda bych se vzděláváním v oblasti spánkové medicíny dále pokračovala, takže nevylučuji, že by časem mohla být spánková laboratoř i v Roudnici nad Labem. Vyšetření je možné provést ambulantně, kdy si pacient přístroj odnese domů a druhý den nám ho vrátí, podobně jako to funguje při monitoraci krevního tlaku či EKG ( Holter) anebo budeme vyšetření provádět u pacientů, kteří budou hospitalizování na interních lůžkách.

Vyšetření je velmi jednoduché a v naší plicní ambulanci vše pacientům podrobně vysvětlíme. Během října a listopadu bude zřejmě probíhat ještě zkušební provoz, ale počítám, že od prosince již budeme schopni vyšetřit i několik pacientů týdně. Bližší informace se pacienti dozvědí přímo v plicní ambulanci. Dobrá zpráva je, že vyšetření by mělo být hrazeno ze zdravotního pojištění, o čemž právě v těchto chvílích jedná pan ředitel s pojišťovnami.

Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře