Mezian a Sarnovský: Nemocnice je základ zaměstnanosti v Litoměřicích, zaznělo na debatě

Reklama

Být pouhým pronajímatelem budov nemocnice někomu jinému, který bude zajišťovat zdravotní péči, není to správné a vhodné pro město typu Litoměřic. Na debatě Vize pro Česko na téma Jaká je vize pro Litoměřice? se na tom shodli senátor Hassan Mezian (ČSSD) a zastupitel Tomáš Sarnovský (ANO).

Ta za mediální podpory regionálního online deníku SeveročeskýDeník.cz proběhla v září 2018 v Litoměřicích.

Naopak město by si mělo ponechat kontrolu nad nemocnicí. "Celistvost poskytování zdravotní péče je základem pro zachování nemocnice v Litoměřicích a pro její ekonomické fungování. Zároveň je důležitá akreditace pro možnost vzdělávání lékařů. To je jedna z cest, jak do města lákat kvalifikovanou pracovní sílu, mladé lidi, kteří si založí rodiny," nabídl jednu z možností "kvalifikované pracovní síly" pro město Hassan Mezian.

SOUVISEJÍCÍ: Hassan Mezian: To, po čem volám, je veřejná kontrola nemocnice. To se neděje

Podle Tomáše Sarnovského město díky tomu, že v minulosti se nezapojilo do lákání "montoven" jako jiná města, Litoměřice jsou "uchráněny" od "nekvalifikované pracovní síly" a s tím souvisejících problémů.

Zatímco jiná města na severu Čech, ale i třeba v Mladé Boleslavi či Kvasinách, Plzni či jinde, řeší konflikty agenturních pracovníků dovážených zejména z východní Evropy, Litoměřice tento problém nemusí řešit.

Litoměřicím chybí vize, stagnují

"Podle mého názoru ale současné vedení města nemá vizi pro budoucnost. Přešlapujeme na místě, stagnujeme. Nelze se spoléhat na to, že to nějak funguje. Naopak bychom měli začít vytvářet podmínky pro to, abychom ve městě nastartovali science podnikatelské prostředí a našli způsob, jak do města se pokusit přivést či najít mezi současnými mladými obyvateli města nadšence s technickým potenciálem," nastínil Tomáš Sarnovský možný směr, jak pro město zajistit kvalifikovanou pracovní sílu a s tím související návazné služby.

Podle Hassana Meziana i Tomáše Sarnovského Litoměřicím chybí rozmanitější pracovní příležitosti.

Kromě nemocnice, školství, městského úřadu a jeho příspěvkových organizací Litoměřice nenabízí dostatečnou nabídku pracovních míst v podnikatelském sektoru.

"Z toho je zřejmé, že město si musí zachovat kontrolu nad nemocnicí jako na základním pilíři zaměstnanosti. Nutné je vyřešit transparentnost," apeloval Hassan Mezian.

Tomáš Sarnovský podle svých slov vnímá negativní trend v počtu živností a sídel firem ve městě.

"Nemalá část obyvatel města dojíždí do práce mimo Litoměřice. Ať jsou to Lovosice, Ústí nad Labem nebo Praha. Díky tomu město trpí nárazovou dopravou - v ranní a odpolední dopravní špičce kolonami aut, které ucpou nedobudovaný dopravní systém města. Skrz město vede prakticky jen jedna páteřní komunikace - ze směru od nového mostu přes ulici Na Valech ke Kocandě a opačně od Pokratic k okružní křižovatce u kulturního domu," shodli se účastníci debaty.

Role Litoměřic se přeceňuje, nejsou centrem pro širší okolí

Litoměřice podle Meziana a Sarnovského trpí i nekoncepčností. S tím souhlasil i bývalý zastupitel Jaroslav Tvrdík, který byl v publiku.

"Budují se prakticky jen ty projekty, na které se najdou dotace. Chybí ale návaznost. Jako příklad můžeme uvádět cyklověž, která je bez chybějící koncepce a infrastruktury jen mandatorním výdajem. Město se o ni musí starat, ale pro město za současného stavu není přínosem," nabídl svůj pohled Jaroslav Tvrdík.

Podle kandidáta na senátora Josefa Šenfelda (KSČM) Litoměřice nehrají pro bývalý okres nijak významnou roli centra.

"Jsem z Hoštky a přirozeným centrem je pro nás Roudnice nad Labem," konstatoval.

Role Litoměřic jako správního centra byla dalším tématem debaty. Na ní totiž zazněla odvážná myšlenka a vize, že by mohlo vzniknout tzv. trojměstí složené z Litoměřic, Lovosic a Terezína s připojením Bohušovic nad Ohří.

Podle Tomáše Sarnovského je to cesta, jak zajistit pro město a okolní města a obce více peněz a tím pádem prosperitu. Myšlenku podpořil i Jaroslav Tvrdík, díky níž vidí šanci v možnosti vytvoření statutárního města s primátorem.

"Sice to nyní není na pořadu dne, ale měli bychom o tom začít diskutovat a zahájit veřejnou debatu," uvedl Tomáš Sarnovský.

Podle Josefa Šenfelda je to myšlenka stará zhruba padesát let. Tak, jak vznikala velká města na severu Čech typu Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, byl i plán vytvořit velké Litoměřice.

Nefungující veřejná doprava

Na zlepšení dopravního - a zejména železničního propojení - apeloval i kandidát do Senátu Jan Vondrouš. Ten v rámci bloku o rychlovlaku připomněl, že Litoměřice leží mimo hlavní dopravní osu a cestování veřejnou dopravou se časově prodlužuje. A to ať lidé cestují do Prahy či Ústí nad Labem.

Účastníci debaty se shodli, že prvním krokem integrace tzv. trojměstí by měla být místní veřejná autobusová doprava.

"V současném stavu je prakticky nefunkční," nabídl svůj pohled Tomáš Sarnovský. Ten by rovněž preferoval založení vlastního dopravního podniku, a to i ve společenství s okolními Lovosicemi či Terezínem.

Úředníci jsou prý pod politickým vlivem

Hassan Mezian zdůraznil, že chybí transparentnost na všech úrovních v řízení a rozhodování města a jeho organizacích.

Úředníci prý často jednají na základě politických vlivů. ODS v čele se starostou Ladislavem Chlupáčem vládne městu nepřetržitě od roku 2002.

"Podporuji smart city a moderní město, ale musí být transparentnost," dodal Hassan Mezian. Ten rovněž zkritizoval způsob, jakým stylem funguje informovanost obyvatel a referování zejména regionálních médií o městě.

"Třeba na příkladu geotermálního vrtu můžeme ilustrovat, jak se vytváří dojem, že vzniká něco úžasného pro město, jaký přínos to má mít pro obyvatele, pořád přes média jsme ujišťováni, že už to bude - a přitom snad 17 let stále nic," reagoval Tomáš Sarnovský.

Projekty vznikají pro starší voliče, nikoliv podle potřeb mladých

Podle obyvatele města Pavla Birnera, který byl v publiku, město by mělo využít potenciálu vlivu na základní školství. A to ve vztahu výchovy dětí ke sportu a technickému vzdělání.

"Pokud děti naučíme mít radost z jízdy na kole, bude vytvořen potenciál pro komplexní řešení cykloinfrastruktury ve městě. Pokud je nadchneme pro techniku, bude tu potenciál pro vytváření inkubátoru vývojových firem, po kterých voláme," nabídl svůj názor Pavel Birner.

Omezení místní autodopravy a nahrazením cyklodopravy je podle účastníků debaty jedna z cest, jak vyřešit v Litoměřicích potíže s prašností a vysokým výskytem částic PM10.

Přestože Litoměřice jsou z části ve svahu, mladá generace by se mohla naučit využívat i jiné prostředky mobility po městě.

"To souvisí i s nefunkčním systémem veřejné autobusové dopravy i s cyklověží. Představa, že lidé z Pokratic do centra budou jezdit na kole a nikoliv auty, která pak nemají kde zaparkovat, není v současnosti reálná. Avšak souvisí to se změnou myšlení a nejlépe to lze naučit děti, které jsou budoucností města," shodli se účastníci debaty Jaká je vize pro Litoměřice?

Avšak děti nejsou voliči.

"Proto se ve městě vytváří takové projekty, které lze nazvat prvoplánové podle toho, jaká je zrovna lobby, jaké jsou zájmy té či oné zájmové skupiny," nabídl názor Tomáš Sarnovský.

Podle Hassana Meziana by Litoměřičané měli udělat první krok k naplnění dlouhodobé vize města, což je změna ve vedení radnice. "I po volbách by měly probíhat veřejné debaty o městě a apeluji na regionální média, aby dávala těmto tématům prostor," dodal končící senátor, který v říjnových volbách kandiduje do zastupitelstva města.

SOUVISEJÍCÍ: Volby v Litoměřicích jsou referendem o moderním městě, říká Hassan Mezian