Jaká je vize pro souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín?

Reklama

Souměstí je několik měst srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu.

V Česku do této kategorie patří Ostravsko-Karvinská konurbace, neboli Ostrava – Havířov – Orlová – Bohumín – Karviná – Frýdek-Místek.

Podkrušnohorská pánevní konurbace, neboli Ústí nad Labem – Teplice – Litvínov – Duchcov – Bílina – Most – Jirkov – Chomutov.

Dále Liberec – Jablonec nad Nisou, Hradec Králové – Pardubice, Česká Třebová – Ústí nad Orlicí, Choceň – Vysoké Mýto, Zlín – Otrokovice, Uherské Hradiště – Kunovice – Staré Město, České Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí.

A nakonec Litoměřice – Lovosice – Terezín.

Přestože Litoměřice jsou v tomto souměstí dominantní, statistická data ukazují, že například bez Lovosic by samotné město nebylo schopno fungovat.

A naopak Lovosice díky Litoměřicím také výrazně profitují.

Zároveň oběma městům "hraje do karet", že jsou na spojnici Ústí nad Labem - Praha.

MojeLitoměřicko.cz jako součást SeveročeskýDeník.cz začíná dlouhodobým seriálem v rámci projektu Vize pro Česko a datové žurnalistiky prvním tématem, kterým je zjištění, jak to vypadá s vyjížďkami za prací a do škol.

Jako příklad využijeme data Českého statistického úřadu v rámci Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

Litoměřice - Lovosice - Terezín patří do kategorie otevřeného souměstí.

Nejsilnější obousměrná vazba je mezi Litoměřicemi a Lovosicemi. Podle dat z Litoměřic do Lovosic vyjíždí okolo 19% všech denně dojíždějících studentů a žáků a 20% pracujících.

Z Lovosic do Litoměřic je to 34% studentů a žáků a 35% pracujících. Naopak proud Lovosice či Litoměřice směr Terezín je zanedbatelný.

To z Terezína do Litoměřic míří 40% pracujících a do Lovosic 6% pracujících. V rámci dojíždění do školy vedou Litoměřice, kdy z Terezína dojíždí 48 procent a do Lovosic 22 procent.

Souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín je silně vázáno na Ústí nad Labem.

Z Litoměřic a Lovosic do škol v Ústí nad Labem dojíždí 35% studentů a žáků. A do práce do Ústí nad Labem dojíždí 14%.

A také je důležitá Praha, kam za prací dojíždí kolem 11% pracujících a 9% studentů.

Naopak vazby souměstí s Roudnicí nad Labem nejsou příliš těsné, a to jak u pracujících, tak u studentů a žáků.

Také z uvedených dat vyplývá, že v tomto souměstí jsou Litoměřice nadřazené. Lovosice a především Terezín potřebují Litoměřice, ty by zase nefungovaly bez Lovosic, ale Terezína ano.

Zatímco Litoměřice jsou nadřazené, Lovosice mají menší vliv, tak Terezín je podřazené sídlo.

Když touto optikou to srovnáme třeba s jinými sídly, tak výrazná dominance jednoho sídla je Ostrava v rámci Ostravsko-Karvinské konurbace. Moravskoslezské krajské město je soběstačné a dokáže fungovat bez ostatních měst, naopak ta jsou na Ostravě poměrně závislá.

Opačným extrémem je Podkrušnohorská pánevní oblast, kde nedominuje žádné centrum. Ústí nad Labem jako krajské město není to, co Plzeň pro Plzeňský kraj.

Ale zatímco existují vazby mezi Ústím - Teplicemi - Mostem a potažmo Litoměřicemi s Lovosicemi, Děčín stojí mimo.

Tato konurbace (školy, zaměstnání) tvoří řetězec. Silné vazby jsou mezi sousedícími městy.

DOPORUČUJEME:  Jaká je vize pro souměstí Podkrušnohorské pánevní oblasti?

Minimální vazby jsou mezi Ústím nad Labem, resp. Teplicemi a Chomutovem. Zcela stranou leží Žatec, Louny nebo třeba Rumburk a Varnsdorf.

Do samostatné kategorie patří Hradec Králové s Pardubicemi, které tvoří souměstí, ale obě centra jsou soběstačná a rovnocenná.

V případě souměstí Liberec - Jablonec nad Nisou je první město dominantní, v rámci škol je spíše uzavřené, ale v rámci vyjížďky za prací je otevřené a jsou vazby i na další města v širším regionu.

Pokud se vrátíme k souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín, Litoměřice se stylizují do jakéhosi centra regionu s úřady a službami, ve kterém Lovosice plní roli průmyslového zázemí a jsou dopravním uzlem. Zatímco Terezín plní roli turistického střediska.

Co z toho vyplývá?

Souměstí Litoměřice - Lovosice - Terezín by mělo navenek vystupovat jako jeden celek a prezentovat se jako jeden region.

Zatímco Lovosice ekonomicky oblast táhnou díky průmyslu, Litoměřice nabízejí služby jako je zdravotnictví, tak Terezín je magnetem pro zahraniční turisty.

Díky tomu region ekonomicky slušně funguje. A patří mezi ty lepší v Ústeckém kraji. Má však velké rezervy a jednotlivá města řeší vlastní problémy a samosprávy příliš nespolupracují.

Na výše uvedeném se ukazuje, že nebylo příliš šťastné ustanovení ORP (správní obvod obce s rozšířenou působností) na Lovosice a Litoměřice.

K Litoměřicím patří Štětí, které přitom nemá na Litoměřice vazby, zatímco Lovosice jsou samostatné a přitom mají nejvíce vazby na Litoměřice a opačně.

Kdybychom si hypoteticky představili, že místo polí budou obytné zóny (v minulosti se na polích stavěla panelová sídliště), tak Litoměřice, Lovosice a Terezín mohou vytvořit jedno velké město, které se skládá z jednotlivých čtvrtí.

Jako příklad lze uvést Litoměřice a Pokratice. Nebo takto třeba vzniklo Ústí nad Labem (Ústí, Střekov, Neštěmice, Krásné Březno) či Děčín (Děčín, Podmokly).

SOUVISEJÍCÍ:  Spouštíme datovou žurnalistiku ve spolupráci s institutem Vize pro Česko

Chebsko a Děčínsko (Šluknovsko): Regiony u německých hranic s velkými rozdíly. Víme proč!

REAKCE: Lovosice se vymezily vůči Litoměřicím. Má vzniknout MojeLovosicko?

Analýza je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.