Geotermální vrt v Litoměřicích nepotřebujeme, když zbouráme Horní Jiřetín

Horní Jiřetín. Foto: archiv MojeMostecko.cz
Horní Jiřetín. Foto: archiv MojeMostecko.cz

Litoměřice - Jsou to ale paradoxy. Na jedné straně miliardový projekt geotermálního vrtu v Litoměřicích, na straně druhé zbouraný Horní Jiřetín a vytěžení hnědého uhlí kvůli teplárnám. Mnohamiliardové projekty, nevratné zásahy do přírody a nulová koncepce. Na to upozorňuje litoměřický zastupitel Petr Panaš (Strana zelených).

Reklama

Absolutní nekoncepčnost, lobbing, miliardy z veřejných rozpočtů a prakticky neexistující energetická koncepce. Paradoxy české politiky na státní a lokální úrovni lze ukázat na příkladu geotermálního vrtu v Litoměřicích a debatě o prolomení těžebních limitů na Litvínovsku.

Jedním z argumentů pro prolomení limitů jsou teplárny, které topí na hnědé uhlí. Právě prolomením limitů by se rozšířila těžba na lomu ČSA, který je využíván pro teplárenské uhlí. Teplárníci varují, že pokud těžba skončí, zvýší se cena tepla.

"Je to velmi nebezpečný argument. Navíc se domnívám, že neopodstatněný. V Česku se ročně vytěží 40 milionů tun uhlí a do tepláren míří 7 milionů tun ročně. Myslím si, že skupiny, které mají zájem o prolomení limitů, tak budou tímto argumentem operovat a hledat spojence. A proto tento argument považuji za nebezpečný. Lidé z druhého koutu země budou mít pocit, že si kvůli několika tisícům lidí budou muset připlatit teplo. Byla bych ráda, aby se prezentovala skutečná pravda. Třeba i to, kolik stojí vyšší nemocnost našich občanů a jaké jsou další vedlejší náklady, které s těžbou souvisí. Tohle také zaplatí daňový poplatník z peněz, které by ale jinak mohly být využity jinde a efektivněji," uvedla v rozhovoru pro Investigate.cz starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO).

Jakou to má souvislost s Litoměřicemi, potažmo Lovosicemi?

Zásadní. Město Litoměřice investovalo desítky milionů do projektu geotermálního vrtu a chystá se "vytáhnout" z evropských dotací a veřejných rozpočtů v následujících letech minimálně miliardu korun. Projekt vznikl jako podpora získávání zdroje pro vytápění budov ve městě Litoměřice, nově jako experimentální výzkumné pracoviště.

Šlo ale o to (držme se oficiální verze), že bude odstaven výrazný zdroj znečištění ovzduší ve městě - teplárna (kotelna). Ta používá jako palivo hnědé uhlí. Litoměřice, které si "hrají" na ekologické město a propagují obnovitelné zdroje vytápění veřejných budov (solární panely na střechách školních budov), se ústy politiků zejména z ODS zasazovaly o pokračování projektu geotermálního vrtu. Jedním z argumentů vedení města a jednoho z otců zakladatelů projektu Ladislava Chlupáče, starosty Litoměřic, byla především ekologie.

To je i téma Strany zelených. Proto litoměřický zastupitel Petr Panaš navrhl na zastupitelstvu města z 26. února 2015, aby byla schválena a podpořena deklarace proti snaze prolomit územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Prolomením by byl nejvíce ohrožen Horní Jiřetín a znamenalo by to praktický zánik tohoto města.

Představit si to lze asi takto. Pokud by pod Miřejovickou strání bylo uhlí, stát by rozhodl, že i nové rodinné domy - včetně starosty a místostarosty města - budou zbourány. Navíc těžební jáma by zasahovala do významné části města. V horším případě by se kvůli uhlí bouralo i historické centrum Litoměřic a zůstala by jen katedrála. Ta by se přesunula o pět set metrů dál.

Přesně takový osud potkal město Most a nyní po roce 2015 ve 21. století to čeká i Horní Jiřetín, obec s 2 tisíci obyvateli. Pro představu: To je jako zbourat dvě třetiny Libochovic.

"Nevůle většiny zastupitelů se objevila hned na začátku jednání, kdy Pavel Kejř (ODS) navrhl stažení bodu z programu jednání. To schváleno nebylo.  Ale na schválení navrženého usnesení stejně vůbec nedošlo, neboť Jaroslav Růžička (KSČM) dal protinávrh, který schválen byl. Ten se však proti snaze prolomení limitů nijak nevymezuje a omezil se na konstatování, že litoměřičtí zastupitelé podporují diskuzi k tématu, ale oni se za kompetentní k tomu nepovažují," referoval MojeLitoměřicko.cz o průběhu jednání zastupitelstva Petr Panaš. "Přijaté usnesení považuji za pouhý alibismus, neboť diskuze k tématu už běží dlouho."

"Jsem postojem našeho zastupitelstva zklamaný. Argumenty o tom, že nejsme příslušní jednat a netýká se nás to, jsem se snažil vyvrátit. Morálně podporujeme Tibet vyvěšením jeho vlajky na radnici. Je to obdobná podpora, která měla být vyjádřena i obyvatelům a radnici Horního Jiřetína," konstatoval Petr Panaš.

"Dále jsem  vysvětloval, že prolomení limitů těžby uhlí bude mít dopad i na naše město. Například z hlediska cestovního ruchu v Ústeckém kraji, kam Litoměřice patří. Ale třeba i z důvodu nepotřebnosti podpory geotermálního vrtu, neboť hnědé uhlí se bude muset spálit, když k souhlasu s těžbou nad současné limity dojde a nebude vůle investovat do dalších alternativních projektů," dodal litoměřický zastupitel ze Strany zelených.

Stejně neúspěšně dopadli předkladatelé na zastupitelstvu v Ústí nad Labem.

O tématu píše web MojeMostecko.cz: Měla být již dávno vytvořena strategie pro náš region, říká starostka Litvínova Kamila Bláhová

Jan Dienstl má dlouhodobé spojenectví s úředníky ministerstva, říká Jan Rovenský

Když nebude těžba uhlí, co bude? ptá se primátor Mostu Jan Paparega

TÉMA GEOTERMÁLNÍ VRT V LITOMĚŘICÍCH:

Kauza Geotermální projekt. Místo vytápění jen vědecký experiment

Kauza Geotermální projekt: Za 9 let výdaje vystoupaly přes 45 milionů

Radnice zachraňuje situaci s geotermálním vrtem. Pro komerční využití je zatím nepoužitelný

Reklama

Hodnocení

5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře