Boj o Turów. Polský hnědouhelný důl je pro Liberecko kauza podobná Hornímu Jiřetínu

Hnědouhlený důl, ilustrační foto. Foto: archiv Pixabay.com
Hnědouhlený důl, ilustrační foto. Foto: archiv Pixabay.com

Když se hovoří o těžbě hnědého uhlí, automaticky napadne Podkrušnohorská pánev s velkolomy na Mostecku, Chomutovsku a Teplicku. Málokdo si přitom mimo místních ve Frýdlantském výběžku uvědomí, že se to týká i Liberecka.

Reklama

Zničená krajina dlouholetou povrchovou těžbou hnědého uhlí se nachází v severozápadní části Česka. Zatímco na Sokolovsku už pomalu končí, to samé čeká Mostecko. Pomohl i dlouholetý tlak obce Horní Jiřetín mezi Mostem a Litvínovem. Kdyby česká vláda nakonec po několikaletých dohadech neodepsala zásoby uhlí a neprolomila těžební limity, osud obce by byl zpečetěn.

V blízkosti velkolomu na hnědé uhlí jsou i obce ve Frýdlantském výběžku a existence blízkého lomu se týká i měst Hrádek nad Nisou, Chrastava a v delší vzdálenosti i samotného Liberce.

Rozdíl oproti Podkrušnohorské pánvi je v tom, že velkolom s tepelnou elektrárnou Turów je v Polsku a česká vláda i samosprávy na českém území nemají na existenci lomu jakýkoliv vliv.

Navíc ten je pro Polsko jedním z důležitých energetických zdrojů kvůli elektrárně Turów v blízkosti města Bogatynia. Pro tamní region je elektrárna s dolem i významným zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že Polsko se na odklon od fosilních paliv dívá jiným způsobem než Česko a Německo, zavírání dolu není na pořadu dne, naopak má dojít k jeho rozšíření a prodloužení životnosti o další desítky let.

Abychom pochopili, v čem je v regionu problém, podívejme se do historie. Tento kus polského území, který je vklíněn mezi Česko a Německo, je se zbytkem Polska spojen jen jednou silnicí. Do roku 1945 území patřilo Německé říši a hranice Polska se posunuly z východu více na západ. Z východních území Polska se na západ přestěhovali i potomci současných obyvatel Bogatynie a přilehlých obcí.

Celá oblast patří do oblasti hnědouhelných dolů v Lužici. Po konci Německé demokratické republiky (NDR) a sjednocení se západním Německem začal odklon od těžby a uzavírání dolů a nastartování rekultivace v podobě jezer. Pro nejvýchodnější část Německa a oblast Lužice to znamenalo odliv obyvatel a následně vylidňování měst.

Jiný průběh je v Polsku, což je rozporu s tím, jak to vypadá v Německu a v Česku ve Frýdlantském výběžku, který sám o sobě není postižen těžbou hnědého uhlí.

Jenže je součástí tohoto regionu. Takže velké komíny a chladící věže oblaka kouře a dýmu jsou koloritem tak stejným, jako když přijíždíte od Loun či Lovosic na Mostecko.

Nejlépe je to vidět, když jedete po silnici I/13 ze Stráže nad Nisou u Liberce do Frýdlantu v Čechách. Při objíždění vrchu Špičák na nejzápadnější části Jizerských hor je vcelku nemožné se nedívat dolů do údolí. Na jedné straně jsou větrníky (to je Německo), uprostřed je velká elektrárna a jáma. To je Polsko.

A na straně druhé jsou města a obce ve zvlněné krajině - to je Frýdlantský výběžek. Kromě Frýdlantu vesnice Heřmanice, Kunratice, Višňová. Ty leží na česko-polské hranici.

Polsko povolilo rozšíření plochy lomu směrem k české hranici a blíže  k Hrádku nad Nisou. Má být větší a hlubší. A těžit uhlí chtějí až do roku 2044. Což je z německého, tak i českého pohledu neakceptovatelné z ekologického hlediska.

Přestože jde o prach a emise, z českého pohledu hlavně o spodní vodu a vodní zdroje obecně.

Obce a města ve Frýdlantském výběžku totiž leží na severní straně Jizerských hor a dešťová voda, tající sníh a vodní toky odvádí vodu do údolí. Kvůli jámě a jejímu odvodňovacímu systému se voda tak nějak může ztrácet a podle místních se už tak děje. Následně vysychají studně a ohrožen je celý tamní vodní systém.

Na tyto nářky slyší místní politici, kteří mají silný hlas v osobě hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové za Liberecký kraj). Pod tíhou místní atmosféry se ocitl i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), pod kterým ministerstvo připravilo žalobu na Polsko.

A česká vláda ji podala a uspěla na konci května 2021. Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, že důl Turów, resp. jeho provozovatel, společnost PGE, musí zastavit. A začaly se dít věci...

Turów se dostal do popředí polských médií i veřejné diskuse, do které se kromě politiků zapojila i celostátní média. Nejvíce zlé krve se pochopitelně rozlilo v jihozápadním cípu Polska, ve městě Bogatynia.

Česko-polské vztahy tak dostávají nový rozměr...

Reklama

Hodnocení

3.22 hvězdiček / Hodnoceno: 9x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře