Už nejen práci, ale i bydlení nabízejí Němci. Sasové lákají Čechy jako náhradu za ty, co odešli na západ
SEVERNÍ ČECHY, SASKO - Prázdné byty a dokonce celé domy. Odliv obyvatel do bohatších částí Německa. A ti, co zůstávají, jsou spíše starší lidé, senioři a nezaměstnaní či na podpoře v rámci programu Hartz IV. Tak vypadá realita v Krušnohoří a Lužici na východě Saska. Z celoněmeckého pohledu venkovská oblast.
Průměrná mzda v této části Německa je zhruba 2 700 Euro, tedy v přepočtu 72 tisíc korun.
Touto optikou nabízený plat operátora výroby 42 tisíc korun (psali jsme zde) je zhruba minimální mzda.
V Česku je průměrná mzda okolo 1 000 Euro, v Německu je to hranice chudoby.
Dva světy, dva regiony.
Pro Sasko a konkrétně příhraniční oblasti je přiznačné, že do západní části sjednoceného Německa odešlo místy až 50 % obyvatel. Přináší to pro tamní ekonomiku problémy.
Chybí pracovní síla a přestože tamní zaměstnavatelé platí zaměstnancům mnohem méně než v jiných bohatších částech Německa, do regionu se příliš nehrnou. Chybí lidé, kteří by pracovali.
Spolková vláda se při vypuknutí migrační a uprchlické krize domnívala, že Syřany, Iráčany či Afghánce přemístí na východ. Ve městech je plno volných bytů. Tak volných, že třeba prázdné paneláky ve městě Hoyerswerda padaly k zemi jeden za druhým...
Jenže migranti do východní části Německa nechtějí, přestože v rámci vnitroněmeckých kvót musí každá obec a město přijmout migranta a uprchlíka. A ten musí "umístěnku" akceptovat.
Protože chybí lidé, chybí kupní síla. Města u českých hranic vidí šanci v Češích. Ty lákají nejen obchodníci s českými nápisy, ale také poskytovatelé služeb. Přizpůsobují se tomu i samotná města, třeba dvojjazyčné dopravní značky.
A snaha získat pracovní sílu z Česka dostává takové rozměry, že radnice by si přály navyšovat počet obyvatel právě o lidi z Česka.
Začíná přetahovaná o obyvatele?
Zkušenosti s tím má třeba město Annaberg-Buchholz, město od Chomutova vzdáleno 44 kilometrů. Obchody, dopravní značky - nechybí české nápisy a překlady.
Když zajdete na tamní Úřad práce (Arbeitsamt), klidně se můžete bavit s úředníky v češtině. Právě tento region už několik let spolupracuje s Úřadem práce v Ústí nad Labem a pořádá náborové akce určené především pro mladé lidi.
Sasku chybí mladí. Především ženy. Mladé dívky odcházejí na západ a v regionu zůstávají mladí muži, kterým chybí ženy.
Možná trochu "zvrácené", ale jednou ze strategií Němců je do regionu Saska přilákat mladé ženy, které se tu usadí. Němci dobře vědí, kolik si Češi a Češky mohou doma vydělat.
Zájem je především o ošetřovatelky, zdravotní sestry, prodavačky atd. Německá strana platí i kurzy němčiny, počáteční ubytování, pomáhá s hledáním zaměstnání.
Protože v Německu každý region bojuje sám za sebe, systém Annabergu je používán i v Pirně a nově má být větší spolupráce mezi Žitavou (Zittau) a Libercem.
Právě Žitava v roce 1990 měla 47 tisíc obyvatel, dnes 26 tisíc. Radnice se netají tím, že by do města chtěla přetáhnout Čechy, aby zde žili. Čím více obyvatel, tím více peněz. Ulice lemují prázdné domy s mnoha byty...
Podle žitavského primátora Thomase Zenkera, který byl na návštěvě Liberce, v Zittau žije 150 Čechů. Chce jich přilákat mnohem víc.
Město by si přálo mít ve svých školkách více českých dětí. Dále si přeje více českých žáků v žitavských školách či na tamní univerzitě.
Obdobně to začíná fungovat i ve Vejprtech na Chomutovsku. České děti chodí přes potok v Bärensteinu do školky.
Právě Zittau usiluje o těsnější spolupráci s Hrádkem nad Nisou, Chrastavou a Libercem. Je tu vize vytvoření velkého přeshraničního regionu.
Tím ale vznikne tlak na firmy na Liberecku, aby zvýšily platy.
Přestože žitavský primátor podle svých slov nechce Liberecku odsávat obyvatele a pracovní sílu, vidí vytvoření velkého celku jako prostředek pro získávání dotací.
Žitavská radnice si navíc přeje, aby více Čechů utrácelo peníze v německých supermarketech a obchodech.
Jedním z důvodů je především ekonomický přínos. Tím, že Češi budou utrácet peníze v Německu a ne v Česku, Sasku a třeba Žitavě se zvýší ukazatel HDP.
Žitavský primátor si rovněž přeje, aby se na českých školách aspoň v pohraničí vyučoval německý jazyk a v německých zase čeština.
Jako pilotní projekt se to otestuje na úřednících v Žitavě a Liberci. První výstupy mají být známy v roce 2018.
SOUVISEJÍCÍ: Boj o zaměstnance. Německé továrny chtějí urvat Čechy za 42 tisíc
Dva jiné světy. Co si Češi ani nevydělají, v Německu je to hranice chudoby
Chebsko a Děčínsko (Šluknovsko): Regiony u německých hranic s velkými rozdíly. Víme proč!
Hodnocení
3.18 hvězdiček / Hodnoceno: 94x