S dotacemi na sociální služby jsme nepochybili. Drogový problém v kraji je, říká Martin Klika

Na Ústecký kraj míří kritika z mnoha stran kvůli přidělování dotací na sociální služby. Hovoří se o velkém počtu výjimek, o ministerské kontrole. Jak to vidíte?

Ústecký kraj má pouze pět výjimek, které schválilo krajské zastupitelstvo. To, co říkají úředníci z Úřadu vlády, potažmo z Agentury pro sociální začleňování, je lež, že máme kolem šedesáti výjimek. Myslím si, že těmito výroky dost poškodili Ústecký kraj. Je pravda, že na přerozdělení peněz přijde kontrola z ministerstva práce a sociálních věcí. My jsme metodiku, která byla určena z ministerstva, kompletně dodrželi. A finanční prostředky chybí všude v jednotlivých krajích. Bohužel v rámci různých terénních služeb je situace komplikovaná, neboť přibývají v různých lokalitách a nikdo si neuvědomil, že dosud byly financovány z evropských dotací a v letošním roce je to propad zhruba o 100 milionů korun. Je potřeba zajistit financování z pohledu státu.

Jakou roli by měly hrát sociální služby v Ústeckém kraji?

Páteřní síť je vytvořena. K její tvorbě jsme oslovili jednotlivé obce, aby ohodnotily služby v místě. Bohužel do toho začaly vstupovat různé kontakty jako třeba starostové obcí. Tam, kde místní odbory sociálních věcí ohodnotily poskytovatele tak, že nedosáhly potřebných bodů, tak tyto organizace se začaly obracet na své starosty, aby byly zařazeny do této sítě. Je to složité. My chceme, aby fungovala ucelená síť – to je naším cílem.

Argument, že protežujete krajské příspěvkové organizace oproti jiným?

Je to nesmysl. Jednoznačně jsme dodrželi metodiku ministerstva práce a sociálních věcí směrem k pobytovým zařízením. I k těm organizacím, která jsou nezisková či ostatní.

Jak vypadá bezpečnost v Ústeckém kraji z vašeho pohledu. Je to otázka krajské samosprávy či státu?

Myslím si, že toto je záležitost spíše státu. Snažíme se pomoci jednotlivým městům a obcím v otázce veřejného pořádku, abychom jim předávali informace – dobré zkušenosti z jiných měst a obcí. Je to vždycky otázka řízení toho daného města a obce. Jsou samozřejmě obce, které v minulosti dokázaly do bezpečnosti i sociálních služeb vložit finanční prostředky a vrátilo se jim to. Bohužel jsou tu i města a obce, které tuto věc dost podcenily.

A problematika drog?

To je záležitost státu. Důležitá je i samozřejmě spolupráce toho daného města s policií, ale je to na tom státu. My jako Ústecký kraj jsme vytvořili strategii k protidrogové problematice, kde by mělo dojít k navýšení peněz směrem k sociálním službám pro organizace, které zajišťují například K centra, protože v některých městech by tyto neziskové organizace již nefungovaly. V minulém roce došlo k navýšení finančních prostředků. Tato problematika není jen o represivní stránce, chce to podporovat prevenci a samozřejmě něco stojí i následná péče.

Trend stavu v kraji je jaký? Zlepšení, zhoršení?

Bohužel v rámci drogové problematiky je zaznamenán nárůst a Ústecký kraj je druhý za Prahou. Směrem k uživatelům drog je počet opravdu vysoký. Vždycky to má souvislost s lokalitou, s nezaměstnaností, se vzdělaností. Jsou to spojené nádoby.

Je nějaké řešení, jak z toho ven? Četl jsem jednu analýzu, která vysvětluje situaci v severních Čechách s historií a odsunu původních obyvatel a příchodu lidí odjinud po válce. V současnosti je to zase příliv cizinců, kteří region využívají k výdělku a opět k němu nemají vztah.

Ono to souvisí s chudobou obyvatel a vykupování bytů zadlužených majitelů v zajímavých lokalitách. A následně sestěhovávání lidí do oblastí, kde pro ně získají bydlení za pár korun. Je to i otázka vazeb v rodině.

Jak vnímáte situaci v Litvínově, kde opět Janov se dostává do popředí mediálního zájmu?

Vidím selhání města. Není to o tom, že sedím v opozici, je to o číslech. A na nich je vidět, že té práce se v minulosti udělalo mnohem více. Pravidla se striktně vyžadovala a dodržovala. Pokud v současnosti na celý Janov jsou tři terénní pracovníci a všichni si myslí, že to stačí, tak já říkám, že to nestačí.