Pravda o D8 přes České středohoří. Geologové rozhodnou, zda úsek vůbec otevřít

Staveniště v místech sesuvu půdy z června 2013 a oblast u estakády nad Prackovicemi nad Labem je neprodyšně uzavřeno. Je to nejkritičtějí místo celé dálnice D8.

Estakáda stojí nad údolím řeky Labe a pod kamenolomem Dobkovičky. Zároveň přemostění slouží jako příjezdová komunikace k tunelům Prackovice a Radejčín.

Jenže měsíc před otevřením dálničního úseku stavaři řeší velký problém. Nové sesuvy. Zároveň podle informací ČT některé již vybudované konstrukce dálničního tělesa musely být zbourány.

Podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla se v této části stavby pracuje nonstop. Bylo odstraněno zhruba 34 tisíc kubíků zeminy z dálničního tělesa, tedy náspu na estakádu. Na vlastní konstrukci estakády není ani asfalt.

Přitom podle ministra dopravy Dana Ťoka (nes. za ANO) zde mají po 17. prosinci 2016 jezdit auta a kamiony.

Další paradox. Ještě před měsícem v této části dálnice byl již asfalt a vše nasvědčovalo tomu, že se schyluje k dokončovacím pracem.

Nyní je všechno jinak. Před estakádou jsou dvě velké díry a nic nenasvědčuje tomu, že za měsíc zde má být běžný provoz.

Co se stalo? To, o čem se poslední týdny spekulovalo s odkazem na tajné zdroje ze stavby, ŘSD oficiálně potvrdilo. Nestabilní svah se dal do pohybu a s již vybudovaným náspem "pořádně zamával".

Stavbaři musí těleso náspu postavit kompletně znovu, navíc s dodatečnými bezpečnostními prvky jako jsou nové pilotáže. Podloží je totiž nestabilní.

Podaří se situaci vyřešit? Jedním z opatření je nahrazení zeminy štěrkem, který umožňuje odvodňování. Právě štěrk dokáže vodu odvádět pryč. A ta je jednou z příčin, proč se v lokalitě objevují sesuvy.

Další komplikací je ohromná masa zeminy, která se nachází nad tělesem dálnice. I ta se dala do pohybu. Někteří geologové se obávají, že se může "utrhnout" a nekontrolovaně strhnout dálnici tak, jak se to stalo po dlouhotrvajících deštích v červnu 2013. V té době bylo dálniční těleso kompletně postaveno.

Tato masa zeminy "tlačí" na těleso dálnice. Přitom zbytek 16 kilometrového úseku dálnice přes České středohoří je prakticky hotový.

Od dálniční křižovatky v Řehlovicích až k tunelům Radejčín a Prackovice. A také z druhého směru, od křižovatky Bílinka až po místo sesuvu z června 2013 u Dobkoviček a nad Prackovicemi nad Labem.

Konečné slovo, zda na dálnici pustit auta, mají mít geologové. Podle Jana Rýdla z ŘSD bude právě na nich záležet, zda "posvětí" zprovoznění D8. A to za předpokladu, že bude úsek bezpečný.

Největším kritikem je geolog Geofyzikálního ústavu AV ČR Vladimír Cajz, který tvrdí, že trasa dálnice je zvolena špatně a řešení zcela bezpečného provozu neexistuje.

Jisté je, že náklady na opatření vzrostou na další stovky milionů korun. Navíc úsek bude trvale hlídán sondami a údaje budou vyhodnocovány.

K tomu na obou koncích 16 kilometrového úseku budou trvale instalovány semafory, které mohou okamžitě zastavit provoz tak, aby auta a kamiony přes úsek nejezdily.

Objízdná trasa přes Velemín a Bořislav či v údolí Labe se tak může kdykoliv stát hlavní průjezdnou cestou, tak jak tomu stále dosud je.

SOUVISEJÍCÍ:  Blamáž s D8. Další sesuv, otevření přes České středohoří je ohroženo

OBRAZEM 2: Dostavba křižovatek Bílinka a Řehlovice na D8

OBRAZEM: Dostavba D8 přes České středohoří. Tady mají na konci roku 2016 jezdit auta