Poradíme, jak získat místo. Přes 100 tisíc Čechů pracuje v zahraničí. Hitem je Německo

Reklama

Z Děčína do Bad Schandau je to 20 kilometrů a 18 minut jízdy. Místo toho, aby mladá žena pracovala za pokladnou v děčínském Lidlu, raději markuje ve stejném supermarketu, ale v Německu.

V tom samém městečku ve známém aquacentru Toscana v restauraci pracuje  jiná žena, která je rovněž z Česka.

Parkoviště v Heidenau u obchodního centra Real je plné českých aut. Za pokladnou sedí ženy, které jsou rovněž z Česka.

V Drážďanech v rychlých občerstveních pracují také Češi.

Mají jedno společné. Umí německy - mluví i rozumí. Základní předpoklad, aby v Německu mohli pracovat. Bez němčiny to nejde.

Zejména v německém pohraničí si Češi poměrně snadno mohou najít práci. Vhodné je se nespoléhat na zprostředkovatele a agentury, stačí si vytvořit seznam vhodných zaměstnavatelů, sepsat německy psaný životopis a obesílat.

Udělal to i autor tohoto textu, který získal práci v Drážďanech ještě v době, kdy Češi oficiálně pracovat v Německu nemohli, neboť německá firma na tamních úřadech zajistila pracovní povolení. Tato země otevřela pracovní trh až od května 2011.

V Německu podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2015 pracovalo  zhruba 36 961 lidí. Číslo je orientační, neboť lidé se nemusí registrovat.

Druhou oblíbenou zemí je Velká Británie, kde pracuje obdobný počet Čechů. Následují země jako Rakousko (přes 13 tisíc), Švýcarsko (6,9 tisíce), Itálie (5,7 tisíce), Nizozemsko (3,5 tisíce), Slovensko (3,2 tisíce).

V Německu má zaměstnanec stejná práva jako v Česku

Protože Česko je součástí Evropské unie, do které samozřejmě patří i Německo, každý občan členského státu EU se může ucházet o zaměstnání v jiném členském státě. Občané EU nemusejí v žádném členském státě žádat o pracovní povolení.

Jinými slovy, když se rozhodnete třeba z Ústí nad Labem jezdit po dálnici D8 do Drážďan do práce, je to stejné, jako když jezdíte do Prahy.

Mnoho lidí jezdí pracovat do Prahy nejen kvůli větší nabídce pracovních míst, ale i kvůli vyšším platům. Úplně stejně se na to lze dívat při pohledu práce třeba v Drážďanech nebo Chemnitz.

Můžete být pendler, kdy bydlíte v Litoměřicích a denně dojíždíte do Prahy nebo se tam přestěhujete či přes pracovní týden tam bydlíte na ubytovně či v pronajatém bytě. Stejné je to třeba v Drážďanech, kde je mnoho volných bytů.

Není Německo jako Německo

V Německu není tolik obvyklé vlastnit byt jako se to stalo trendem v Česku. Obvyklá jsou družstva nebo soukromé bytové firmy. Díky tomu je v Německu dostatek bytů a poměrně rychle se lze nastěhovat. Stačí zajít do informační kanceláře daného družstva či firmy a domluvit se na nájemní smlouvě.

Ovšem situace se liší dle lokality v Německu. Například v Dráždanech je bydlení cenově výhodné a neliší se tolik od Česka. Naopak v Berlíně či v centrech jako je Stuttgart, Hamburk, Mnichov je bydlení velmi drahé, a to i pro rodilé Němce, zvláště z východní části země.

Co se týče vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec, s pracovníkem z jiného členského státu je zacházeno stejně jako s ostatními. S tím souvisí i následující práva.

Je samozřejmě rozdíl v tom, v jaké části Německa chcete pracovat. Německo je federativní republika a každá spolková země má jiný výkon ekonomiky. Od toho se odvíjí i hodinové mzdy a platy.

Navíc v Německu je dělení na staré a nové spolkové země. To znamená, že například plat učitele je na východě mnohem nižší než na západě. V Německu navíc fungují tarifní pásma pro různé obory. Jiná minimální mzda je pro dělníky v chemickém průmyslu, jiná ve stavebnictví a zcela jiná v maloobchodě.

Z toho vyplývá, že pracovníkovi z jiného členského státu není možné platit méně, než stanovuje tamní minimální mzda.

Jak sehnat práci v Německu

Ovšem rozdíl je v tom, zda Čech je přímo zaměstnanec německé firmy nebo je vyslán na pracoviště agenturou, od které dostává mzdu. To záleží na každém, pro jaký typ úvazku se rozhodne.

Avšak obvyklé je, že třeba závody automobilek poptávají dělníky (operátory) přes pracovní agentury.

U profesí jako je inženýr, lékař, ale třeba i číšník, kuchař, prodavačka, zde je vhodné se domluvit na přímo se zaměstnavatelem. Stačí hledat na internetu, v německých novinách či přímo ve vybrané lokalitě.

Při hledání práce je důležité si dát pozor na typ úvazku. V obchodech či rychlém občerstvení jsou obvyklé mini joby, populární jsou i částečné úvazky. Ty nabízejí především soukromníci a zejména v česko-německém pohraničí jsou velmi obvyklé. Nemusí se na ně vztahovat tarify minimální mzdy, je menší ochrana zaměstnance a zaměstnavatel nemusí platit tolik peněz. Od toho se také odvíjejí rizika, zejména v placení daní, zdravotního a sociálního pojištění.

Také je časté, že práci v Německu, zvláště u řemeslníků, vykonávají Češi na živnostenský list. I to má svá specifika.

Dále platí, že pracovník z jiného státu Evropské unie nesmí pracovat déle, než stanovují zákony daného státu.

Délka dovolené je také stanovena zákonodárstvím státu, ve kterém pracovník pracuje.

Pracovní standardy platí rovněž pro všechny bez ohledu na státní příslušnost. Pracovníci z jiných členských států nesmí být omezováni v zakládání rodiny a v právech na výchovu dětí.

A pokud se pracovník rozhodne, že podá výpověď, na jeho odchod se vztahuje klasická výpovědní lhůta.

Jsem z Česka, vadí to?

Tak jako Češi se dívají "skrz prsty" třeba na Ukrajince, Němci Poláky a Čechy vnímají zhruba stejně.

Český zaměstnanec si bude muset zvyknout, že v očích Němce je "ten z východní Evropy".

Útěchou může být, že třeba Němec ze Saska bude v Bavorsku vnímán jako "ten z východu" obdobně jako je to ve vztahu Němec - Čech.

Existují určité stereotypy a zvláště na začátku se Němci chovají odtažitě. Čechy zaměstnají většinou ze dvou důvodů. Buď kvůli tomu, že dané pracovní místo je neobsazené kvůli nezájmu místních (většinou kvůli nízké mzdě, která je však pro Čecha atraktivní), nebo kvůli odbornosti.

Je rozdíl, zda v Německu budete jako dělník (operátor), nebo zdravotní sestra. Ještě větší rozdíly jsou u vysoce kvalifikovaných oborů jako jsou IT specialisté, strojní a elektrotechničtí inženýři. Zde je ale nutné počítat s velkou konkurencí obdobně zaměřených cizinců i z jiných východoevropských zemí, kteří mají obvykle větší výdrž a ještě větší motivaci než Čech.

Právo EU rozlišuje diskriminaci přímou, nepřímou a tzv. nediskriminační omezení. Nejzávažnější, avšak nejméně častá, je diskriminace přímá. Té se zaměstnavatel dopouští, pokud odmítne někoho zaměstnat čistě na základě jeho národnosti. U nepřímé diskriminace a nediskriminačního omezení je to složitější.

Německo jako sociální stát, ale i daně

Německo je sociální stát. Pokud pracovník přispívá do tamního sociálního systému, má právo jej v případě potřeby využívat.

Ovšem pozor, zda pracujete na plný úvazek přímo u zaměstnavatele, či na částečný úvazek, minijob či u pracovní agentury.

Také je rozdíl, zda se pracovník rozhodne pendlovat, tedy pracovat v Německu, ale žít (bydlet) v Česku, nebo se zcela přeorientovat na německý způsob života.

Třeba Čecha překvapí, že každý majitel auta přihlášeného v Německu platí silniční daň nebo že poplatek za rozhlas a televizi je poměrně vysoký.

SOUVISEJÍCÍ:  Za prací do Saska? U Pirny a Heidenau vznikne velká průmyslová zóna Oberelbe

Česká ekonomika na rozcestí. Automatizace a robotizace ubere pracovní místa v montovnách či skladech

Chebsko a Děčínsko (Šluknovsko): Regiony u německých hranic s velkými rozdíly. Víme proč!

Boj o zaměstnance. Německé továrny chtějí urvat Čechy za 42 tisíc

Nekolová restartuje, Sobotka normalizuje. Sklady a montovny jsou budoucností Česka?

Obří logistický sklad Mercedesu může být v Česku. Nabízí se Lovosice, Most nebo D8 u Prahy

Jaká je vize pro souměstí Podkrušnohorské pánevní oblasti?

Vzniká aglomerace Ústí nad Labem - Teplice. Díky D8 region má napodobit Plzeňsko

Životní úroveň v Česku jako v Německu? Víme, proč Vize TOP 09 pokulhává