Obchodníci se stářím, část I: Veřejná služba, nebo byznys?

Pobytová zařízení - klasické domovy pro seniory či se zvláštním režimem - provozuje především Ústecký kraj, obce a soukromí podnikatelé. Jedná se o registrované služby, které na svoji činnost dostávají dotace z veřejných rozpočtů. Především z krajů a obcí, ve kterých působí či v jejím blízkém okolí. Pobyt i služby si platí i přímo senior či jeho rodina.

Sociální služby jsou registrovanou činností, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona o sociálních službách. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů.

Do registru zařazuje poskytovatele příslušný kraj podle kritérií i s přihlédnutím obce, ve které daná služba působí. Pokud je poskytovatel registrován, většinou získá i neinvestiční dotaci na provoz dané služby. Kraj přerozděluje státní peníze, které má alokovány ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

„Peníze na provoz registrovaných sociálních služeb poskytují zřizovatelům kraje. Ty také na svých stránkách zveřejňují výsledky dotačního řízení na podporu poskytování sociálních služeb, přičemž dotaci může obdržet pouze registrovaná sociální služba, která je zařazena v krajské síti sociálních služeb. MPSV poskytuje krajům  metodiku pro přípravu střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb,“ říká pro SeveročeskýDeník.cz Jiří Vaněk z tiskového oddělení ministerstva.

Kdo je poskytovatelem? Právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona. Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci či asistenti sociální péče, kteří pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální služby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma nebo ubytovna).

Kromě pobytového zařízení jako je domov pro seniory existuje i pečovatelská služba. „Zákon o sociálních službách rozlišuje pečovatelskou službu a domov pro seniory jakožto dva odlišné druhy sociálních služeb, kdy tyto mohou být registrovány samostatně bez podmínky na sebe navazovat,“ vysvětluje Jiří Vaněk z MPSV.

Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba prováděna kdekoliv v přirozeném prostředí uživatele. Lze tedy docházet za klientem do domácnosti či zařízení sociální služby a provádět úkony a činnosti.

V kraji působí i pečovatelské domy. „Zkušenosti Ústeckého kraje jsou takové, že v obcích vznikají malometrážní byty pro seniory, kdy se nejedná o registrovanou sociální službu, senior má uzavřenou nájemní či obdobnou smlouvu a do bytu dochází pečovatelská služba. Toto je legální a využívané,“ vysvětluje pro SeveročeskýDeník.cz mluvčí kraje Lucie Dosedělová.

Veřejně přístupný registr poskytovatelů sociálních služeb je umístěn pro celé území Česka na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Zde si lze ověřit, zda poskytovatel je registrovaný a činnost provádí legálně.

„Podmínky pro registraci sociální služby přesně definuje zákon o sociálních službách, všichni poskytovatelé, kteří chtějí službu legálně provozovat, musí být registrováni. MPSV připravilo takzvanou „malou“ novelu zákona o sociálních službách, kde se zvyšuje sankce za poskytování nelegálních sociálních služeb z jednoho na dva miliony korun. Kontrolní orgány krajů budou nově oprávněny provádět kontrolu i u fyzických a právnických osob, kterým nebylo vydáno rozhodnutí o registraci. Budou tak moci lépe reagovat a předcházet případům sociálních služeb bez oprávnění k jejich poskytování,“ vysvětluje Jiří Vaněk z ministerstva práce a sociálních věcí.

„Právě proto, že klienti pobytových služeb jsou nejzranitelnější, je nezbytné oprávnění k poskytování sociálních služeb vyžadovat, aby byl provozovatel služby vázán dalšími povinnostmi a závazky, které se k registraci váží,“ dodává.

Na území Ústeckého kraje nebylo v současnosti oficiálně zjištěno nelegální ubytovací zařízení pro seniory či lidi s duševní poruchou. „Ústecký kraj měl v minulosti na svém území objekt Červeného újezdu, kde docházelo k poskytování sociálních služeb bez oprávnění. Činnost zařízení skončila na konci roku 2014 a o ubytované osoby bylo postaráno (byla jim nalezena odpovídající registrovaná sociální služba, navrácení do rodiny apod.). V současné době neevidujeme žádné zařízení, které by svým charakterem odpovídalo pobytové sociální službě bez oprávnění,“ deklaruje mluvčí kraje Lucie Dosedělová.

SOUVISEJÍCÍ: Obchodníci se stářím, část II: Svět pro seniory pod Řípem

Obchodníci se stářím, část III: Kde a za kolik ubytovat seniora s demencí

Obchodníci se stářím, část IV: Jak vydělávat na dotacích z kraje či města