Elektrárna Počerady předčasně zabije ročně 111 lidí, tvrdí Greenpeace. Chtějí zabránit prodej uhloboranovi Tykačovi

Dlouhodobý spor mezi ekology a elektrárenskou Skupinou ČEZ o dalším provozování uhelné elektrárny Počerady je v další fázi. Na začátku října Greenpeace zveřejnil studii, podle které oblast jihovýchodně od elektrárny (směrem na město Louny a přilehlé vesnice) je nejvíce zasažena spadem toxické rtuti.

"Její množství se pohybuje nad úrovní 125 miligramů na hektar za rok. Při takovém množství rtuti už dochází k akumulaci škodlivého množství ve vodních rostlinách a živočiších," odhalilo podrobné modelování šíření znečištění ovzduší, které provedl expert Greenpeace z Global Air Pollution Unit.

Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA společně varují, že by elektrárna Počerady - pokud Dozorčí rada ČEZ nezabrání plánovanému prodeji elektrárny z majetku firmy Skupiny ČEZ do portfolia uhlobarona Pavla Tykače - "mohla místo snižování emisí pokračovat ve znečišťování ovzduší stejným způsobem či dokonce ještě více."

"Nový vlastník totiž bude určitě usilovat o rozsáhlé výjimky z emisních limitů, podobně jako to dělá u dříve koupené elektrárny Chvaletice. Studii česká pobočka Greenpeace nechala vymodelovat, aby ukázala, že znečištění z elektrárny Počerady a z něj plynoucí dopady na zdraví lidí jsou velmi závažné," řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Podle Jana Rovenského z Greenpeace "nejhorším zdravotním dopadem elektrárny Počerady je jednoduše to, že zabíjí lidi."

"Kdyby ČEZ neprodal nejšpinavější uhelnou elektrárnu v ČR uhlobaronovi Pavlu Tykačovi a místo toho ji uzavřel, každý rok by tím zabránil 111 předčasným úmrtím. Přesto vedení ČEZ trvá na tom, že nevidí důvod, proč by mělo prodej elektrárny přehodnotit. Pokud členové Dozorčí rady nezasáhnou a prodej nezastaví, těch 111 křížků ročně pak půjde především na jejich účet," reagoval na studii.

Na studii zareagovala i Skupina ČEZ.

"Je logické, že elektrárenské provozy budou do ovzduší vždy vypouštět nejvíce skleníkových plynů, neboť patří mezi největší výrobní provozy v republice. Nicméně všechny uhelné elektrárny skupiny ČEZ splňují v současné době veškeré emisní limity," řekl pro SeveročeskýDeník.cz hlavní mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

"Co se týče rtuti, ta se dostala do hledáčku zájmu ekoaktivistů a jim podobným až v posledních letech, tedy po skončení druhé vlny ekologizace uhelných elektráren na severu Čech, s nimiž ještě ČEZ do budoucna počítá. Konkrétně se jedná právě o Elektrárnu Tušimice a Elektrárnu Prunéřov 2. (Elektrárna Prunéřov 1 bude ve druhé polovině roku 2020 již mimo provoz, tudíž veškerý emisní dopad Elektráren Prunéřov se rapidně sníží," uvedl Ladislav Kříž.

Podle mluvčího Skupiny ČEZ v současné době se proto zkoušejí různá technická řešení a chemické procesy, jak docílit snížení rtuti na požadovaný limit platný od roku 2021.

"Problém je jen v tom, že žádná metoda demerkurizace fungující v zámoří, není ověřena na typu uhlí, který se spaluje v českých elektrárnách," dodal.