Češi patří do skupiny low-cost zaměstnanců. Základ této ekonomiky položil před 20 lety Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman. Foto: archiv SeveročeskýDeník.czPrezident Miloš Zeman. Foto: archiv SeveročeskýDeník.cz

ČR /SONDA/ - Miloš Zeman jezdí na spanilé jízdy po českých a moravských krajích a vysmívá se tzv. pražské kavárně. Populisticky buduje za krajské peníze, které financují jeho až třídenní návštěvy, vztahy se svými voliči. Jsou to většinou senioři a lidé s nízkými příjmy.

Reklama

Byl to přitom současný prezident, který před 20 lety postavil základy současného ekonomického modelu Česka. Současní politici se zatím neodvážili tento systém začít demontovat a pokračují v odkazu tehdejšího premiéra.

Pro ty, co už zapomněli nebo o té době kvůli svému věku nemohou moc vědět.

Miloš Zeman se stal v roce 1998 premiérem a ČSSD se poprvé stala vládní stranou. Díky opoziční smlouvě, kterou uzavřel Zeman s Václavem Klausem (tehdy ODS), sociální demokracie vládla sama. Zeman byl předsedou jednobarevné vlády.

Do Strakovy akademie se současný prezident jako premiér dostal po vyhraných volbách a dnes už legendární negativní kampaní o "spálené zemi".

V roce 1997 se Klausově vládě podařilo Česko dostat do ekonomické krize, přestože nikde kolem nás nebyla.

Miloš Zeman postavil ekonomiku na těchto pilířích. Do té doby stále státní banky postupně privatizoval a tak pustil zahraniční žraloky do českého rybníku.

Velké banky jako Česká spořitelna, Komerční banka či tehdejší IPB postupně z českých státních se staly zahraniční soukromé. Důležité je připomenout, že je Zeman nechal za státní peníze oddlužit, aby je poté předal Francouzům, Rakušanům či Japoncům/Belgičanům...

Protože banky hrají významnou roli při financování ekonomiky, stačí vyzdvihnout jedno slovo - dividendy. Bylo toho již hodně napsáno o vysokých poplatcích, o vysokých úrocích atd. Zisky získané z českých domácností a firem každoročně plynou od té doby (20 let!) do zahraničí.

Miloš Zeman se nezastavil a privatizoval dál. Stát se zbavoval dalšího důležitého sítového odvětví - od vodohospodářských přes plynaře až po energetiku či telekomunikace.

I tady najednou se v důležitém ekonomickém segmentu, na kterém jsou závislé domácnosti a firmy, objevili velcí zahraniční hráči zejména ze zemí jako je Německo, Francie nebo Belgie.

Protože Česká republika na konci 90. let minulého století se nevzpamatovala ze zhroucení trhů RVHP a následného krachu tradičních velkých a středních firem výrobního charakteru, vláda Miloše Zemana přišla s nápadem pobídek zahraničním investorům.

Jinými slovy začala slibovat, že bude budovat průmyslové zóny a do nich lákat firmy ze zemí jako Německo, Francie, Nizozemsko, Japonsko, Jižní Korea apod.

Trochu té statistiky: Přímé zahraniční investice mohou mít trojí podobu. Buď se jedná o investice do základního kapitálu, nebo to mohou být reinvestované zisky, nebo se může jednat o ostatní investice.

Jak napsal Ekonomický deník, v období 1998 až 2002 (vláda Miloše Zemana), se na celkovém přílivu přímých zahraničních investic (PZI) suverénně nejvíce podílely investice do základního kapitálu. Reinvestovaný zisk se začal ve struktuře PZI prakticky objevovat až od roku 1998. V letech 2001 a 2002 už byl jeho podíl dvouciferný. Celá první etapa je charakteristická tím, že průměrný roční příliv PZI dosahoval téměř 9 % HDP.

Po roce 2003 roční příliv zahraničních investic do Česka zpomalil na průměrných 5 % HDP. A po roce 2008 hodnota ještě klesla na průměrných 2,5 % HDP.

Na kapitálu investovaném v Česku se podílejí největší měrou Nizozemsko s 28,6%, Rakousko se 14,0% a Německo s 11,3% podílem. Mezi země, jejichž celkový objem investovaného kapitálu přesahuje 100 mld. Kč, patří ještě Lucembursko, Francie, Švýcarsko a Belgie.

Z mimoevropských států pochází pouze 7,2 % zahraničního kapitálu a  nejvýznamnějšími investory jsou USA a Jižní Korea.

Z toho vyplývá, že Miloš Zeman vytvořil ekonomické vazby především na země Evropské unie. Česká republika se stala členem až v roce 2004 a bylo to de facto nutností. Česká ekonomika byla tak silně provázaná se západoevropskými zeměmi, že především Německo usilovalo o přijetí Česka, Polska, Maďarska či Slovenska do EU.

Středoevropské a východoevropské země se staly totiž oblastmi pro budování montoven, tedy výrobních závodů velkých koncernů. Ty se vždy rozhodovaly, kam své závody umístí a jejich majitelé licitovali, kdo dá lepší podmínky.

To spočívalo v soutěži o co největší pobídky ze strany státu - od levných zainvestovaných pozemků, přes daňové prázdniny a samozřejmě levnou pracovní sílu.

Pro připomenutí. Třeba v roce 1998 byla minimální mzda v ČR podle dat MPSV 2 650 korun měsíčně a hodinová minimální mzda činila 18 korun.

Na konci vlády Miloše Zemana v roce 2002 byla měsíční minimální mzda 5 700 korun a hodinová 33,90 korun.

Po téměř 20 letech je k lednu 2017 minimální mzda 11 000 korun měsíčně a hodinová 66 korun.

Pro srovnání uvádíme měsíční minimální mzdu v roce 2017 v Německu: 40 500 korun. Na Slovensku je to 11 800 korun a v Polsku 12 300 korun.

Ve Španělsku 22 300 korun, v Lucembursku 54 000 korun, Nizozemsku 41 900 korun a ve Francii 40 000 korun.

Z těchto dat vyplývá, že Česko se stalo levnou montovnou s nízkonákladovou prací.

Jenže zatímco ceny potravin, energií, telekomunikací, bydlení či spotřebního zboží jsou prakticky shodné se západními zeměmi EU, český zaměstnanec na výplatní pásce má oproti takovému Němci almužnu.

Čím je to způsobeno?

Češi jsou poměrem cena/výkon jedni z nejvýhodnějších zaměstnanců v celé Evropě a není to kvůli produktivitě práce.

Třeba Estonci nebo Slovinci inkasují na platech mnohem větší část příjmů svých firem, přestože ty země jsou chudší než Česko, konstatuje Echo24.cz.

Zahraniční vlastníci dávají na platy českých zaměstnanců málo peněz z celkového balíku, co jejich česká pobočka vydělá.

Za rok 2016 odteklo z České republiky na dividendách 289 miliard korun. To je o 62,5 miliardy korun více než před rokem, uvedlo Echo24.cz.

Tento stav nastavil mezi lety 1998 a 2002 Miloš Zeman a jeho vláda. Štědré pobídky sice přivedly zahraniční investory, jenže ti si ještě zvykli na nizké mzdy.

Česko na straně jedné je prosperující zemí, avšak s nízkými platy, které neumožňují lidem bohatnout a vytvářet úspory.

Naopak se Česko stalo rájem různých nebankovních půjček a následných exekucí. I v tomto segmentu operují především zahraniční společnosti, které svůj zisk opět odvádějí za hranice.

A tak česká ekonomika je v začarovaném kruhu, kdy jakákoliv další politická reprezentace po roce 2002 nedokázala vybudovat jiné základy sofistikovanější ekonomiky než postavené na montovnách.

SOUVISEJÍCÍ: Česká ekonomika na rozcestí. Automatizace a robotizace ubere pracovní místa v montovnách či skladech

Chebsko a Děčínsko (Šluknovsko): Regiony u německých hranic s velkými rozdíly. Víme proč!

Boj o zaměstnance. Německé továrny chtějí urvat Čechy za 42 tisíc

Nekolová restartuje, Sobotka normalizuje. Sklady a montovny jsou budoucností Česka?

Obří logistický sklad Mercedesu může být v Česku. Nabízí se Lovosice, Most nebo D8 u Prahy

Jaká je vize pro souměstí Podkrušnohorské pánevní oblasti?

Vzniká aglomerace Ústí nad Labem - Teplice. Díky D8 region má napodobit Plzeňsko

Životní úroveň v Česku jako v Německu? Víme, proč Vize TOP 09 pokulhává

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

4.6 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat/zobrazit komentáře

» Další zprávy z regionu Česko

Poslední prázdninový týden: Nejdřív tropy, pak déšť Poslední prázdninový týden: Nejdřív tropy, pak déšť
Prezidenta si čeští voliči zvolí v půli ledna 2018 Prezidenta si čeští voliči zvolí v půli ledna 2018
Vydatné bouřky v severních Čechách utnou vysoké teploty Vydatné bouřky v severních Čechách utnou vysoké teploty

Každodenní kolony u Prahy na D8. Řidiči se musí obrnět trpělivostí Každodenní kolony u Prahy na D8. Řidiči se musí obrnět trpělivostí
Na hodinu 180, skoro 28 tisíc měsíčně. I tak třetina německé mzdy Na hodinu 180, skoro 28 tisíc měsíčně. I tak třetina německé mzdy
Zelené autobusy útočí na žluté. Vydělají na tom i Severočeši? Zelené autobusy útočí na žluté. Vydělají na tom i Severočeši?


Komentáře