Nevznášíme se v oblacích a tréninkový režim je stejný, tvrdí Robert Landa o basketbalistech Děčína

Co s vámi dělá fakt, že BK Děčín se může pyšnit vizitkou druhého nejlepšího oddílu v republice?

Vzpomínky na dosažený úspěch jsou krásné, ale nemůžeme žít jen z loňské sezóny. Tréninkový režim je pořád stejný. Příprava je dlouhá, poctivá. Zaměřujeme se na to, aby se do systému zapracovali noví hráči. Velmi šikovný je rozehrávač. A zapadli mezi nás i další kluci, kteří byli zvyklí na něco jiného, než co hraje Děčín. Věřím tomu, že se nevznášíme v oblacích.

Promítla se loňská sezóna přece jen i do některých herních aspektů?

Uvidíme, jaký bude začátek sezóny. Možná jsme ale odvážnější a útočnější, než dosud. Alespoň jsme to naznačili v přípravných zápasech. Tým zatím šlape a snad máme i sebevědomí.

Čím je současný děčínský kádr charakteristický?

Je fajn, že na naší soupisce jsou jen čeští basketbalisté. To je nejspíš unikum, stejně je na tom asi i Opava. Bereme to jako důkaz, že se dá pracovat výhradně s českými hráči a zároveň se pohybovat na špičce ligy. Loni jsme měli jen Američana Tuckera, který nám pomohl, ale ve finále jsme už byli bez něj. Zažil jsem v děčínském kádru v minulosti více zahraničních posil, letos dokázalo vedení klubu postavit tým jen z tuzemských hráčů.

Co vám napověděly předsezónní prověrky s polskými soupeři?

Byly to zajímavé konfrontace. V české lize jsme byli prezentováni jako tým, známý tvrdou hrou. A přejedeme přes hranice a dostáváme naloženo a divíme se, jak se to hraje, a jak rozhodčí pouští souboje pod košem. Zatímco doma jsme tvrďáci, venku jsme obrazně řečeno ořezáváni a otloukáváni. Mezinárodní basketbal je rychlejší, důraznější, fyzicky náročnější.

n Všímáte si, jak se na ligu chystají ostatní české týmy?

Pardubice posílily. Každoročně usilují o finále a tentokrát věří, že mají na něj našlápnuto.  Tradičně kvalitní asi bude Prostějov, který sice oslabil, ale zase kádr dorovnává. Adeptem na titul je jasně Nymburk. Sympatickým způsobem se prezentuje Opava, kde je navíc vynikající sportovní atmosféra. A některý celek může takříkajíc vyskočit, třeba Ústí nad Labem. Loni se jim to povedlo, předtím spoléhali na fantastického Mitchella. A čekám, s čím nyní přijdou.

Jak se vám daří skloubit dráhu prvoligového hráče Děčína s vlastní trenérskou činností u mládeže?

Jsem asistentem trenéra české reprezentace děvčat do šestnácti let. Nedávno jsme s národním týmem získali titul mistryň Evropy v této kategorii v Portugalsku. Turnaj probíhal v létě. Nechci tvrdit, že to byla pro mě dovolená, ale basketbal mám rád a trávím s ním hodně času.