Vyloučené lokality jako jizva severočeských měst. V čem je problém?

Sídliště Janov v Litvínově v roce 2015, archivní foto. Foto: MEDIASHOW
Sídliště Janov v Litvínově v roce 2015, archivní foto. Foto: MEDIASHOW

Popsat příčiny a důvody vzniku vyloučené lokality je zřejmě snadnější než řešení, jak z toho ven. Proč vyloučená lokalita vznikla? Počátky jsou popsány v článku. O řešení se ale často jen diskutuje bez jakékoliv shody a vidiny nápravy k lepšímu.

Reklama

Je to většinou panelákové sídliště, kde v privatizaci bytového fondu se postupně změnili vlastníci.

Buď vzniklo společenství vlastníků jednotek, kde se podařilo udržet byty u původních nájemců a rozvíjet opravy domu. V jiném případě došlo ke spekulativním nákupům bytů i se stávajícími nájemníky a po nějakém čase buď jeho vystěhováním do jiné lokality nebo po uvolnění bytu nastěhování jiného typu nájemníka.

Zaděláno na problém bylo zejména tam, kde celé domy od města či obce privatizoval spekulant, který v rámci podnikatelského záměru kalkuloval s relativně vysokými příjmy v rámci sociálního systému, který utvářel stát, neboli vláda a parlament.

A bez viny nejsou ani bytová družstva či firemní vlastníci stovky bytů, kteří vlastní mnoho panelových domů (Ústí n.L., Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Litvínov, Jirkov, Bílina) a proto mají vliv na přidělování bytů v daných lokalitách. Uměle tak vytvořila pomyslné vyloučené lokality na určitých sídlištích či ulicích. Obvykle obyvatelé těchto měst vědí, kde je dobrá adresa a kde nikoliv.

A pak tu jsou ubytovny - městské, soukromé. Na malých vesnicích stačí 1 až 3 polorozpadlé domy, které obydlují ti, o kterých se v médiích mluví jako o sociálně slabých.

A tady se vznáší negativní jevy jako lichva, exekuce, drogy, kriminalita, zanedbaná výchova dětí, nezaměstnanost, sociální dávky, přestupky...

Pak se to projevuje větší koncentrací těchto osob na sídlišti, v ulicích či v centru měst. Posedávání, nepracování, popíjení, odpadky, vandalismus, pokřikování...

Stačí, aby i relativně malá skupina lidí znepříjemňovala pobyt v centru města či na sídlišti okolí, které se raději vystěhuje jinam. Uvolněné místo obsadí opět tzv. médii označovaní nepřizpůsobiví.

Do celého systému pak vstupuje obec přes investice do kamerových systémů, městské policie, neziskové organizace... k tomu přidejme úředníky na všech typů státní správy.

Korunují to média, která píší to, co lidé rádi čtou a ve světě sociálních sítí o tom diskutují, neboť klikají. Každý klik je způsob, jak médium vydělává na reklamě. A reklama je u obsahu, kde je nejvíc lidí.

Protože je to v médiích, vyjadřují se k tomu politici. Možná někdy i přijedou do takové lokality se s celou ministerskou delegací podívat. V horším případě se toho chytne nějaká strana či skupina rozhořčených občanů, kteří chtějí zřídit domobranu. Konflikt a policejní manévry... Televizní kamery u toho. A zase publicita. Negativní.

Tomuto lze říkat obchod s chudobou. Peníze.

Tohle vše zná i třeba i Šluknov. Pár panelákových domů na jednom malém sídlišti, kde jsou hluční nepracující lidé.

"Už se to nedalo vydržet. Konečně se stěhuji pryč ze Šluknova do Lipové. Tam je klid," řekla mi žena ve středním věku, která pracuje v obchodě na směny.

"Přišli sem z Ústí nebo Mostu. Všichni na tom vydělávají. Proč jim město tady dá trvalý pobyt? I oni na tom vydělávají," nastíní mi jádro problému.

Je nový obyvatel s trvalou adresou skutečně ten, kdo přinese do obecní kasy peníze z daní přidělované dle RUD - rozpočtové určení daní?

Jak to tedy je?

Reklama

Hodnocení

3.39 hvězdiček / Hodnoceno: 18x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře