Velké firmy se stále snaží mít co největší zisk i na úkor životního prostředí či našeho zdraví, říká šéf Greenpeace David Murphy

Jakým způsobem zabraňujete ničení životního prostředí?

Z médií to může vypadat, že aktivisté Greenpeace hlavně pořád po něčem šplhají, nebo se k něčemu přivazují, ale ve skutečnosti je to jen ta viditelná špička ledovce. Možnost, kterou využíváme, až když vše ostatní selže. Obvykle je prvním krokem v našich kampaních zmapování situace. Přinášíme svědectví o tom co se děje, ať už je to devastace deštných pralesů nebo přelovení oceánů. V naší práci vycházíme z aktuálního vědeckého poznání, vyjednáváme s korporacemi a politiky. Pokud odmítají sjednat nápravu, musíme využít dalších prostředků - vydáváme vědecké studie, pomáháme místním lidem, které daný ekologický problém ohrožuje, vysvětlujeme problém politikům, novinářům a mobilizujeme veřejnost, aby se o problém zajímala a požadovala jeho řešení. A když nepomůže ani to, konfrontujeme viníka nenásilnou přímou akcí, například vyvěšením transparentu na zdroji znečištění nebo blokádou.

Co funguje na velké firmy?

Přístup firem je různý. Někdy stačí jen vysvětlit, kde je problém, a firma se sama zaváže k jeho odstranění. Obvykle je ale přesvědčování firem těžší a na některé “superpadouchy” se dá působit jen prostřednictvím jejich zákazníků nebo investorů a bank, od nichž si půjčují peníze.

Zdá se, že dříve Země tak devastována nebyla. V čem se změnil přístup obchodníků od doby před nějakými 20 lety a dnes?

Jen těžko se dá porovnávat, jak moc se mění míra devastace přírody v čase. V době, kdy vznikla iniciativa, která položila základy organizace Greenpeace, se v oceánech odpalovaly jaderné bomby, aby se zjistilo, co to udělá se zasaženými lidmi či zvířaty, a radioaktivní odpad se vyhazoval do moře. To je v dnešní době nemyslitelné. Ale objevují se stále nové ekologické problémy spjaté s člověkem a jeho chováním. A přístup velkých firem se nijak principiálně nemění, stále se až na výjimky snaží mít co největší zisk i na úkor životního prostředí či našeho zdraví. Navíc dnes jsme již řadu přírodních zdrojů vyčerpali a teď si je bereme na dluh.

Jaké největší úspěchy máte?

V průběhu let se podařilo například prosadit smlouvu zakazující těžbu a vojenské aktivity v Antarktidě, zákaz komerčního lovu velryb, zákaz vyhazování radioaktivního odpadu do moře, nahrazení freonů způsobujících ozonovou díru šetrnějšími látkami či zákaz potápění vysloužilých ropných plošin do moře. V České republice se podařilo například přimět Spolanu Neratovice, aby vyčistila dioxinové zamoření. Kampaň Greenpeace pomohla ochránit domovy lidí v Horním Jiřetíně před likvidací rypadly kvůli rozšiřování uhelné měsíční krajiny. A jedním z největších úspěchů Greenpeace je, že dokáže oslovovat a mobilizovat lidi. Díky tomu máme celosvětově téměř tři miliony dárců a na 20 tisíc dobrovolníků.

A na jakých kampaních pracujete v současnosti?

V současné době Greenpeace prosazuje například nulové odlesňování deštných pralesů a boreálních lesů, zřízení chráněné oblasti v Arktidě, vyhlášení 40 % plochy oceánů rezervacemi bez rybolovu či energetickou revoluci založenou na obnovitelných zdrojích a energetických úsporách.

Deštné pralesy jsou nyní jednou z největších přírodních obětí člověka. Jak zabraňujete jejich kácení?

Ty největší firmy mají možnost celé to problematické odvětví změnit, ale samy od sebe to neudělají. Proto přinášíme svědectví o zločinech, které tyto firmy páchají na pralesích a životním prostředí a upozorňujeme na to i jejich zákazníky. Na tlak uvědomělých spotřebitelů totiž korporace často slyší. Průběžně jednáme jak s těmito firmami, tak i s vládami zemí, kde k ničení lesů dochází, a snažíme se zvýšit jejich podporu zodpovědného a šetrného zemědělství a průmyslu. Samozřejmě pomáháme přímo i v terénu, například v Indonésii při hašení požárů či mapování škod apod.

Proč jsou vlastně káceny, když jsou tak nezbytné pro život?

Pralesy jsou v současnosti káceny z několika důvodů. V Amazonii za úbytkem pralesů stojí především velkochovy dobytka a pěstování sóji jako krmiva, v Africe těžba vzácného tropického dřeva, v Indonésii pak plantáže na palmový olej, papír a celulózu. V naprosté většině případů je společným jmenovatelem této destrukce stoupající poptávka po výše zmíněných komoditách, která pochází velmi významnou měrou od nás, spotřebitelů z rozvinutých zemí. Vidina zisku bohužel stále převažuje nad snahami o ochranu přírody.

Máte pocit, že se zvyšuje zájem lidí o planetu?

To je těžká otázka, protože v některých oblastech se zájem lidí o životní prostředí a jejich aktivita výrazně zvyšuje, jinde bohužel převažuje nezájem. V poslední době se ale ukazuje, že lidé mají sílu i potřebu měnit věci k lepšímu. Místní lidé, kterých se týkají konkrétní problémy, ať už kácení boreálních lesů v Kanadě, stavba nových uhelných elektráren v Indii či ropné vrty v Arktidě, jsou více vidět a už se nenechají snadno umlčet. Lidé se více zapojují, organizují a spolupracují. Je inspirující vidět, že vznikají silné občanské iniciativy, které jsou v dnešním globálním světě vzájemně propojené. A je skvělé, že součástí tohoto velkého vzepjetí obyčejných lidí je i Greenpeace a může jim v jejich úsilí pomáhat.

ČTĚTE: Mistr Evropy v kickboxu Jiří Bursa: Rodiče jsou líní vozit děti, za 3 měsíce hvězda z nikoho nebude

Lektorka a tanečnice Lenka Janečková z DMC Revolution: Není to jenom o získávání medailí

Dagmar Petrželková z Centra pro náhradní rodinnou péči: Sponzoři na Divadelní benefici se nikdy nenabízejí sami

Režisér a učitel dramatické výchovy Aleš Pařízek: V současné době nastala renesance divadla

Rozhovor je součástí studentské sekce blogování multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.