Uprchlík, migrant, imigrant, azylant... Jaký je v tom rozdíl?

Azylové středisko v Bělé pod Bezdězem. Foto: archiv SeveročeskýDeník.cz
Azylové středisko v Bělé pod Bezdězem. Foto: archiv SeveročeskýDeník.cz

Televize, rádio, noviny, weby... Všude slyšíme a čteme o uprchlících, o migrantech, o azylantech. Každý pojem znamená něco jiného a zaměňují se, neboť jsme tato slova donedávna nepoužívali v tak hojné míře, jako v současnosti. Co tedy znamenají?

Reklama

Jsou definice, které popisují, v jaké situaci bychom to či ono označení měli používat.

V souvislosti s krizí v Sýrii se používá slovo uprchlík. Uprchlík je podle zjednodušené definice obsažené v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (dále Úmluva) a dále v Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků z roku 1967 osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů zastávání určitých politických názorů. Vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti.

Pojem uprchlík zná český právní řád jen v souvislosti s Úmluvou, ke které ČR přistoupila. V ČR je osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, označována jako azylant.

Azylant je cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o azylu (§ 2 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Zákon o azylu hovoří o žadateli o azyl jako o někom, kdo o azyl, resp. o postavení uprchlíka požádal, a o azylantovi jako o někom, komu byl udělen azyl, resp. přiznáno postavení uprchlíka.

Zákon nerozlišuje azyl a uprchlictví, ač tyto dva instituty nejsou zcela totožné.

Osoby prchající před spravedlivým trestním stíháním či potrestáním za trestný čin nejsou uprchlíky. Taktéž jimi nejsou ti, kteří opouštějí svoji vlast především kvůli lepším ekonomickým podmínkám v jiné zemi.

V současné době stále více lidí prchá před katastrofálními sociálními podmínkami či z důvodu zničeného životního prostředí. Těmto lidem ale Úmluva postavení uprchlíků nepřiznává. Poslední novela zákona o azylu provedená zákonem č. 165/2006 Sb. zavádí pojem tzv. mezinárodní ochrany.

Ta má dvě formy: 1) formu azylu, 2) formu doplňkové ochrany (pokud žadatel nesplňuje důvody pro udělení azylu, ale je zjištěno, že jsou v jeho případě důvodné obavy, že mu ve státě původu hrozí nebezpečí vážné újmy, je takovému žadateli udělena doplňková ochrana).

Azylové zařízení je zařízení zřizovaná ministerstvem vnitra, která slouží k ubytování žadatelů o azyl či azylantů. Existují tři druhy azylových zařízení: přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko.

Přijímací středisko - azylové zařízení, ve kterém jsou podávány žádosti o udělení azylu a které slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o udělení mezinárodní ochrany až do doby ukončení vstupní procedury (provedení identifikačních a zdravotních úkonů).

Výše popsané definice se týkají pojmu uprchlík. Jak již bylo napsáno, uprchlíci jsou především lidé ze Sýrie. Nyní k imigraci. Imigrace je změna místa pobytu směrem na území jiného než domovského státu. Imigrace je procesem při němž se na území států usidlují cizinci.

Imigrant je cizinec, přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru. Imigrace je přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace neustále zvyšuje.

Reklama

Hodnocení

2.71 hvězdiček / Hodnoceno: 21x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře