Režisér a učitel dramatické výchovy Aleš Pařízek: V současné době nastala renesance divadla
Litoměřice /STUDENTSKÁ VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - "Po určitém útlumu, který byl od půlky 90. let, se divadlo opět dostává do popředí zájmu. Možná je to i tím, že divadlo je, na rozdíl od filmu, živý žánr,“ říká v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz režisér a učitel dramatické výchovy Aleš Pařízek ze Základní umělecké školy v Litoměřicích.
Jak moc lidi v této době zajímá divadlo?
Myslím si, že v současné době nastala renesance divadla, protože po určitém útlumu, který byl od půlky 90. let, se divadlo opět dostává do popředí zájmu. Možná je to i tím, že divadlo je, na rozdíl od filmu, živý žánr. Divadlo reflektuje na aktuální dění a každé představení je jiné.
Jsou děti v této době herecky nadanější než dříve?
Nedá se říci, že by děti byly nadanější nebo sečtělejší.
Obecně vnímám jako velký problém to, že děti nečtou. V současné době děti do dramatického oboru přicházejí s jasným cílem - být hercem, aniž by si uvědomovaly, co to obnáší.
Nedá se říci, že by byly talentovanější než dříve, ale je zde větší "odrzlost“. Jsou vedeny k větší individualitě.
Jaký je rozdíl mezi dřívějšími diváky a dnešními?
Dříve bylo divadlo slavnostní událostí.
Dnes se divadlo stává hodně konzumní záležitostí. Odráží se to i v tom, že lidé jdou dnes do divadla v riflích a ve svetru, což je něco, co mi neskutečně vadí.
Myslím si, že lidé dávají přednost lehčím žánrům.
Když už jsme tedy u žánrů, jaké návštěvníci divadla spíše vyhledávají?
Nemají potřebu hledat nějaké hluboké myšlenky. Lidé vyhledávají komedie, muzikály. Ty stojí na tom, že tam jsou líbivé melodie eventuálně, že tam hrají známé osobnosti.
Napomáhájí elektronická média v propagování divadelních akcí?
Nepochybně. Myslím si, že má výraznější vliv vytvoření události na facebooku než vyvěšení plakátů. Tím, jak jsou lidé v současné době hodně individualizovaní a hodně uzavření sami do sebe, tak se kolem sebe ani nedívají.
Jaký odhadujete budoucí vývoj divadla?
Divadlo přežilo spoustu věcí. Nemyslím si, že by došlo v nejbližší době na úbytě, že by lidé přestali chodit do divadla, protože hrají filmy a televize. Já si myslím, že se ta forma změní.
Co si mají čtenáři představit pod změnou formy divadla?
Podle mého se stále častěji objevují multimediální prvky.
Spousta divadelní představení už se pohybuje někde na hraně. Zasahuje do nich rozvoj elektronických médií. Myslím si, že bude nezbytné, aby i na tyto "trendy" divadlo reagovalo.
Myslím si, že bude dokonce potřeba v tomhle vykročit i v rámci nějakých vzdělávacích programů. Například tím, že se bude stále častěji zasahovat do multimediální tvorby.
Proč myslíte?
Protože čisté žánry začínají být v současné době málo. Je potřeba hledat nové cesty.
ČTĚTE: Ředitel Činoherního studia Jiří Trnka: Ústecké divadlo je celorepublikově známá značka
Rozhovor je součástí studentské sekce blogování multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.