Øeditelka SPGŠ Pavla Matìjková: Dnes existuje nìco jako støedoškolská turistika

Jak se zmìnil pøístup studentù k uèivu?

Pøístup studentù k uèivu se zmìnil dost radikálnì. S ohledem na to, že oni pøedpokládají, že vše dostanou v hotové podobì. Samozøejmì nejlepší by pro nì bylo, kdyby se to za nì ještì nìkdo nauèil.

Proè si myslíte, že tomu tak je?

Dùvodem je svobodomyslný pøístup, který se dìtem pøedkládá již od mateøské školy a postupnì na základní škole. Ten dìtem "tluèe" do hlavy jejich práva, která samozøejmì mají a já je nezpochybòuji. Ale vždy s právy jdou ruku v ruce i povinnosti.

A bohužel dnešní dìti, které k nám pøicházejí, mají problém, že na ty povinnosti nejsou pøipraveny a nejsou na nì zvyklí. Protože i to, že se zadával na základní škole úkol na doma, tak i to byla povinnost. Sice malá povinnost, ale dítì jí muselo splnit.

Dnes mnoho základních škol, aby vyhovìla rodièùm a dìtem, tak ustoupila i od domácích úkolù. Takže dìti dnes slovo povinnost v podstatì neznají a od toho se potom odvíjí jejich vztah ke škole, ke vzdìlávání a k tomu, co s tím souvisí.

S jakou úrovní tedy pøicházejí ze základních škol?

Se zavedením Rámcových vzdìlávacích programù na základních školách z mého pohledu došlo k velkému rozvolnìní osnov a v podstatì, co škola to trochu jiný obsah vzdìlávání. A dìti pøicházejí s velmi rozdílnými znalostmi napøíè všemi obory.

Døíve studenti nepøicházeli s rozdílnými znalostmi ze základních škol?

Tøeba pøed deseti lety mìly podobné základy v èeském jazyce, matematice, biologii a znalosti se rozcházely v cizích jazycích. Dnes s tím, že každá škola si dìlá svùj vlastní Rámcový vzdìlávací program a uèivo si zaøadí tam, kde si myslí, že je to vhodné, tak mám pocit, že u nìkterých škol se na nìkteré pasáže uèiva úplnì zapomnìlo. Ovšem nejhorší je, když nastane pøípad, že to dítì se pøestìhuje a jde z jedné školy na jinou. Mnì tohle vadí, protože si myslím, že základ by mìl být u všech naprosto stejný. A vzdìlávání podle Rámcových vzdìlávacích programù nevidím jako velký pøínos.

Zvládají s tìmito znalostmi uèivo na støedních školách?

Zvládají, ale pak máme problémy s tím, že pokud dìti nemají pevné základy ze základní školy, tak se mu velice tìžko navazuje na støední škole.

A jestliže ještì nemá vnitøní kontrolu a píli, tak vìtšinou z té školy pozdìji odejde na školu, která je jednodušší. Toto je další problém. Dneska by se dalo nazvat, že existuje nìco jako "støedoškolská turistika".

Já bìhem roku øeším dvacet až tøicet pøestupù z naší školy na jinou školu.

Z jakých dùvodù studenti odcházejí?

Protože v ten moment, kdy po dítìti zaènete nìco chtít, tak ono zvolí cestu nejmenšího odporu a jde tam, kde to dostane snáz. Na školu, kde nebudeme muset tolik pracovat. Takže jde na soukromou školu, na uèilištì. Oni nejsou schopní øešit problémy, jelikož je to nikdo nenauèil a oni problém radši obejdou, uteèou od nìj. A zákony jim to dovolují, tak toho studenti využívají.

Jaké jsou rozdíly v prospìchu  a zamìøení v jednotlivých oborech støední pedagogické školy?

Nejlepších výsledkù dosahují studenti pedagogického lycea, protože oni projdou "sítem" již u pøijímacích zkoušek. Pedagogické lyceum je obdoba gymnázia s pedagogickým zamìøením. A je pravda, že i výsledky tomu odpovídají. U oboru pøedškolní a mimoškolní pedagogika, tak tam jdou vìtšinou studenti, kteøí mají vztah k dìtem. A velmi èasto nemají výborné výsledky v matematice, v pøírodních vìdách, ale jsou velice tvoøiví, èímž potom dokážou dìti zaujmout. To, co zvládají, jim plnì postaèí k tomu, aby mohli s dìtmi pracovat. U oboru sociální èinnost mám trošku vztek, že došlo k transformaci toho oboru pùvodního výchovná a humanitární èinnost na obor sociální èinnost. A tím se zúžila i možnost uplatnìní absolventù tohoto oboru. Absolventi pùvodního oboru mohli pracovat, jak ve školství tak i v sociálních službách. Se zmìnou na sociální èinnost absolventi nacházejí uplatnìní jen v sociálních službách. U tìchto žákù máme asi nejslabší výsledky.

Z jakých oborù se studenti hlásí na vysoké školy?

Øekla bych, že jdou ze všech. Z lycea se tedy dostává asi nejvíc dìtí na vysokou školu. Ale u jednotlivých oborù se jen liší výbìr další školy. Protože studenti z lycea mají vìtší ambice, takže vybírají prestižní školy. A obor pøedškolní a mimoškolní pedagogika tak pokud studenti vyhledají obor uèitelství prvního stupnì, tak nemají problém se na danou školu dostat. Jelikož oni pøijímací øízení zvládnou.

Jak je tedy tato støední škola pøipraví na vysokoškolské vzdìlání?

Já si myslím, že dobøe. Svìdèí o tom i to, když studenti pøijdou za námi z vysoké školy a øeknou, že z toho, z èeho se uèili k maturitì jim staèí k uèení na státnice. Na jednu stranu z toho mám radost. Na druhou stranu mì to mrzí, protože si myslím, že vysoká škola by mìla dìtem nabídnout nìco dál.

Jaký pøedpovídáte pøístup studentù ke vzdìlání za pár let?

Já si myslím, že pokud se vùbec nezmìní "trend" ve školství, pokud dál budeme pokraèovat v tom, že dìti všechno mùžou a všechno dostanou, tak to vidím jako cestu do pekel.

Rozhovor je souèástí studentské sekce blogování multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patøí pod platformu Vize pro Èesko.