Předvolební glosář: Chlupáčův televizní propadák aneb proč politici nemají rádi ČT

Reklama

S Ladislavem Chlupáčem jsem se poprvé setkal v roce 2011, kdy jsem jako redaktor Litoměřického deníku se - z počátku naivity - snažil získat nějaká vyjádření pro zpravodajství novin.

Pak mi bylo tehdejším šéfredaktorem Michalem Závadou naznačeno, že v Litoměřicích to funguje jinak.

Eva Břeňová (dříve šéfredaktorka Litoměřického deníku, poté asistentka tehdejšího senátora Alexandra Vondry, nyní vedoucí odboru na městském úřadě) pošle tiskovou zprávu, která se kompletně - a často bez úprav - přetiskne v novinách.

Za mě v letech 2011 - 2014 jsem se aspoň v redakci snažil tiskovou zprávu přepsat, upravit a výroky mluvčí Břeňové dát do uvozovek jako citaci.

Často jsme se přeli o to, že když už se otiskne tisková zpráva jako celek bez úprav, bude aspoň podepsána Břeňovou a nikoliv jako redakce.

Bylo mi naznačeno, že tento systém je zavedený a funguje mnoho let. A aby nefungoval...

Když Břeňová Závadu do redakce přijímala a zřejmě ho naučila zavedeného systému. On pak systém přijal a šéfredaktorka v hlavní ústecké redakci vzhledem k agendě a řízení obsahu desítky okresních verzí novin nebyla schopna uhlídat, co se kde a jak píše.

Břeňová pak působila jako senátorská asistentka a tisková mluvčí města.

Proto logicky byl po mnoho let vytvářen pouze pozitivní obraz města Litoměřice.

Vlastní zpravodajská agenda redakce se prakticky nekonala do mého příchodu. Ten logicky v ospalém městě způsobil pozdvižení.

Dostal jsem jako agendu město Litoměřice a Lovosice - a tak jsem měl spoustu času se těmito městy zabývat.

Což chtěla centrální šéfredaktorka, ale moc se to nelíbilo okresnímu šéfredaktorovi. Chvíli mi trvalo pochopit z jakého důvodu.

Existovala totiž linka Břeňová - Závada - Litoměřický deník.

Do novin jsem šel dělat žurnalistiku a díky zkušenostem z Prahy jsem se rozhodl, že ji budu dělat i v Litoměřicích. Sice na malém písečku, ale bez osobních vazeb na kohokoliv - v tom byla svoboda.

A tak jsem psal o Litoměřicích. Najednou se objevilo tolik zajímavých témat, že se přede mnou začala drolit "maska" bezproblémového města. I já jsem si myslel, jak je vše v pořádku.

A tak jsem postupně narazil na nemocnice, geotermální vrt, politické handly, výstaviště.

O ničem se vlastně nemohlo psát. A já nechápal proč. Když o Lovosicích i Roudnici nad Labem se svobodně psát mohlo.

Pak mi to docvaklo.

V Lovosicích vládla ČSSD, která nahradila ODS. V Roudnici nad Labem také ztratila vliv tamní ODS. Ve Štětí také ztratila vliv ODS a vládla ČSSD.

Paradoxně jsem dostával témata k napsání od vedení redakce. A tak se vlastně zrodil "zlý novinář".

Šikovná hra - čtenářům budeme ukazovat, že v Lovosicích, ve Štětí i Roudnici nad Labem to nefunguje tak skvěle jako v Litoměřicích.

Jenže ani v těch Litoměřicích to nefungovalo skvěle. Jen se to tak mediálně tvářilo.

A tak jsem přistoupil jako řadový zaměstnanec na to, že budu poslouchat. Ale zároveň, když se mám věnovat Litoměřicím, budu čtenářům události prezentovat i z jiného úhlu pohledu než bylo oficiální stanovisko města.

Navíc pravidelnou agendou bylo pročítání zápisů z rady města, zastupitelstva, komisí. Tedy to, co běžný občan nedělá.

A pak si mě jednou pozval na radnici místostarosta Karel Krejza. Milý chlapík, přátelský. Začal mi promlouvat do duše.

Umím si přesně představit, jak asi probíhaly námluvy mezi ním a komunistou Růžičkou, který v minulém volebním období dostal placenou funkci šéfa kontrolního výboru.

A tady se celou dobu někde vznáší mediální obraz Ladislava Chlupáče jako starosty bezproblémového města.

Ze začátku jsem chodil na tiskové konference. Poté ale na ně začal chodit z redakce raději sám Michal Závada.

Na mé všetečné otázky prostě Ladislav Chlupáč odpovídat nechtěl. Jako novinář jsem poznal, že bez přípravy a naučených frází to neumí. A samozřejmě jsem toho využíval.

A tak mi přestal zvedat telefony, schovával se, odmítal reagovat na události.

Jednou mi ale nestačil utéci, a to po zasedání zastupitelstva, které schválilo, že vznikne společná společnost města a soukromého vlastníka pro provoz a pronájem výstaviště Zahrada Čech.

Doporučuji si přečíst tento článek a porovnat ho ve světle současnosti se snahou pronájmu nemocnice.

Psal se rok 2012.

"My jsme nechtěli dalších pět let čekat. Ano, probíhaly by výstavy. Ale my potřebujeme revitalizovat areál. Některé pavilony jsou ve velmi špatném stavu, kdy je potřeba větší rekonstrukce. Pokud bychom čekali, tak rekonstrukce by mohla být už zbytečná. My nechceme, aby to skončilo demolicí těch objektů."

Bude ve smlouvě s partnerem zakotveno například předkupní právo na prodej výstaviště? Může se stát, že za deset let dojde k prodeji?

"Já nechci komentovat smlouvu, která není. Podmínky tam budou takové, že městu budou zaručovat zachování stoprocentního vlastníka majetku. Není to o tom, že by tam mělo být zahradní centrum místo výstavnictví, což rovněž na zastupitelstvu zaznělo. Ta plocha zůstane stejná a nejsme blázni, aby tomu bylo jinak."

Lze zaručit, že na Expo CZ nejsou napojeni někteří zastupitelé? Takových příkladů v Česku máme hodně. Třeba Mostecká uhelná společnost a Appian. Také to měl být bohatý americký investor a dnes víme, jak to je. Výstaviště jsou lukrativní pozemky.

"Nemám jedinou indícii, že by něco podobného bylo. Znovu opakuji. Ta pravidla jsou nastavena tak, že majetek zůstává městu."

A tím to skončilo. Chlupáč už se mnou nechtěl mluvit. Místo něj iniciativu převzal Karel Krejza.

A teď se vraťme do dnešních dnů. V úterý (9.10.2018) byl na ČT24 senátorský duel mezi Ondřejem Štěrbou a Ladislavem Chlupáčem.

Ve studiu s moderátorem Danielem Takáčem seděl Štěrba a Chlupáč ve studiu v Ústí nad Labem.

Lze pochopit, že Chlupáč pod tíhou televizní kamery byl nervózní. Zřejmě ho nikdo na televizní debatu nepřipravil a pokud ano, starosta Litoměřic to prostě nezvládl.

Horší než forma je ale obsah. Naučené fráze o živých obcích, řeči o tom, že Senát snad schvaluje státní rozpočet a tak dále. Moderátor musel Chlupáče několikrát opravovat.

To Štěrba mluvil jasně a srozumitelně, avšak i on se dopustil několika minel - a to ve výrazech. V jeho řeči jsou cizí a odborná slova, kterým běžný občan nerozumí. Avšak po obsahové stránce a akcent na zdravotnictví se zdá, že tomu nelze nic vytknout.

Na senátní duel na ČT24 se lze podívat zde.