Nový problém: Sociální bubliny a odmítání zpráv, s kterými se neztotoňujeme
Je tu nový fenomén sociálních bublin umocněných sociálními sítěmi. Ty nás utvrzují v naich názorech a postojích, naopak odmítáme číst a diskutovat o tématech, se kterými nesouhlasíme. Je to problém pro klasická média.
Před deseti lety v akademických debatách se diskutovalo o tom, e klasická veobecná a plnoformátová média (tisk, televize, rozhlas, web) mají "na kahánku" a prim budou hrát média tematická, kolem kterých se budou tvořit komunity.
Třeba v roce 2004 jetě nebyl Facebook a nikdo si neuměl představit, jakou sílu budou mít sociální sítě. Diskuse probíhala maximálně na chatu či v komentářích pod články či diskusních fórech.
Avak u bylo patrné, e lidé se na internetu sdruují pod články, weby a tématy, které je zajímají a ztotoňují se s nimi.
Nyní, o deset dvanáct let později, proíváme něco, co můe mít za dalích deset a dvacet let docela závané důsledky.
Lidé se stále více sdruují na sociálních sítích, z kterých čerpají informace. Jene si volí jen ty, které se jim líbí a nějakým způsobem se s nimi a názory v nich ztotoňují. Zároveň se zapojují do komunit a diskutují s lidmi, se kterými mají stejný či velice podobný názor na ivot.
To je navíc umocněno sdílením článků a určitých webů přáteli. Díky tomu, e na dané články klikají, sociální sítě (například Facebook) to vyhodnocuje, e se to lidem líbí a dané příspěvky upřednostňuje před jinými.
Vzniká tak sociální bublina, kdy daný uivatel dostává jen typově takové články, které korespondují s jeho pohledem na svět.
Má to za následek, e se nedostane i k jiným informacím a pohledům. Vzhledem k tomu, e typický uvatel internetu je pasivní, informace nevyhledává, ale čeká, jaké informace se mu zobrazí.
To je problém pro klasická veobecná média. Web, který nabízí různé pohledy na dané události se dostává se čtenáři do konfliktu.
Příklad. Čtenář bude fanouek Miloe Zemana. Pokud se mu zobrazí informace o současném prezidentovi, bude ji lajkovat, klikne na ní a článek si přečte.
Pokud stejný web prostřednictvím facebookové stránky nabídne informaci o Michalu Horáčkovi sympatizantovi Miloe Zemana, tento čtenář bude na zveřejněnou informaci reagovat podráděně. Na odkaz neklikne, naopak napíe negativní komentář a bude se rozčilovat, proč daný web o Horáčkovi píe a proč to vůbec na Facebook sdílí.
Sociální sí to vyhodnotí tak, e danému fanoukovi nabídne v budoucnu odkazy na Miloe Zemana napříč internetem. Uivatel sociální sítě bude spokojen. Ta stejná sociální sí naopak potlačí informace o Michalu Horáčkovi.
A jak zareaguje web? Má několik moností.
Jedna z nich je, e z analýzy zjistí, jaký typ fanouků má na svém facebookovém profilu. Pokud bude mít více sympatizantů Miloe Zemana, kvůli pudu sebezáchovy bude více publikovat články o současném prezidentovi, aby se fanoukům-čtenářům zobrazovaly odkazy na jejich FB profilech.
Naopak potlačí zprávy o Michalu Horáčkovi, nebo čtenáři o tyto příspěvky nejeví takový zájem a samotná sociální sí příspěvky zobrazuje v mením počtu.
Za následek to má jedno: Daný web přestane objektvně a vyváeně informovat o tom, co se prostě děje a začne obsah upravovat, uzpůsobovat, pozměňovat a vytvářet k obrazu fanouků Miloe Zemana. Web je nucen se podbízet.
Čtenář a uivatel sociální sítě se uzavírá do sociální bubliny, konzumuje jen obsah o Miloi Zemanovi a neví, e je někdo jako Michal Horáček a co vůbec nabízí.
Jak je patrno, tohle je podhoubí pro různé extrémistické názory. Pokud se najde někdo, kdo umí ikovně pracovat se sociálními sítěmi, velmi lehce ovlivní tisíce lidí, kterým začne nenápádně vnucovat názor a určtý pohled na svět.
Diskuse, polemika, debata - to se ve z veřejného prostoru vytrácí. Není důvod o něčem diskutovat. Daná skupina fanouků chce číst a slyet jen ten názor, se kterým se ztotoňuje a odmítá názory jiné či opačné. Setkává se jen s těmi lidmi z dané skupiny a společně se utvrzují, e mají stejný pohled na svět.
A teď si představte, e jedna sociální bublina narazí na tu druhou.
Fanouci Miloe Zemana ijí současným prezidentem, ale do bubliny se nabourá fanouek Michala Horáčka. Dochází ke konfliktu.
Sympatizanti Zemana odmítají názor sympatizanta Horáčka (a opačně). Obvykle to skončí internetovou hádkou, která se za určitých podmínek můe zhmotnit v reálném světě.
Jedinou moností uklidnění situace je stáhnutí fanouka Horáčka z bubliny fanouků Zemana. Ti získají duevní rovnováhu tím, e je naruitel opustí a budou pokračovat ve své bublině s Miloem Zemanem.
Vítejme ve světě sociálních bublin!