Nový problém: Sociální bubliny a odmítání zpráv, s kterými se neztotožňujeme

Před deseti lety v akademických debatách se diskutovalo o tom, že klasická všeobecná a plnoformátová média (tisk, televize, rozhlas, web) mají "na kahánku" a prim budou hrát média tematická, kolem kterých se budou tvořit komunity.

Třeba v roce 2004 ještě nebyl Facebook a nikdo si neuměl představit, jakou sílu budou mít sociální sítě. Diskuse probíhala maximálně na chatu či v komentářích pod články či diskusních fórech.

Avšak už bylo patrné, že lidé se na internetu sdružují pod články, weby a tématy, které je zajímají a ztotožňují se s nimi.

Nyní, o deset dvanáct let později, prožíváme něco, co může mít za dalších deset až dvacet let docela závažné důsledky.

Lidé se stále více sdružují na sociálních sítích, z kterých čerpají informace. Jenže si volí jen ty, které se jim líbí a nějakým způsobem se s nimi a názory v nich ztotožňují. Zároveň se zapojují do komunit a diskutují s lidmi, se kterými mají stejný či velice podobný názor na život.

To je navíc umocněno sdílením článků a určitých webů přáteli. Díky tomu, že na dané články klikají, sociální sítě (například Facebook) to vyhodnocuje, že se to lidem líbí a dané příspěvky upřednostňuje před jinými.

Vzniká tak sociální bublina, kdy daný uživatel dostává jen typově takové články, které korespondují s jeho pohledem na svět.

Má to za následek, že se nedostane i k jiným informacím a pohledům. Vzhledem k tomu, že typický užvatel internetu je pasivní, informace nevyhledává, ale čeká, jaké informace se mu zobrazí.

To je problém pro klasická všeobecná média. Web, který nabízí různé pohledy na dané události se dostává se čtenáři do konfliktu.

Příklad. Čtenář bude fanoušek Miloše Zemana. Pokud se mu zobrazí informace o současném prezidentovi, bude ji lajkovat, klikne na ní a článek si přečte.

Pokud stejný web prostřednictvím facebookové stránky nabídne informaci o Michalu Horáčkovi sympatizantovi Miloše Zemana, tento čtenář bude na zveřejněnou informaci reagovat podrážděně. Na odkaz neklikne, naopak napíše negativní komentář a bude se rozčilovat, proč daný web o Horáčkovi píše a proč to vůbec na Facebook sdílí.

Sociální síť to vyhodnotí tak, že danému fanouškovi nabídne v budoucnu odkazy na Miloše Zemana napříč internetem. Uživatel sociální sítě bude spokojen. Ta stejná sociální síť naopak potlačí informace o Michalu Horáčkovi.

A jak zareaguje web? Má několik možností.

Jedna z nich je, že z analýzy zjistí, jaký typ fanoušků má na svém facebookovém profilu. Pokud bude mít více sympatizantů Miloše Zemana, kvůli pudu sebezáchovy bude více publikovat články o současném prezidentovi, aby se fanouškům-čtenářům zobrazovaly odkazy na jejich FB profilech.

Naopak potlačí zprávy o Michalu Horáčkovi, neboť čtenáři o tyto příspěvky nejeví takový zájem a samotná sociální síť příspěvky zobrazuje v menším počtu.

Za následek to má jedno: Daný web přestane objektvně a vyváženě informovat o tom, co se prostě děje a začne obsah upravovat, uzpůsobovat, pozměňovat a vytvářet k obrazu fanoušků Miloše Zemana. Web je nucen se podbízet.

Čtenář a uživatel sociální sítě se uzavírá do sociální bubliny, konzumuje jen obsah o Miloši Zemanovi a neví, že je někdo jako Michal Horáček a co vůbec nabízí.

Jak je patrno, tohle je podhoubí pro různé extrémistické názory. Pokud se najde někdo, kdo umí šikovně pracovat se sociálními sítěmi, velmi lehce ovlivní tisíce lidí, kterým začne nenápádně vnucovat názor a určtý pohled na svět.

Diskuse, polemika, debata - to se vše z veřejného prostoru vytrácí. Není důvod o něčem diskutovat. Daná skupina fanoušků chce číst a slyšet jen ten názor, se kterým se ztotožňuje a odmítá názory jiné či opačné. Setkává se jen s těmi lidmi z dané skupiny a společně se utvrzují, že mají stejný pohled na svět.

A teď si představte, že jedna sociální bublina narazí na tu druhou.

Fanoušci Miloše Zemana žijí současným prezidentem, ale do bubliny se nabourá fanoušek Michala Horáčka. Dochází ke konfliktu.

Sympatizanti Zemana odmítají názor sympatizanta Horáčka (a opačně). Obvykle to skončí internetovou hádkou, která se za určitých podmínek může zhmotnit v reálném světě.

Jedinou možností uklidnění situace je stáhnutí fanouška Horáčka z bubliny fanoušků Zemana. Ti získají duševní rovnováhu tím, že je narušitel opustí a budou pokračovat ve své bublině s Milošem Zemanem.

Vítejme ve světě sociálních bublin!