Historik a publicista Martin Krsek: Ústecký a Liberecký kraj má deficit historické paměti

30. květen 2016 | 13:40 | Ústecko
Martin Krsek. Foto: archiv Muzeum města Ústí nad LabemMartin Krsek. Foto: archiv Muzeum města Ústí nad Labem

ÚSTÍ N.L. /VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - O Ústí se často mluví jako o nevzhledném městě, městě bez památek, jehož reputaci zachraňuje jen půvabná krajina Českého středohoří. Historik Muzea města Ústí nad Labem a publicista Martin Krsek se snaží naopak ukázat krajské město jako pozoruhodné sídlo se silným geniem loci. "Bez vize zkrátka není budoucnosti, " říká v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz.

Věnujete se historii Ústeckého kraje nebo severních Čech? Myslíte, že obyvatelé tohoto kraje jsou vůbec nakloněni poznávání historie?

Dokumentovat historii v tomto regionu, prezentovat ji a samozřejmě ji i konzumovat, je poměrně specifické, protože tento region, mluvím-li o Ústeckém kraji ale i o Libereckém kraji, je příhraniční oblast, která byla obydlená převážně německy mluvícím obyvatelstvem. A má obrovský deficit, co se týče historické paměti. Takzvaná kolektivní paměť, která je potřebná, byla výrazně poškozena, protože odešlo zhruba 70 % obyvatelstva. S odchodem těchto obyvatel se mnoho věcí zapomnělo nebo ztratilo, a mnoho věcí ztratilo význam. Řekněme, že leitmotivem mé práce je oživování genia loci, protože dle mého soudu je duch místa velmi důležitým faktorem pro život současníků, neboť bez pochopení toho, v čem žiju, nedokážu prostor zužitkovat tak, jak bych měl. Svoji práci beru jako oživování, upozorňování na ducha místa.

Jak to děláte? Jaké prostředky používáte, abyste to lidem sdělil?

Jedna strana je strana historická, vědecká. To znamená prozkoumat archivy, mluvit s pamětníky. Velmi intenzivně také čerpáme ze zdrojů, které jsou v Německu, a které sebou odvezli sudetští Němci. Intenzivně spolupracujeme s místními. Oni jsou vstřícní a informace nám poskytují. Takže je to vlastně takové spojování informací, které najdeme v místě, za hranicemi, v archivech či fyzicky v jednotlivých prostorech. Teď nemluvím jen o stavbách, ale i o dalších předmětech. To je fáze sběru podkladu. Pak je tu fáze rekonstrukce příběhu. Zkusit jednotlivé drobnosti, střípky spojit do nějakého příběhu, což samozřejmě vyžaduje určitou míru interpretace, která nemusí být vždy stoprocentní. Ale myslím si, že příběh je potom cestou, jak historickou práci zpřístupnit veřejnosti.

Pak přichází další fáze a tou je popularizace. Tu já považuji za neméně důležitou. V podstatě se na ni, coby bývalý novinář, specializuji. K popularizaci je potřeba využít různé formy. Nejen klasické formy prostřednictvím odborných sborníků či rozhovorů pro media, ale důležité je i aktivně vystupovat, připravovat podklady, publikovat články v běžných denících, ve společenských časopisech.

Samozřejmě formy mohou být i takové, které by běžný člověk nepovažoval pro tuto propagaci za klíčové. Těmi formami myslím reklamní kampaně, billboardy, scénáře pro dokumentární filmy, kterých jsem napsal už řadu. Poslední výtvor, na kterém jsem se spolupodílel, je animovaná pohádka o ústeckých pověstech, což je krásná cesta, jak dostat historii k těm nejmenším dětem.

Problém je, že Ústí nad Labem má špatnou image a dělají ji už sami politici. Naposledy prezident Miloš Zeman, když přijel na návštěvu. Co si o tom myslíte? Není Ústí nad Labem zbytečným otloukánkem?

Ústí bylo významně průmyslové město. Teď už zde průmysl není tak významný. Nicméně to sebou neslo pozitiva jako bohatství, a pak také negativa, což je poškozené životní prostředí a obrovské tovární areály prakticky v centru města. Když korzuji v regionální historii, tak se snažím obyvatele Ústí nad Labem a širokého okolí naučit mít to město rád se vším, co k němu patří.

To znamená i s těmi negativy. Já jim nechci říkat "Co si myslíte o Ústí je nesmysl. Ústí je nádherné město." Tak to není. Já chci ukázat, v čem je specifické, výjimečné, krásné a zajímavé. My nebudeme nikdy Český Krumlov. To z Ústí nevytlučeme. Ale podívejme se na Ostravu. Ostrava je průmyslové město, ale oni v něm dokázali najít krásu, kdežto tady v Ústí se to nedaří. Tady lidé říkají, že Ústí je ošklivé město v přenádherné krajině, protože má krásnou polohu. To je samozřejmě zjednodušení.

Ovšem když provádím zahraniční a jiné delegace po Ústí nad Labem, tak ti lidé mi poté často řeknou, že jsou přinejmenším překvapeni, co všechno je v Ústí možné vidět a čím vším je zvláštní a odlišné od ostatních měst. Když tohle všechno budeme umět prodat, tak jsem přesvědčen, že máme potenciál se stát turistickou lokalitou, velmi oblíbenou turistickou lokalitou.

Co z historie považujete za nejcennější a nejzajímavější?

Velmi těžko se bude vybírat nějaká jednotlivost. To je určitý charakter tohoto města. Je tu silný genius loci, ale není to takový ten genius loci, co se vám nese na stříbrném podnose. Tady je potřeba určitého vynaložení sil na to, aby člověk Ústí nad Labem poznal, a aby si ho zamiloval. Já jsem tady studoval historii a se mnou ji tu studovala řada studentů z jiných měst, a přesto že se říká, že tu mnoho absolventů z univerzity nevydrží, tak plno mých bývalých spolužáků, kteří byli třeba z Moravy či z Kutné Hory tomu tady podlehli. Tady je dobrodružná krajina. Člověk tu má velké pole seberealizace. Problém trochu je, že odezva od lidí potom není taková, aby motivovala a těšila.

Je jednou z cest více klást důraz na to, že tu byl nějaký průmyslový vývoj a vznikaly tu silné značky? Je to tato cesta?

Tady jsou snahy o podporu turistického ruchu v regionu, ale je to trochu falešná nota, protože jde o snahu ukázat město jako neobjevenou přírodní rezervaci, což je pravda jen na určitých místech, ale jako celek tomu nikdo neuvěří. Dále je tu snaha potlačovat průmysl. Tvařme se, že to tady nebylo, není, zapomeňme na to.

Myslíte, že někdo, když se řekne Ústecký kraj, uvěří, že tady žádný průmysl nebyl? Naopak bychom měli jít po vzoru té Ostravy. Určitě nepřestat propagovat České Švýcarsko, to je krásná krajina, kterou každý zná. Potenciál tohoto regionu v turistickém ruchu je dle mého právě překvapení. Klidně dál mluvme o tomto kraji jako o průmyslovém. Pak sem ti lidé přijedou a budou paf, protože je překvapí, co všechno tady je. Přivést sem člověka, který neví, co ho čeká a najednou mu spadne brada. Samozřejmě zase musíme být realisté. Průmyslová tradice je tu velmi důležitá.

Pokud bychom se zaměřili na Ústí, tak sdílet značky jako Stará myslivecká, kosmetika Elida, sprej Biolit. Každý vám řekne "Ježišmarjá, to jsou věci, které jsou zakořeněné v české společnosti“, ale málokdo zná vazbu na region. Málokdo ví, že to jsou věci, které jsou produktem průmyslové tradice u nás. Samozřejmě průmysl utrpěl po roce 1990 výrazně, což zase prospělo životnímu prostředí. To všechno jsou spojité nádoby. Ale rozhodně je škodlivé zapomenout či se snažit upozaďovat tuto tradici. Právě upozorňování na všeobecnou známost těchto značek je jedním z bonusů tohoto regionu.

Historie s cestovním ruchem jsou spolu velmi provázené. Já tu cítím také velké rezervy, co se týče vedení města a pak samotných obyvatel. Jak zainteresovat veřejnost, aby tlačila na vedení města a s Ústím se něco dělalo? Mám pocit, že občanská aktivita v tomto ohledu je v Ústí na bodu nula.

To je problematická záležitost. Mám kolegu, který na tohle pasuje. To je aktivita Karla Kariky, který je ve funkci místostarosty centrálního obvodu v Ústí nad Labem. Ten zjednodušeně řečeno řekl, že udělá z Předlic rekreační zónu. Nikoho by nenapadlo, že by tohle místo vůbec mohlo ten potenciál mít. To je právě ta odevzdanost. Absence vizí a odevzdanost stavu, s kterým se člověk smíří a nevidí jinou cestu. Po tomto článku se spustila obrovská hysterie. Přitom když se nad tím zamyslíte a kouknete se na fakta, kterými to podložíte, tak jezero Milada je v bezprostřední blízkosti Předlic. Jakmile tento záměr ukážete investorům, tak už mají výrazně větší motivaci do regionu vstoupit a začít něco dělat sami.

Samozřejmě, že to není tak, že někdo přijde a postaví v Předlicích hotelový komplex. Reakce byla, že investoři začali vykupovat domy ve vybydlené čtvrti, protože vytušili, že se tu může něco změnit. Představa, že by se našli investoři, kteří by skoupili vybydlené domy, byla nemyslitelná. Ale najednou se to změnilo. Je důležité mít vizi.

Ještě bych doplnil, že v této lokalitě prožil část dětství Jaroslav Foglar. Tím pádem můžeme interpretovat jeho díla jako výsledek inspirací, které z tohoto prostředí načerpal a poté promítl do svých kultovních děl, kultovních knih. Mluví se o tom, že Stínadla, je vlastně přesmyčka z Ústí nad Labem. Když se toto uchopí, tak se to dá velmi dobře využít ve prospěch Předlic. Předlice nebyly vždycky ghettem. Kdybyste řekli třeba před rokem 1945, že z nich bude ghetto, tak se vám všichni vysmějí. I když samozřejmě udělat z nějaké lokality ghetto je podstatně jednodušší, než ji pozvednout zpátky do slušného stavu. Tohle je krásný příklad, i když tady je to velmi markantní, protože pozvedáme něco z úplného dna. Ale bez vize zkrátka není budoucnosti.

SOUVICEJÍCÍ: Ředitel muzea v Ústí nad Labem Václav Houfek: Důležitá je kulturní politika města

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Hodnocení: 4.5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře



Top zprávy

Chtěl ukrást kabel,  za trest dostal elektrickým výbojem

Chtěl ukrást kabel, za trest dostal elektrickým výbojem

22/7 / KRIMI / TEPLICE - Jak funguje elektřině patrně nevěděl zloděj kabelu z Teplic. Když odřízl kus vysokonapěťovaného kabelu, pochopitelně ho zasáhl elektrický výboj, který ho málem zabil.


Jak se dělá primitivní předvolební kampaň aneb když volič skočí na špek burkinám

Jak se dělá primitivní předvolební kampaň aneb když volič skočí na špek burkinám

21/7 / BLOG / Někdy pochybuji, že česká veřejnost myslí. Jak je jednoduché vytvořit celospolečenské téma, na kterém se přiživují politici a rozdmýchávají to média kvůli honbě za klikáním. A volič-čtenář to neprokoukne a jen se stává součástí této promyšlené hry.


Peklo na silnici. Přes Česko i v okolních zemích projedou tisíce aut

Peklo na silnici. Přes Česko i v okolních zemích projedou tisíce aut

21/7 / ZPRÁVY / ČR - V západní Evropě začínají hlavní prázdniny pro lidnaté regiony. Počítat o víkendu (22. - 23.7.2017) musí řidiči s hustou dopravou a očekávají se i kolony. A to nejen na českých silnicích, ale i v okolních zemích.


Počasí: Jako v prádelně s lokálními silnými bouřkami

Počasí: Jako v prádelně s lokálními silnými bouřkami

20/7 / ZPRÁVY / ČR - Vysoké teploty, četné bouřky a vysoká vlhkost vzduchu. Počasí v Česku do konce tohoto týdne má mít tyto jevy.




SeveročeskýDeník.czNovinky v regionech

Ústecko, Chomutovsko, Žatecko, Lounsko, Mostecko, Teplicko, Děčínsko, Šluknovsko, Litoměřicko, Roudnicko, Českolipsko, Liberecko, Jablonecko, Turnovsko, Semilsko


SeveročeskýDeník.cz je součástí krajské redakce mediální skupiny MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
SeveročeskýDeník.cz na Facebooku


Redakce SeveročeskýDeník.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!


ISSN 2336-6516