Architekt Filip Landa: Liberec se musí na rozdíl od Litoměřic vypořádat s průmyslovým dědictvím

27. prosinec 2015 | 22:57 | Liberecko
Filip Landa. Foto: archiv F. LandyFilip Landa. Foto: archiv F. Landy

Litoměřice, Liberec /VIZE PRO ÚSTECKÝ A LIBERECKÝ KRAJ/ - "Struktura Litoměřic je poměrně zachovalá, protože se městu vyhnuly rozsáhlejší asanace. Ne tak v Liberci. Do urbanistické struktury města se daleko více propsaly poválečné události spojené s velkými demografickými proměnami a následné složité hledání vztahu nových obyvatel k původní zástavbě," říká v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz architekt Filip Landa.

Jak hodnotíte architekturu Litoměřic a Liberce? Jiný střed města, jiný širší okruh centra a pak okrajové části. Jaká jsou to po této stránce města?

Litoměřice vnímám z pohledu místního rodáka jako ideální město k životu. Není ani velké, ani malé, vše potřebné je z každé části města dosažitelné pěšky. Urbanistická kompozice Litoměřic je nádherná, což je dáno především bohatou morfologií terénu. Na jedné straně sevřenost Českým středohořím, na druhé straně ohraničenost řekou Labe. Díky přehledné a logické urbánní struktuře se zde dokážete bezvadně zorientovat. Struktura je poměrně zachovalá, protože se městu vyhnuly rozsáhlejší asanace související nejprve s průmyslovou revolucí, později s druhou světovou válkou a nakonec s obdobím socialismu. Je tedy na co navazovat.

Ne tak v Liberci, který mohu hodnotit zase z pohledu svých téměř osmi let života strávených zde při studiu. Do urbanistické struktury Liberce se daleko více propsaly poválečné události spojené s velkými demografickými proměnami a následné složité hledání vztahu nových obyvatel k původní zástavbě.

S tím souvisí i dnes zcela zřetelné drancování města založené na přísunu agresivního kapitálu a na ukvapených politických i investičních rozhodnutích. Nejvíc je to vidět v širší oblasti dolního centra a na okrajích města. Liberec se také musí na rozdíl od Litoměřic vypořádat s rozsáhlým průmyslovým dědictvím. Na druhou stranu se zde díky Karlu Hubáčkovi podařilo již od šedesátých let minulého století budovat silnou architektonickou tradici a v rámci Sialu se etablovala celá řada vynikajících architektů. Na tomto podhoubí byla v roce 1994 založena i fakulta architektury, která může v této tradici pokračovat. A samozřejmě jizerská a ještědská krajina je pro Liberec velkým bonusem.

Jak hodnotíte architekturu a rozvoj těchto měst za uplynulých 20 let?

U Liberce jsem už částečně odpověděl. Bohužel si kromě několika poměrně zdařilých rekonstrukcí (Strossova vila, Nový magistrát, Městské lázně, Palác Dunaj…) a několika drobných novostaveb nedokážu vybavit jediný podstatnější stavební zásah, o němž bych mohl mluvit vyloženě pozitivně. Snad dostavba univerzitního kampusu. Nebo bych musel pro dobrý příklad do Vratislavic, kde stojí dle mého názoru skvělá budova kulturního centra 101010 od Petra Stolína. Palčivým problémem Liberce jsou naprosto nekoncepční úpravy veřejných prostranství a úplná absence architektonických soutěží.

Litoměřice sice v poslední době jednu architektonickou soutěž vypsaly, a to na důležité území bývalých kasáren pod Radobýlem, podle mě však s katastrofálním výsledkem.

Město může stále těžit ze silného historického dědictví, v budoucnu ho ovšem čeká řada klíčových rozhodnutí, jak smysluplně využít územní rezervy a jak se zachovat k některým transformačním územím jako jsou např. areály obou bývalých pivovarů. Standardní problém, který se týká obou měst, je rozpínání zástavby směrem do volné krajiny a další zábory půdy pro neregulovanou výstavbu rezidenčních satelitů nebo obchodních zón.

Jak jste zmínil, Litoměřice byly vojenským městem, jsou zde velké plochy. Jak byste si představoval další vývoj města v těchto lokalitách?

Představuji si úplně normální, obytnou, kompaktní a přitom dobře prostupnou městskou čtvrť napojenou na městské centrum, s plnohodnotným bydlením a se službami, s kvalitní sítí veřejných prostranství, s příležitostmi ke sportovnímu či kulturnímu životu a s preferencí pěšího pohybu. Není potřeba vymýšlet nic megalomanského. Stačí mít dobrý regulační plán nebo územní studii s logickými návaznostmi a efektivní plán infrastruktury. Žádné živelné parcelování bez celkové koncepce jako se to děje hned na protější stráni.

Vidíte nějakou vizi, jakým směrem se obě města ubírají či by měla směřovat?

Města by měla striktně definovat své hranice a zaměřit se na efektivní a intenzivní využití stávajících ploch. S tím ovšem souvisí otázka vlastnictví a investiční strategie města. V neposlední řadě je to také otázka legislativních nástrojů, systému územního plánování a erudice politiků i veřejné správy. Na tom všem musíme ještě tvrdě pracovat. Každé město by se mělo zaměřit na posílení své autenticity a soběstačnosti. Mělo by svým obyvatelům poskytnout možnost svobodně se rozhodnout, kde a jak chtějí žít, avšak při vědomí společných hodnot.

Priority dlouhodobého rozvoje Liberce vcelku dobře a obsáhle definoval studentský projekt Liberec – město s vizí zpracovaný místní fakultou architektury zhruba před čtyřmi lety.

Jak hodnotíte českou současnou architekturu?

Těžká otázka. Asi nelze paušalizovat. Vidím spoustu skvělých příkladů stejně jako vidím špatné až škodlivé realizace, které zcela devastují naše prostředí, ať už fyzické, mentální nebo morální. Významný americký architekt Louis Sullivan na začátku 20. století řekl, že architektura odráží pravdu jako zrcadlo. Architektura je vždy zhmotněním stavu společnosti, respektive jejího hodnotového žebříčku. Před druhou světovou válkou jsme byly světová špička. Asi tušíte, že dnes se to o české architektuře říct rozhodně nedá. Do budoucna jsem ale na rozdíl od řady mých kolegů optimista.

Co si myslíte o výuce architektury v Česku a postavení architektonických studií, ateliérů? Uživí se? Je o ně ze strany zadavatelů zájem?

Výuka architektury a postavení ateliérů jsou dvě zcela odlišná témata a každé by bylo na samostatný rozhovor. Myslím si, že výuka architektury v Česku se v poslední době obecně velmi zlepšila, jsou zde progresivní školy či ateliéry, k výuce se dostávají lidé, kteří mají studentům rozhodně co říct. Něco jiného je otázka stále se zvyšujícího počtu absolventů architektonických oborů a jejich uplatnění na trhu práce. S tím souvisí druhé téma. Otevřít si hned po absolvování školy vlastní architektonický ateliér se poštěstí málokomu. Na české scéně se dobře uživí několik zavedených studií. Souvisí to s tím, že architekti se podílejí asi tak na 5% celkové stavební produkce. Zbytek se porůznu „bastlí“ bez naší profese, protože český kutil si přece všechno zvládne udělat sám, hlavně aby to bylo levně a rychle, dokud je na to dotace. Obecně zde panuje obrovská krize důvěry v něčí odbornost a erudici, navíc propojená téměř s nulovým povědomím, k čemu vlastně profese architekta slouží. Ale můžeme si zato jako architekti částečně i sami. Nedokážeme srozumitelně vysvětlovat a obhajovat své pozice.

Kdo by měl určovat trendy v architektuře? Zadavatelé jako developeři, města, soukromí vlastníci - firmy, mecenáši...?

Slovo trend je trochu zavádějící, ale řekněme, že nějakou základní úroveň architektury by měl určovat především veřejný sektor. V historii tomu tak vždy bylo a nevidím důvod, proč by tomu dnes mělo být jinak. Veřejná správa ale v roli iniciátora dobrých příkladů zcela selhává. Jak už jsem také říkal, skoro vůbec se u nás nevyhlašují architektonické soutěže, kde rozhoduje celková kvalita díla včetně pozdějších realizačních a provozních nákladů, nikoliv jen cena pouhé projektové dokumentace jako u klasického výběrového řízení. Když se vrátím k předchozí otázce, napadá mě řešení. Vzdělání architekta je natolik komplexní, že by se mělo uplatnit v řadě dalších důležitých odvětví, například ve státní správě či místní samosprávě.

Co je záměrem projektu architektonického webu, o který se staráte – Litoměřice-Leitmeritz, Liberec-Reichenberg?

Cílem je vytvoření databáze historicky cenné architektury a zároveň poskytnutí odborné platformy, kde lze diskutovat o současné podobě našich měst. Východiskem je hypotéza, že všechny nešťastné zásahy do městské struktury jsou způsobeny nedostatečným porozuměním duchu místa. Člověku se lépe ničí to, co nezná. Metodiku plnění databáze jsme převzali od kolegů z platformy Ústí-Aussig.net, kteří to celé vymysleli. Bohužel v poslední době se potýkám s kritickým nedostatkem času se této činnosti věnovat. Přece jen je to čistě dobrovolná aktivita. V Liberci mě naštěstí zachraňuje kolega Jarda Zeman, liberecko-jablonecký památkář, který zajišťuje většinu upgradů databáze. V Litoměřicích všichni pomocníci postupně odpadli, ale snad se v dohledné době opět dostanu k nějaké větší aktualizaci. Kdyby měl někdo ze čtenářů zájem se na tomto bohulibém projektu podílet, nechť mě kontaktuje.

Ing. arch. Filip Landa (1984, Litoměřice) je iniciátor a koordinátor projektů Liberec:Reichenberg.net a Litoměřice|||Leitmeritz.net. Absolvoval Gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích a Fakultu umění a architektury TU v Liberci, nyní je doktorandem na Ústavu urbanismu FA ČVUT v Praze. Je držitelem ceny rektora TUL 2012 za výjimečnou diplomovou práci pro Litoměřice. Studoval také v Belgii, pracoval v architektonických kancelářích v USA a Nizozemsku. Je externím redaktorem a členem redakční rady odborného časopisu ERA21, spolupracuje s pražským ateliérem Sféra a od podzimu 2015 působí na Katedře stavebnictví VŠTE v Českých Budějovicích.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Hodnocení: 4.11 hvězdiček / Hodnoceno: 9x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře



Top zprávy

Nový problém: Sociální bubliny a odmítání zpráv, s kterými se neztotožňujeme

Nový problém: Sociální bubliny a odmítání zpráv, s kterými se neztotožňujeme

2/12 / BLOG / Je tu nový fenomén sociálních bublin umocněných sociálními sítěmi. Ty nás utvrzují v našich názorech a postojích, naopak odmítáme číst a diskutovat o tématech, se kterými nesouhlasíme. Je to problém pro klasická média.


Víme, jaké jsou novinky v autobusové dopravě Ústeckého kraje

Víme, jaké jsou novinky v autobusové dopravě Ústeckého kraje

1/12 / KAUZY / ÚSTECKÝ KRAJ - Pravidelná celostátní změna jízdních řádů od 11. prosince 2016 se promítne i ve veřejné dopravě Ústeckého kraje. V jízdních řádech se objeví i řada novinek, platných až od roku 2017.


Zdražování, zavírání hospod, protesty. Začala EET

Zdražování, zavírání hospod, protesty. Začala EET

1/12 / KAUZY / ČR - Datové centrum na pražském Žižkově je centrálním mozkem EET. Právě sem míří veškerá data od provozovatelů restaurací a ubytovacích zařízení. Začala elektronická evidence tržeb (EET).


Lex Babiš: I zastupitel nesmí vlastnit periodikum, rozhodli poslanci

Lex Babiš: I zastupitel nesmí vlastnit periodikum, rozhodli poslanci

29/11 / KAUZY / ČR - Nejen ministr vlády, ale i senátor, poslanec a zastupitel nesmí vlastnit tištěné periodikum, televizi či rádio. Zákon "lex Babiš" byl schválen poslanci, hnutí ANO plánuje zákon napadnout u Ústavního soudu.




SeveročeskýDeník.cz Novinky v regionech

Ústecko, Chomutovsko, Žatecko, Lounsko, Mostecko, Teplicko, Děčínsko, Šluknovsko, Litoměřicko, Roudnicko, Českolipsko, Liberecko, Jablonecko, Turnovsko, Semilsko


SeveročeskýDeník.cz je součástí krajské redakce mediální skupiny MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
SeveročeskýDeník.cz na Facebooku


Redakce SeveročeskýDeník.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!


ISSN 2336-6516