Ředitelka SPGŠ Pavla Matějková: Dnes existuje něco jako středoškolská turistika

9. leden 2016 | 18:58
Pavla Matějková. Foto: archiv Lucie ArsenjevováPavla Matějková. Foto: archiv Lucie Arsenjevová

Litoměřice /STUDENTSKÁ VIZE PRO ÚSTECKÝ KRAJ/ - "Pokud dále budeme pokračovat v tom, že děti všechno můžou a všechno dostanou, tak to vidím jako cestu do pekel," říká v rozhovoru pro SeveročeskýDeník.cz Pavla Matějková, ředitelka Střední školy pedagogické, hotelnictví a služeb v Litoměřicích.

Jak se změnil přístup studentů k učivu?

Přístup studentů k učivu se změnil dost radikálně. S ohledem na to, že oni předpokládají, že vše dostanou v hotové podobě. Samozřejmě nejlepší by pro ně bylo, kdyby se to za ně ještě někdo naučil.

Proč si myslíte, že tomu tak je?

Důvodem je svobodomyslný přístup, který se dětem předkládá již od mateřské školy a postupně na základní škole. Ten dětem "tluče" do hlavy jejich práva, která samozřejmě mají a já je nezpochybňuji. Ale vždy s právy jdou ruku v ruce i povinnosti.

A bohužel dnešní děti, které k nám přicházejí, mají problém, že na ty povinnosti nejsou připraveny a nejsou na ně zvyklí. Protože i to, že se zadával na základní škole úkol na doma, tak i to byla povinnost. Sice malá povinnost, ale dítě jí muselo splnit.

Dnes mnoho základních škol, aby vyhověla rodičům a dětem, tak ustoupila i od domácích úkolů. Takže děti dnes slovo povinnost v podstatě neznají a od toho se potom odvíjí jejich vztah ke škole, ke vzdělávání a k tomu, co s tím souvisí.

S jakou úrovní tedy přicházejí ze základních škol?

Se zavedením Rámcových vzdělávacích programů na základních školách z mého pohledu došlo k velkému rozvolnění osnov a v podstatě, co škola to trochu jiný obsah vzdělávání. A děti přicházejí s velmi rozdílnými znalostmi napříč všemi obory.

Dříve studenti nepřicházeli s rozdílnými znalostmi ze základních škol?

Třeba před deseti lety měly podobné základy v českém jazyce, matematice, biologii a znalosti se rozcházely v cizích jazycích. Dnes s tím, že každá škola si dělá svůj vlastní Rámcový vzdělávací program a učivo si zařadí tam, kde si myslí, že je to vhodné, tak mám pocit, že u některých škol se na některé pasáže učiva úplně zapomnělo. Ovšem nejhorší je, když nastane případ, že to dítě se přestěhuje a jde z jedné školy na jinou. Mně tohle vadí, protože si myslím, že základ by měl být u všech naprosto stejný. A vzdělávání podle Rámcových vzdělávacích programů nevidím jako velký přínos.

Zvládají s těmito znalostmi učivo na středních školách?

Zvládají, ale pak máme problémy s tím, že pokud děti nemají pevné základy ze základní školy, tak se mu velice těžko navazuje na střední škole.

A jestliže ještě nemá vnitřní kontrolu a píli, tak většinou z té školy později odejde na školu, která je jednodušší. Toto je další problém. Dneska by se dalo nazvat, že existuje něco jako "středoškolská turistika".

Já během roku řeším dvacet až třicet přestupů z naší školy na jinou školu.

Z jakých důvodů studenti odcházejí?

Protože v ten moment, kdy po dítěti začnete něco chtít, tak ono zvolí cestu nejmenšího odporu a jde tam, kde to dostane snáz. Na školu, kde nebudeme muset tolik pracovat. Takže jde na soukromou školu, na učiliště. Oni nejsou schopní řešit problémy, jelikož je to nikdo nenaučil a oni problém radši obejdou, utečou od něj. A zákony jim to dovolují, tak toho studenti využívají.

Jaké jsou rozdíly v prospěchu  a zaměření v jednotlivých oborech střední pedagogické školy?

Nejlepších výsledků dosahují studenti pedagogického lycea, protože oni projdou "sítem" již u přijímacích zkoušek. Pedagogické lyceum je obdoba gymnázia s pedagogickým zaměřením. A je pravda, že i výsledky tomu odpovídají. U oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, tak tam jdou většinou studenti, kteří mají vztah k dětem. A velmi často nemají výborné výsledky v matematice, v přírodních vědách, ale jsou velice tvořiví, čímž potom dokážou děti zaujmout. To, co zvládají, jim plně postačí k tomu, aby mohli s dětmi pracovat. U oboru sociální činnost mám trošku vztek, že došlo k transformaci toho oboru původního výchovná a humanitární činnost na obor sociální činnost. A tím se zúžila i možnost uplatnění absolventů tohoto oboru. Absolventi původního oboru mohli pracovat, jak ve školství tak i v sociálních službách. Se změnou na sociální činnost absolventi nacházejí uplatnění jen v sociálních službách. U těchto žáků máme asi nejslabší výsledky.

Z jakých oborů se studenti hlásí na vysoké školy?

Řekla bych, že jdou ze všech. Z lycea se tedy dostává asi nejvíc dětí na vysokou školu. Ale u jednotlivých oborů se jen liší výběr další školy. Protože studenti z lycea mají větší ambice, takže vybírají prestižní školy. A obor předškolní a mimoškolní pedagogika tak pokud studenti vyhledají obor učitelství prvního stupně, tak nemají problém se na danou školu dostat. Jelikož oni přijímací řízení zvládnou.

Jak je tedy tato střední škola připraví na vysokoškolské vzdělání?

Já si myslím, že dobře. Svědčí o tom i to, když studenti přijdou za námi z vysoké školy a řeknou, že z toho, z čeho se učili k maturitě jim stačí k učení na státnice. Na jednu stranu z toho mám radost. Na druhou stranu mě to mrzí, protože si myslím, že vysoká škola by měla dětem nabídnout něco dál.

Jaký předpovídáte přístup studentů ke vzdělání za pár let?

Já si myslím, že pokud se vůbec nezmění "trend" ve školství, pokud dál budeme pokračovat v tom, že děti všechno můžou a všechno dostanou, tak to vidím jako cestu do pekel.

Rozhovor je součástí studentské sekce blogování multimediálního projektu Vize pro Ústecký kraj, který patří pod platformu Vize pro Česko.

Autor: Lucie Arsenjevová

Studuje Gymnázium Lovosice, které se zapojilo do studentského projektu blogování multimediálního projektu Vize pro Česko.

[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Hodnocení: 3.62 hvězdiček / Hodnoceno: 26x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře



Top zprávy

Očekávám těžkou soutěž, soudí Zdeňko Frťala, který je s Varnsdorfem ve druhé lize poslední

Očekávám těžkou soutěž, soudí Zdeňko Frťala, který je s Varnsdorfem ve druhé lize poslední

17/8 / SPORT / VARNSDORF - Takhle špatný vstup do Fortuna národní ligy si fotbalisté Varnsdorfu určitě nepřáli. Po třech kolech je "Vanďák" v tabulce druhé ligy poslední a už stihl vypadnout z MOL Cupu. Kouč Zdeňko Frťala zůstává ale pozitivní.


Na hodinu 180, skoro 28 tisíc měsíčně. I tak třetina německé mzdy

Na hodinu 180, skoro 28 tisíc měsíčně. I tak třetina německé mzdy

16/8 / KAUZY / SEVERNÍ ČECHY - Na první pohled to vypadá skvěle. Amazon oznámil, že zvýší nástupní hodinové sazby zaměstnanců v Česku o 8 %, ze 125 Kč na 135 Kč. Nástupní hodinová mzda vedoucích týmu se navýší o 5,9 % ze 170 Kč na 180 Kč.


Auto vjelo u Paříže do pizzerie, na místě jsou zranění. Kolik je mrtvých?

Auto vjelo u Paříže do pizzerie, na místě jsou zranění. Kolik je mrtvých?

14/8 / KRIMI / PAŘÍŽ - Východně od Paříže v obci Sept-Sorts v departmentu Seine-et-Marne došlo možná patrně k dalšímu teroristickému útoku, když tam vjelo vozidlo do pizzerie.


Severočeská trať má být první, kde budou jezdit vlaky bez strojvůdce

Severočeská trať má být první, kde budou jezdit vlaky bez strojvůdce

14/8 / KAUZY / SEVERNÍ ČECHY - Supermoderní železniční trať a po ní bude projíždět osobní vlak bez strojvůdce. To není sci-fi, ale poměrně blízká budoucnost.




SeveročeskýDeník.cz Novinky v regionech

Ústecko, Chomutovsko, Žatecko, Lounsko, Mostecko, Teplicko, Děčínsko, Šluknovsko, Litoměřicko, Roudnicko, Českolipsko, Liberecko, Jablonecko, Turnovsko, Semilsko


SeveročeskýDeník.cz je součástí krajské redakce mediální skupiny MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
SeveročeskýDeník.cz na Facebooku


Redakce SeveročeskýDeník.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!


ISSN 2336-6516